Ruské a čínské tajné služby jsou na českém území jednoznačně dominantní, potvrzuje právě zveřejněná výroční zpráva BIS za rok 2016. Drobnou výjimkou jsou podle BIS aktivity zpravodajských služeb Íránu.
Adresáti na Hradě
Ruskými prioritami pro rok 2016 byly podle BIS zejména operace vedené v rámci hybridní kampaně v souvislosti s ukrajinskou a syrskou krizí.
„V průběhu roku 2016 vzrostla role a intenzita aktivit ruských zpravodajských služeb na území ČR,“ konstatuje BIS. Podobně narostly i čínské zpravodajské aktivity.
„V kontextu čínských aktivit se rok 2016 nesl ve znamení růstu intenzity a agresivity vlivových operací a nárůstu činnosti čínské špionáže na území ČR a proti českým zájmům a bezpečnosti,“ varuje BIS ve své zprávě určené veřejnosti.
BIS jinak ze zákona referuje v utajeném režimu vymezeným adresátům, mezi které patří předseda vlády, prezident republiky a ministři.
Jedním ze zákonných příjemců zpráv BIS je tedy i prezident Miloš Zeman, který je Rusku a Číně velmi nakloněn. Jeho oficiálním poradcem je předseda představenstva čínské skupiny CEFC Jie Ťien-ming. Mezi Zemanovy osobní přátelé patří lidé blízcí prezidentu Vladimiru Putinovi, jako je například Vladimir Jakunin.
Český poradce Martin Nejedlý dlouhodobě podnikal s ruskou firmou Lukoil, která mu také na podzim 2016 poukázala 32,5 milionu korun na uhrazení dluhu firmy Lukoil Aviation Czech vůči státu.
Zda právě do okolí prezidenta míří tato pasáž zprávy BIS, si lze jen domýšlet: „Ruské zpravodajské služby v ČR dlouhodobě disponují kvalitní sítí informačních, přístupových a vlivových kontaktů, kterou dále rozvíjely. Dotčení Češi nepředávají ruské straně utajované informace, ale ve velkém rozsahu jí vyzrazují citlivé interní informace.“
I když zpráva BIS zásadně nikoho nejmenuje, i informaci, že „u některých nejvyšších představitelů významných orgánů státní správy, z nichž některé jsou zákonnými adresáty informací BIS“ nadále přetrvává absence osvědčení pro styk s utajovanými informacemi, lze vztáhnout k Hradu.
Kancléř Vratislav Mynář po celou dobu svého působení v bezprostřední blízkosti českého prezidenta nezískal bezpečnostní prověrku.
S krytím diplomata
Nadále podle BIS platí, že ruské zpravodajské služby využívají do značné míry ke svému krytí status diplomata. “Ruský diplomatický personál zůstává nejvýznamnějším zdrojem rizika nevědomého kontaktu se zpravodajským důstojníkem cizí moci, a dlouhodobě si tak stále drží tento negativní primát v diplomatickém sboru deklarovaném v ČR,“ píše se ve zprávě BIS.
Jak opakovaně upozorňuje i HlídacíPes.org, ruská ambasáda je – například ve srovnání s velvyslanectvími USA a Číny – personálně značně naddimenzovaná. V polovině letošního roku na ruské ambasádě (plus na konzulátech v Karlových Varech a v Brně) pracovalo celkem 140 diplomatů a dalších členů ruského personálu.
„BIS měla aktivity cizích mocností pod svou kontrolou a díky skvělé práci našich lidí se podařilo řadu aktivit cizích zpravodajců eliminovat,“ ujišťuje ředitel BIS Michal Koudelka.
Ten v čele BIS stojí od srpna 2016, kdy ve vedení vystřídal dlouholetého ředitele Jiřího Langa. Koudelka pracuje v civilní tajné službě od roku 1992. Před jmenováním do pozice ředitele v posledních deset letech působil jako vedoucí oddělení kontrašpionáže. To má ve svém popisu práce právě sledování činnosti zahraničních zpravodajských služeb.
BIS ve zprávě, podobně jako za rok 2015, zmiňuje i aktivity proruských webů a nevládních organizací – zejména jejich činnost v souvislosti s konfliktem na Ukrajině: “Ruská strana tento základ podržela a dále rozvinula, a to zejména ve smyslu vyšší angažovanosti ruských zpravodajských entit.“
Se zjevnou, byť nevyřčenou narážkou na samozvaný konzulát Doněcké republiky v Ostravě BIS zmiňuje i aktivity neziskových organizací zaměřených proti územní celistvosti Ukrajiny. Konzulát (respektive spolek stejného jména) založený aktivistkou Nelou Liskovou letos na konci června zrušil Ostravský krajský soud.
Sama Lisková se netají tím, že pravidelně cestuje na Donbas. “Pokračoval fenomén českých občanů nelegálně (z Ruska) cestujících na problematická území Ukrajiny (Donbas, Krym). Při těchto cestách čeští občané využívají, byť třeba nevědomě, skrytou asistenci ruských tajných služeb. Přítomnost ruských zpravodajců, a v některých případech i fotografie z těchto cest, zpochybňovaly údajně soukromý charakter těchto výletů,“ píše BIS.
Čína opět o krok dále
Zajímavý vývoj popsala BIS ve vztahu k čínské špionáži. Zatímco počet čínských zpravodajských důstojníků působících v rámci diplomatického krytí se prý v Česku nezvýšil, narostly počty zpravodajců cestujících do ČR v rámci čínských oficiálních delegací.
„Především došlo ke zvýšení počtu, agresivity a intenzity čínských zpravodajských operací proti českým cílům a zájmům. Čínské zpravodajské služby při svých operacích na českém území využívají služeb a spolupráce čínské krajanské komunity v ČR,“ popisuje BIS.
Čína také postoupila o krok dále s místními kontakty v politice a ve státní správě. Prioritou už není pouhé „rozšiřování a prohlubování vlivové infiltrace (byť i tyto aktivity pokračovaly)“, ale „využití těchto kapacit ve prospěch čínských vnitro- a zahraničně-politických zájmů“.
Dominantním zájmem Číny a jejích zpravodajských služeb v Česku byla eliminace tibetské otázky a narušení česko-tchajwanských vztahů, varuje BIS.
I o tom HlídacíPes.org informoval. V březnu 2017 popsal, jak se čínská velvyslankyně v Praze Keqing Maová na svých setkáních s českými politiky snaží ovlivňovat postoje Česka k Tchaj-wanu, jenž čínští komunisté považují za nedílnou součást ČLR.
Vliv čínské velvyslankyně se ukázal v první polovině února. Tehdy s Keqing Maoovou poobědval tehdejší ministr průmyslu Jan Mládek. Krátce poté rozhodl o tom, že jeho náměstek Eduard Muřický na plánovanou cestu na Tchaj-wan neodletí.
Sinopsis ze zprávy BIS dále cituje:
V souvislosti s vyvrcholením čínsko-filipínského sporu o oblast Jihočínského moře zesílila v ČR aktivita osob napojených na čínské zpravodajské služby. Exponenti čínských zpravodajských služeb v ČR intenzivně hledali podporu čínského stanoviska v uvedeném sporu nejen v čínské komunitě v ČR, ale především na české politické a akademické scéně. V českých médiích se objevily výrazně pro-čínské články a interview, za jejichž vydáním stála čínská ambasáda v Praze. Cílem těchto aktivit bylo ovlivnění mínění české veřejnosti, potažmo i čínské, vzhledem k faktu, že články byly překládány a publikovány na čínských zpravodajských serverech, a vytvoření dojmu, že obyvatelé i političtí představitelé ČR stojí na čínské straně.