Ťia Ťing-lung (贾敬龙), devětadvacetiletý muž, který v roce 2015 hřebíkovou pistolí zastřelil starostu své vesnice Severní Kao-jing 北高营 (provincie Che-pej), byl v srpnu letošního roku odsouzen k smrti a 14. listopadu popraven smrtící injekcí. Už odsouzení nešťastného Ťia Ťing-lunga vyvolalo obrovské rozhořčení mezi Číňany i zahraničními pozorovateli; celá kauza dokládá, jak čínské soudy měří jinak chudým a jinak bohatým. V zemi s nejvyšším počtem poprav na světě má taková nerovnost doslova smrtelné dopady. Případ současně ilustruje důsledky překotné urbanizace venkova v podmínkách právního vakua, kdy si developeři jdou beztrestně na ruku s lokálními politiky (dále i zde).
Tragický případ začal tím, že starosta, stranický tajemník Che Ťien-chua nechal zbořit Ťiaův dům kvůli developerskému projektu poté, co uplatnil vyděračské praktiky (viz metoda “harmonických demolic”) obvyklé na čínském venkově při zabavování majetku chudých vesničanů:
Ťiaův otec podepsal za zády svého syna dohodu o kompenzaci za zbořený dům. Podle soudních záznamů to odůvodnil tím, že mu vláda pohrozila, že nepřijme žádost o penzi pro Ťiaovu babičku. Úředník zodpovědný ve vesnici za demolice dosvědčil, že odmítnutí žádostí o penze byl způsob, jak zajistit, že demolice domů budou probíhat bez překážek. “To se netýkalo jenom rodiny Ťia. Pořád se to dělá některým rodinám ve vesnici,” svědčil Chu Jüan-čen. (zde)
Při samotné demolici byl Ťia Ťing-lung zbit a poraněn, údajně za přihlížení uniformovaných policistů:
V únoru 2013 Che Ťien-chua, starosta vesnice, přivedl skupinu čtyřiadvaceti místních, aby zbořili rodinný dům. Když přišli, Ťia, který dle jeho starší sestry Ťia Ťing-jüan renovoval dům před plánovaným sňatkem, stál na střeše a odmítl slézt. V květnu se místní úředníci vrátili, zbili pana Ťia a dům zbourali. Paní Ťia zavolala policii. Rodiče Ťiaovy snoubenky svatbu odvolali, protože na mnoha místech v Číně je vlastní dům podmínkou sňatku.
V následujících dvou letech rozeslal Ťia Ťing-lung úřadům řadu stížností, ale bezvýsledně. Ani snaha dobrat se náležité kompenzace přímo u starosty a stranického tajemníka Che Ťien-chua k ničemu nevedla. Mladý muž nakonec po dvou letech sáhl k zoufalému činu: v únoru 2015 starostu zodpovědného za demolici jeho domu zastřelil (podrobnosti příběhu s osobním vyprávěním Ťiaovy sestry zde). K činu se plně doznal. Nejvyšší lidový soud potvrdil rozsudek smrti letos v srpnu, a je jen příznačné pro čínský soudní systém, že právníci odsouzeného rozsudek dostali až 18. října.
Pro čínskou i světovou veřejnost se případ nešťastného Ťing-lunga stal symbolem zoufalého odporu proti všudypřítomné korupci hlavně na místní úrovni.
Nepoměr mezi trestem pro pana Ťia a často shovívavými tresty pro úředníky odhalené v čínské protikorupční kampani vyvolal všeobecné pobouření. Mnozí upozorňovali, že úředníci odsouzení za zpronevěru obrovských sum peněz trest smrti nedostali.
“Doufáme, že soudy mají úctu k životu” v případech, kde trest smrti připadá v úvahu, “ a že budou zacházet se stejnou vážností s běžnými obviněnými jako s úplatnými úředníky,” vyjádřili se právníci v otevřeném dopise předsedovi čínského Nejvyššího lidového soudu Čou Čchiangovi. “Lidé by si měli být před zákonem rovni,” napsal místní žalobce z provincie Kuang-si na svém účtu na Weibo. “Rozsah korupce je neuvěřitelný – a tihle by měli vyváznout?” “Zkorumpovaní politici by měli být odsouzeni k smrti jako první,” napsal další.
Petici proti popravě podepsalo na 1200 lidí. Otevřený dopis podepsaný dvanácti právníky obsahoval závažné věcné a právní námitky a apel na dodržování oficiální linie “zabíjet méně, zabíjet s rozvahou”. Jeden se signatářů petice, Čang Čchien-fan, profesor práva na Pekingské univerzitě, připomíná případ manželky odhaleného korupčníka, člena politbyra KS Číny Po Si-laje. Paní Ku Kchaj-lai zavraždila britského obchodníka Neila Heywooda, ale trestu smrti unikla.
Podpora pro pana Ťia na internetu přitom mohla být nakonec důvodem, proč se úřady rozhodly pro vykonání rozsudku. Jak říká William Nee, odborník na Čínu v organizaci Amnesty International:
“Před několika týdny byly signály, že vláda by mohla přehodnotit rozhodnutí o Ťiaově popravě, ale zdá se, že se potom usnesli, že tlak internetu je jednoduše příliš velký,” řekl Nee, “a kvůli udržení tzv. autority práva, aby neukázali slabost, cítili se nuceni popravu vykonat.”
Přitom i úvodník amerického vydání polooficiálního deníku China Daily volal po rozvaze a milosti pro Ťia Ťing-lunga.
Apelujeme na soud, aby projevil zdrženlivost a vyvaroval se další tragédie, k níž máme nebezpečně blízko. Ať se stane cokoli, tento případ by neměl zapadnout jako jeden z mnoha. Protože není… “Oběť jsem tu já, původní křivda se stala mně,” řekl Ťia u soudu první instance. “Kdyby obyčejní lidé nebyli hnáni do krajnosti, nikdy bych se nedal touhle slepou uličkou.” (čínské znění Ťiaových slov zde) Vražda se stala měsíce poté, co byl jeho dům násilně demolován. Předtím se obracel na policii ve slabé naději, že zasáhne. Potom zkoušel vyjednávat o náhradě. Připadal si bezmocný, zoufalý a bez naděje na spravedlnost.
Plně oficiální agentura Nová Čína si ovšem v textu, který vydala na webu den po smrti Ťia Ťing-lunga, žádné pochybnosti nepřipouští. Nebohého Ťia se snaží vykreslit jako společensky nebezpečného zákeřného vraha, kterému nestačila adekvátní kompenzace a tvrdohlavě si vedl svou, zatímco ve vesnici bylo o přestavbě a souvisejících demolicích už několik let rozhodnuto, a to demokratickým hlasováním (“Uskutečněný návrh na přestavbu Ťia Ťing-lungovy staré vesnice byl 28. listopadu 2009 projednán na schůzi samosprávné organizace a zastupitelského shromáždění obyvatelů vesnice, na níž byl jednohlasně odsouhlasen, a v červnu roku 2010 bylo jeho uskutečnění schváleno lidovou vládou města Š’-ťia-čuang, hlavního města provincie.”).
Oficiální pohled a obecné zdůvodnění trestu smrti pro nešťastníka zní:
Paragraf č. 232 našeho trestního zákoníku stanoví, že úkladná vražda se trestá trestem smrti, doživotním vězením či trestem odnětí svoboda na deset a více let. Při rozhodování o výši trestu v případech úkladné vraždy je nutné postupovat přísně podle zákona a nejdříve ze všeho určit, zda provinění spadá do působnosti trestu smrti, a rozhodnout podle míry závažnosti o možném rozsudku smrti. V rámci toho je třeba důsledně na základě zákona přísně postihnout ty vrahy, jejichž provinění je těžké, a to zejména, pokud se jedná o promyšlenou pomstu a závažné ohrožení společenského pořádku, a jejichž zločinné jednání je nanejvýš vážné a okolnosti jsou obzvláště nechutné. Podle přezkumného řízení Nejvyššího lidového soudu patří obžalovaný Ťia Ťing-lung právě mezi ty, pro něž stanovuje právo trest smrti s bezodkladným vykonáním rozsudku.
Čína je zemí s nejvyšším počtem rozsudků smrti na světě. Informace o vykonaných popravách tají, což je paradoxní vzhledem k jejich deklarovanému cíli: odstrašit další možné zločince od páchání závažné trestné činnosti. Dle Williama Nee, odborníka na Čínu v organizaci Amnesty International, se naopak zpravodajské pokrytí takových případů v oficiálních médiích znatelně snižuje. Dostupné informace naznačují, že jde o počty v řádu tisíců vykonaných poprav ročně – více než ve všech ostatních zemích s trestem smrti dohromady (dodejme, že „popravní“ žebříček vedou Saúdská Arábie, Írán a Pákistán, kde bylo v roce 2015 vykonáno skoro 90 procent všech z 1634 poprav mimo Čínu a Severní Koreu).