Na konci minulého měsíce spustila Čína na vodu první letadlovou loď domácí výroby. Ačkoliv jde zatím o zkušební provoz a loď zatím nemá ani potvrzené jméno, jedná se o další milník v plánu na modernizaci a posílení čínských ozbrojených sil. Zpráva také přišla v době, kdy si Čína opakovaně nárokuje pozici globálního lídra. Okolní země tak čínské zbrojení sledují s obavami a otázka námořnictva je obzvláště palčivá. Nejvážnější územní spory má totiž Čína na moři – konkrétně v Jihočínském a Východočínském. Titulky zahraničních tiskovin plné čínských letadlových lodí by mohly narušit postoj některých asijských zemí k projektu námořní “hedvábné stezky”.
Sestra doutnajícího křižníku
26. dubna zprovoznilo čínské námořnictvo novou letadlovou loď. Plavidlo, které je zatím ve zkušebním provozu, je první lodí toho druhu vyrobenou v Číně. Zatím je loď známa pouze pod označením své třídy Type 001-A, ale očekává se, že bude pojmenována po čínské provincii Šan-tung, kde by měla kotvit.
ČLR v současné době již jednu letadlovou loď vlastní. Jedná se o Liao-ning, původně ukrajinský letadlový křižník (sesterskou lodí je ruské plavidlo Admirál Kuzněcov, které nedávno zaplavilo titulky novin kvůli dýmu stoupajícímu z lodi); ČLR ho upravila a pojmenovala podle jedné ze svých severovýchodních provincií. V té také loď kotví. Toto zastaralé a nepříliš velké plavidlo však čínské námořnictvo používá primárně k zaučování posádek pro budoucí modernější lodě. ČLR na ně klade důraz jako na nejdůležitější konvenční zbraň, kterou má lidstvo k dispozici. Není náhodou, že před budováním vlastní flotily těchto kolosů Čína investovala značné prosředky do raket určených k ničení amerických letadlových lodí. Kdo má na moři víc letadlových lodí, ten ho ovládá, a jelikož se ČLR pře o kontrolu nad přilehlými moři se svými sousedy, námořnictvo v těchto sporech hraje klíčovou roli.
Papírové loďky, nebo skutečná hrozba?
Čína plánuje mít do roku 2020 ve svém arzenálu tři letadlové lodě. První z nich, výše zmíněná Liao-ning, byla prohlášena za bojeschopnou loni v listopadu, tedy pět let po své modernizaci. Není tedy jasné, zda Liao-ning plní i nadále funkci plovoucí školy pro námořníky, nebo se s ní již počítá jako s bojovým plavidlem. Pokud si ČLR pospíší, mohla by do tří let zcela zprovoznit i Šan-tung. Třetí, zase o něco větší letadlovou loď třídy Type 002 zvládne podle odhadu odborníků uvést do plného provozu jen s obtížemi, . Čínská admiralita tak může s hrdostí ohlašovat své grandiózní plány, snadno se však může stát, že skutečně bojeschopnou letadlovou loď bude mít ČLR v roce 2020 jen jednu.
Navíc se čínské letadlové lodě zatím nemohou měřit se svými americkými protějšky. Podle americké kategorizace jsou čínské lodě se svou přibližnou váhou 50 tisíc tun pouze střední třídy. Velké americké lodě mají tun 70 tisíc, a nejmodernější z nich by měly mít až 100 tisíc. V bojové síle se tedy Čína USA nevyrovná, ale slabší sousedy může touto námořní silou zastrašit celkem snadno.
Čínská cesta vede cizími výsostnými vodami
ČLR v posledních letech neustále rapidně zvyšuje svůj vojenský rozpočet. Pouze od roku 2010 do roku 2016 byl navýšen o 110 mld. dolarů. Jako důvod ČLR – stejně jako všechny ostatní země – zmiňuje nutnost posilování obrany. V případě letadlových lodí je tento argument pochybný – letadlové lodě jsou primárně útočnou silou. Toho jsou si sousedé ČLR dobře vědomi a další zbrojení zaručeně zvýší napětí v již tak žhavém regionu. Růst napětí by mohl mít negativní dopad také na čínský projekt „Pásma a cesty“ (i taj i lu 一带一路). Námořní „cesta“ je totiž nalajnovaná skrze výsostné vody zemí, které mají s Čínou námořní spory (o loviště ryb, dopravní cesty a nerostné bohatství ukryté pod mořskou hladinou), například Vietnamem, Filipínami, či Indonésií.
Rychlost čínských plánů na výrobu letadlových lodí je svým způsobem ohromující. I kdyby se však Číně podařilo všechny tři lodě v roce 2020 skutečně dokončit, nepůjde o plně bojeschopná plavidla. Navíc se nebudou moci měřit s mnohem většími americkými protějšky. Čína nicméně vstoupí do elitního klubu vlastníků těchto plovoucích leteckých základen, kam jinak nikdo jiný v regionu nepatří. A v situaci, kdy se USA stahuje ze své role garanta mezinárodní bezpečnosti, mohou i tři nepříliš kvalitní letadlové lodě udělat z Číny skutečnou námořní velmoc.