Čínští křesťané, kteří v České republice před zhruba dvěma lety požádali o azyl, mohou být podle informací z vnitra uvedených v článku Respektu bezpečnostním rizikem. Většina z nich (70 ze 78) zatím azyl v České republice nezíská. Údajně by mohli komunikovat s cizími tajnými službami. Mimo jiné i tím vysvětluje ministerstvo vnitra (MV), proč sedmdesáti z nich žádost zamítlo. Část z nich podle MV také nejsou perzekuovaní věřící, ale ekonomičtí migranti. Česká Bezpečnostní Informační služba (BIS) je ale jako takové ohrožení nevidí a v materiálu, který ministerstvu ke kauze připravovala, ani nic takového nezmiňuje. Potvrdil to Sinopsis zdroj z bezpečnostních kruhů.
S odůvodněními MV nesouhlasí jedna ze skupiny čínských křesťanek, s níž jsme hovořili. Říkejme jí paní M.:
Jsem si opravdu jistá, že ti, s kterými jsem se [během azylového řízení] setkala a mluvila, jsou praví věřící. Jsme křesťané, takže poznáme, kdo praktikuje a uctívá Boha. Je nás asi sedmdesát.
Tvrdí však, že se do jejich skupiny během pobytu v uprchlickém zařízení v Kostelci nad Orlicí snažil jeden či dva podezřelí Číňané vetřít. Předstírali, že jsou žadatelé o azyl, zjišťovali si ale o ostatních informace a poté vyhrožovali zveřejněním jejich jmen. Někdy v té době začali také čínští novináři a ambasáda v Praze informovat o tom, že ve skupině žadatelů o azyl nejsou křestané, ale ekonomičtí migranti.
Stranický deník China Daily zmiňuje hned v úvodu jednoho svého článku, že udělení azylu těmto lidem by mohlo ohrozit česko-čínské vztahy:
Čínští experti se domnívají, že tito lidé mohou takzvanou náboženskou vírou zakrývat jen obyčejné migrační snahy.
To čínští žadatelé o azyl popírají. Mluví zato o sledování, zastrašování a vyhrožování ze strany čínské ambasády v Praze. Strach je také dlouho držel v ústraní, báli se mluvit s médii a odhalit svou identitu. Jedna z nich promluvila na kameru poprvé tento týden:
Celkem dost se bojím čínské ambasády, jelikož se usilovně snaží zjistit naši identitu. Bojím se toho, že by se o mně dozvěděli, a jelikož mám rodinu v Číně, úřady by jim mohly hodně ublížit, šikanovat je, zadržet, odsoudit.
Tak kdo je vlastně bezpečnostní riziko pro ČR?
O vzrůstajícím vlivu čínské kontrarozvědky píše ve své zprávě i Bezpečnostní informační služba ČR:
V kontextu čínských aktivit se rok 2016 nesl ve znamení růstu intenzity a agresivity vlivových operací a nárůstu činnosti čínské špionáže na území ČR a proti českým zájmům a bezpečnosti.
Nárůst čínského vlivu lze ukázat například na provázanosti čínské firmy CEFC s našimi politickými špičkami. Prezident Miloš Zeman má dokonce od roku 2015 jako čestného poradce předsedu této společnosti Jie Ťien-minga, v současné době v ČLR zadrženého, patrně v souvislosti s hospodářskou kriminalitou, jinak muže s nejasnou minulostí: podle jednoho ze svých veřejně dostupných životopisů působil i v kontroverzní Asociaci pro přátelské styky se zahraničím (CAIFC), která bývá považována za veřejnou tvář čínské vojenské rozvědky. Loni v listopadu americká FBI obvinila jednoho z jeho spolupracovníků z CEFC z korupce a podplácení v Africe.
Věřící domácí církve jsou v Číně perzekuováni
Peking se douhodobě snaží omezovat domácí církve a všechny věřící mít zcela pod kontrolou. Podle nedávného průzkumu organizace ChinaAid v několika čínských provinciích bylo zjištěno, že více než 96 % vedoucích domácích církví bylo vyšetřováno; 85 % respondentů uvedlo, že si o nich místní pracovníci Úřadu pro náboženské záležitosti (SASA) založili spis.
Od roku 2012 (nástup Si Ťin-pchinga k moci) pozorujeme, že přibývá případů pronásledování,“ uvádí ChinaAid ve své zprávě.
Čínská strana zdůrazňovala možnou příslušnost některých azylantů v ČR k zakázané sektě Východní blesk nebo Církev všemocného Boha (Eastern lightining / Almighty God). Několik členů tohoto kultu má údajně na svědomí vraždu ženy na jihu Číny. Takzvaný “incident z McDonaldu” vedl v roce 2012 k masivnímu tažení proti těmto věřícím. Důvodem zákazu sekty ale pravděpodobně byla jejich kritika komunistické strany, informuje BBC:
Tato sekta je výslovně antikomunistická, čínskou komunistickou stranu nazývá “rudým drakem.”
Ministerstvo vnitra odmítlo jednotlivé případy čínských křesťanů komentovat, takže informace o příslušnosti ke kontroverzní sektě nejsou potvrzeny. Ministr Lubomír Metnar má ale o náboženském přesvědčení žadatelů jasno – i díky čínským úřadům:
Část z nich skutečně čínskými křesťany nebyla, ale ani být nemusela. A těch sedmdesát negativních rozhodnutí bylo vydáno proto, že materiály předložené žadateli byly důkladně prověřovány v zemi původu a nebylo zjištěno, že tyto osoby jsou pronásledovány státními orgány ve své vlasti.
Získat potvrzení a vyvézt ze země materiály dokazující perzekuce ze strany čínské policie a úřadu není úplně jednoduché. I přesto čínští žadatelé podle informací Sinopsis dodali českým úřadům desítky dokumentů dokazujících jejich pronásledování. Což potvrzuje i paní M.:
Každý z nás dodal nejméně dvacet dokumentů – články a důkazní dopisy.
Ministerstvo vnitra ústy ministra Metnara potvrzuje velké množství materiálů. Uvádí jej ovšem jako omluvu za zpožděné rozhodnutí:
Byly to stovky písemností (a vzhledem k tomu rozsahu i kvůli kapacitním možnostem našeho ministerstva to trvalo déle.)
Zatím se výsledky více než dva roky protahovaného azylového řízení dozvěděl jen malý zlomek čekajících Číňanů. V jejich komunitě informace o rozhodnutí české vlády vyvolaly paniku.
V průběhu azylového řízení absolvovali čínští křesťané nejen řady výslechů a pohovorů, úředníkům museli doložit i zmiňované dokumenty, potvrzující jejich identitu, ale také důkazy, že jsou ve své zemi perzekvováni. Výslechy, sledování i zatýkání, tak vypadal život většiny z nich v Číně. Takové chování k věřícím potvrzují i lidskoprávní organizace. Podle Amnesty International je svoboda vyznání v Číně stále potlačována. Konkrétní zprávy o přístupu k věřícím v ČLR přináší nezisková organizace HRWF – Human Rights Without Frontiers International (Lidská práva bez hranic Int.). Obsahují například i jmenný seznam všech dostupných případů odsouzených věřících nebo analýzu perzekucí věřících v této zemi:
Je tragicky ironické, že režim investoval takové úsilí do boje proti „zlým kultům“, které
údajně podkopávají státní moc a bezpečnost. Obvykle jde o členy Falun Gong / Fa-lun kung
a protestanty – skupiny, které nikdy nepoužívaly nebo nepodporovaly násilí a jen stěží představují hrozbu pro stabilitu ČLR. Jde tedy především o růst a popularitu takových skupin, které rozhněvaly SARA – Státní úřad pro náboženské záležitosti a vyprovokovaly
drsné reakce vládních orgánů.
Už pět let v zemi také pokračuje tzv. demoliční kampaň, v rámci které jsou ničeny kostely. Za poslední čtyři roky nechaly úřady ve východočínské provincii Če-ťiang strhnout přes tisíc dvě stě křížů. V řadě provincií platí zákaz umisťovat na budovy jakékoliv objekty přesahující desetinu výšky hlavní stavby. Kostely, které ještě zůstaly stát, tak v řadě případů přišly o svůj symbol, kříž. O pokračujícím útisku věřících v Číně hovoří i čeští představitelé církve, včetně biskupa Václava Malého:
V Číně nejde jen o pronásledování křesťanů nebo Tibeťanů, ale také například o pronásledování advokátů, kteří se zastávají lidí na venkově, když přijdou o svoji půdu. Pronásledováni jsou učitelé, kteří jsou vystavováni tlaku, aby učili pouze podle oficiální linie. Tyto represe nejsou omezeny jen na určitou skupinu čínského obyvatelstva, ale jsou namířeny celkově proti každému jednotlivci nebo skupině, která projeví samostatnost nebo která nejedná přesně v linii komunistické strany.
Od nástupu Si Ťin-pchinga prosazuje Strana tvrdý přístup ke všem, kteří se zastávají občanské společnosti, včetně náboženských svobod. Prezident Si vyzývá Číňany, aby se vrátili k tradiční víře, jako je konfuciánství, spíše než k „západním“ náboženstvím. Tento stav ale jako by pro české úředníky z azylového odboru nebyl důležitý:
Neřeší (azylové řízení) ani otázku, zda v zemi původu konkrétního žadatele panuje demokratický režim, či nikoliv, případně zda je tam úroveň lidských práv nebo ekonomická úroveň nižší než v ČR.
Tím by však české úřady mohly porušovat pravidla Ženevské ůmluvy o uprchlících:
(Uprchlíkem je)… osoba, která se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá ochranu své vlasti…
Podle odhadů žijí v Čínské lidové republice až desítky milionů křesťanů. Řada věřících utíká ze země do liberální Evropy či Spojených států.
Česká republika je dlouhodobě k čínským žadatelům o azyl nevstřícná. ČTK zjistila, že mezi roky 1990 a 2016 získalo tuzemský azyl pouze 17 čínských občanů. Naposledy šlo o šest osob v roce 2014. Přitom mezi roky 1999 a 2006 o azyl žádalo mnohem více čínských občanů než v aktuálním případě. Třeba v roce 2003 české úřady obdržely 854 žádostí.