Čínská hra pro mobilní telefony Honour of Kings (wang-če žung-jao王者荣耀) od komunikačního a herního giganta Tencent (Tcheng-sün 腾讯) se stala bezkonkurenční jedničkou v oboru. Hra má nyní přes 200 milionů uživatelů a z nich ji každý den hraje přibližně 80 milionů. To z ní činí nejhranější a nejvýdělečnější hru na mobilech. Jenže ne všichni mají z tohoto úspěchu radost. Rodiče čínských mladistvých bijí na poplach a posílají své potomky do středisek na léčbu internetové závislosti, která často připomínají něco mezi vězením a vojenským výcvikovým táborem. Podobný negativní ohlas vzbudila hra i u armády, která ji považuje za ohrožení fyzického a psychického stavu svých vojáků.
Milovaná hra
Tencent vydal hru již na konci roku 2015. Teprve letos se však o hru začala ve velkém zajímat čínská a světová média. Nejprve v květnu, když vyšlo najevo, že Honour of Kings měla v březnu a dubnu nejvyšší zisky ze všech mobilních her na světě. Honour of Kings je velmi podobná počítačové hře League of Legends, kterou Tencent od roku 2015 plně vlastní. V obou hrách se utkávají dva týmy fantasy hrdinů s různými schopnostmi a designem. Obě také fungují na principu free-to-play, kdy je možné hrát zcela zadarmo, ale hráči jsou neustále vystavováni možnosti urychlit pomalý postup a odemykání nových aspektů hry tím, že si zaplatí.
Honour of Kings plně využívá potenciál čínských uživatelů chytrých telefonů. Ti totiž často nevlastní stolní počítače, a tak Tencent novou hru zacílil přímo na mobilní zařízení. Jednotlivé bitvy jsou rychlejší, ovládání snazší, design uzpůsobený menším obrazovkám a postavy jsou volnou adaptací na postavy z čínské historie a kultury. Hra má také úspěch díky svému sociálnímu aspektu. Výsledky a umístění na herním žebříčku je možné najít v profilech jednotlivých uživatelů na sociálních sítích. Především mezi mladší generací motivuje děti také snaha vyhnout se ostrakizaci, kdyby populární hru neznaly.
Nenáviděná hra
To redaktoři stranického deníku People’s Daily (žen-min ž‘-pao 人民日报) určitě Honour of Kings nehrají. Jejich komentář na adresu populární hry je plný kritiky a odsouzení. Došlo dokonce na taková slova jako „jed“ nebo „past na život“. Hru obvinili ze zavinění smrti třináctiletého chlapce. Ten skočil z okna, když mu otec vynadal za to, že je na hře závislý. Autorům hry přiřkli rovněž mrtvici, kterou měl dostat sedmnáctiletý mladík poté, co hru hrál 40 hodin v kuse.
Zmíněný článek, ač poměrně bulvárního charakteru, měl za následek propad hodnoty Tencentu na Hongkongské burze o 14 mld. dolarů. Taková je moc čínského stranického tisku jako oficiálního hlasu Strany a vlády. Společnost raději pohotově přispěchala s omezením herní doby pro mládež. Děti pod 12 let smějí hrát pouze hodinu denně a pubertální mládež mezi 12 a 18 lety může hrát hodiny dvě. Na internetových bazarech a fórech je ale možné sehnat falešnou občanku v přepočtu za pouhých 50 korun, nebo zde můžete najít návody na to, jak věkovou bariéru obcházet. Tencent však slibuje, že ve spolupráci s vládou zatočí i s tímto nešvarem.
Rodiče a armáda na křížové výpravě
Problémy čínské mládeže s online hrami, které čínská společnost klade za vinu Tencentu, pouze posilují převládající přesvědčení, že mladí Číňané jsou závislí na internetu. Tuto závislost, ať již domnělou, či skutečnou, pak rodiče často řeší odesláním potomků do středisek léčby internetové závislosti, která často připomínají vojenské výcvikové tábory (dokonce zde bývalí vojáci také často pracují). Ačkoliv tato zařízení existují přinejmenším od roku 2008, kdy čínská vláda závislost na internetu označila za nemoc, největší pozornosti se jim od zahraničního tisku dostalo až letos.
Léčba smrtí
Tyto tábory mají za sebou dlouhou historii úmrtí či kriminality pacientů, ať již během léčby, nebo po ní. V roce 2014 ukopali instruktoři k smrti devatenáctiletou dívku. V roce 2016 se dívka, která léčbou prošla, udala na policii, že zabila svoji matku po návratu ze zařízení specializujícího se na léčbu internetové závislosti. Úmrtí, kterému se dostalo mediální pozornosti letos v srpnu, však bylo výjimečné svou rychlostí. Osmnáctiletý pacient totiž zemřel pouhých 48 hodin od příjezdu do léčebny. Podobných příběhů je pravděpodobně mnohem více: úskalím je absence regulace těchto zařízení, z nichž některé fungují zcela ilegálně (v jednom takovém zemřel zmíněný osmnáctiletý mladík).
Na poplach ohledně stavu čínské mládeže bije i Lidově osvobozenecká armáda. Podle armádního deníku jsou mnozí z vojáků závislí na zmíněné hře Honour of Kings, což vážně ohrožuje jejich bojeschopnost. Noviny tak hru nepřímo označily za bezpečnostní hrozbu. Hraní her také figurovalo vedle nedostatku cvičení a přílišné masturbace na seznamu důvodů, proč čínská armáda odmítá místy až 57 % zájemců o vstup do svých řad.