Čínská přítomnost v Laosu: rozvoj nebo rozvrat?

Čínské peníze v Laosu, čínští bossové v Laosu, čínský Laos

Televizní stanice Al-Džazíra nedávno zveřejnila investigativní reportáž v rámci série People & Power, příznačně nazvanou „Laos: Na okraji říše“. Poodhaluje v ní stoupající čínský vliv a dopady čínských investic v Laoské lidově demokratické republice. Tento vnitrozemský stát, bývalá francouzská kolonie a dnes socialistická země s komunistickou stranou v čele, patří k nejméně rozvinutým zemím jihovýchodní Asie. K hlavním problémům Laosu patří nízká životní úroveň (více než 20 % obyvatelstva žije pod hranicí chudoby) i žalostný stav místní infrastruktury. Čínské investice tak nabízejí možné řešení této palčivé situace. Na druhou stranu však nelze opomenout jejich negativní dopady pro zdejší komunity či životní prostředí, jak ukazuje Al-Džazíra.

Laos Vegas

Na začátku reportáže Al-Džazíry se ocitáme v okresu Ton Pheung, okrajové části provincie Bokéo na severovýchodě Laosu, jež hraničí s Thajskem a Myanmou/Barmou. Nad poklidnými vodami Mekongu se zde tyčí budovy v typicky čínském stylu, v podnicích s vývěsními štíty v čínských znacích se platí jüany, hodiny jsou nastavené na pekingský čas (o hodinu napřed před laoským). Nacházíme se ve Zvláštní ekonomické zóně Zlatý trojúhelník (ťin-san-ťiao ťing-ťi tche-čchü 金三角经济特区), čínské enklávě v Laosu.

Na základě dohody podepsané v roce 2007 bylo toto území o rozloze 10 000 hektarů pronajato laoskou vládou na 99 let čínské firmě Kings Romans Group registrované v Hong Kongu. Jak informuje Radio Free Asia, cílem od daní osvobozené speciální zóny je přilákat do Laosu tolik potřebné investice a přitáhnout zájem zahraničních – primárně čínských – turistů. Z lokality se tak stala laoská obdoba Las Vegas plná kasin, hotelů, restaurací, obchodů a dalších zábavních podniků.

Nad tím vším bdí usměvavý Čao Wej (赵伟), podnikatel původem ze severočínské provincie Chej-lung-ťiang a šéf společnosti Kings Romans Group, který rovněž provozuje kasina v Macau či Mong La, nechvalně známém centru gamblingu a černého obchodu na barmské straně hranice. Ač ani laoský projekt nemá nejlepší pověst, laoské politické špičky nad ním drží ochrannou ruku, což dokazují návštěvy vrcholových politiků či přítomnost bývalých vládních představitelů v řídícím výboru.

Stát ve státě, ozbrojenci incl.

Čao je dobře známý svými květnatými prohlášeními, ve kterých se rozplývá nad zdejší přírodou a obhajuje projekt zvláštní ekonomické zóny nezištnou snahou o pozvednutí životní úrovně místních. Radio Free Asia či South China Morning Post v této souvislosti uvádějí investice do zlepšení infrastruktury v regionu či nemalé částky, které čínská společnost věnovala na rozvoj školství v severním Laosu a Barmě.

Na druhou stranu pozorovatelé varují, že čínské peníze vytvářejí z oblasti zcela oddělenou enklávu vyňatou z pravomocí laoského státu. Předseda ekonomické zóny Čao Wej se nechal slyšet, že správa oblasti je stoprocentně v jejich rukou. Pro zajištění bezpečnosti, a tedy i větší atraktivity pro další potenciální (čínské) investory, si Kings Romans Group vydržuje i vlastní ozbrojené složky. Vrásky na tvářích zdejších laoských farmářů způsobuje i příliv nových osadníků, především ze sousední čínské provincie Jün-nan, dodává South China Morning post.

Místní zaměstnanec zábavního komplexu trefně vystihuje v reportáži Al-Džazíry aktuální stav ekonomické zóny:

Všechno, co tady vidíte, bylo pronajato vládou (Číňanům) na 99 let. Je to speciální zóna. Máme vlastní správu, můžeme vydávat dokumenty, děláme všechno sami… Máme ochranku, máme armádu. Vláda zde nemá žádnou kontrolu… Stává se tady z toho Čína, ale v Laosu. Vše už tady skoupili.

“Divoké chutě” v městě hříchů

Centru zvláštní ekonomické zóny vévodí kasino Kings Romans, které – spolu s dalšími zábavními podniky – přitahuje návštěvníky z Laosu, Ruska, Thajska či Barmy. Nejvíce jich však přichází z Číny, kde jsou hazardní hry zakázané (vyjma Macaa). Kromě gamblingu se Zlatý trojúhelník stává také centrem sexuálního průmyslu či nelegálního obchodu s místní faunou.

Environmental Investigation Agency (EIA) se ve svém reportu, příhodně nazvaném „Sin City“ („město hříchů“), a stejnojmenné reportáži věnuje tématu zdejšího nelegálního obchodu s divokou zvěří. Dle zprávy končí produkty z řady ohrožených druhů (tygři, leopardi, medvědi, sloni, nosorožci, luskouni aj.) ve zdejších podnicích v podobě suvenýrů či přípravků čínské medicíny. Co víc, místní farmy chovající tato divoká zvířata zásobují restaurace specializující se na „divokou chuť“ (jie-wej 野味), odnož čínské kuchyně založená na přípravě pokrmů z divoce žijící fauny.

Závěry reportu EIA zní následovně:

Nelegální obchod s tygry a další zvěří probíhá ve Zvláštní ekonomické zóně Zlatý trojúhelník (ZEZ ZT) zcela otevřeně… Zákazníci jsou primárně čínští hráči a turisté, kteří konzumují produkty ze zvířat přímo na místě či je pašují zpět do Číny… Ač je laoská vláda pronajímatelem území a vlastníkem 20 % akcií v rámci ZEZ ZT, selhala v uplatnění laoských právních předpisů ve věci nelegálního obchodu s volně žijícími živočichy, i přes dřívější odhalení této činnosti… Kings Romans Group (KRG), s vlastnictvím 80 % akcií v ZEZ ZT, je dobře zavedený podnik s mezinárodními vazbami na legálně fungující koncerny, stejně jako na kriminální podsvětí.

Po zveřejnění reportu EIA podnikla laoská vláda řadu restriktivních akcí proti zdejším podnikům zapojeným v nelegálním obchodu. Podle posledních zpráv, včetně reportáže Al-Džazíry, zde ale tyto aktivity probíhají neustále.