Ani demokratické země jako Japonsko nebo Korea zatím nemají vzhledem k silně konzervativnímu naladění ve společnosti dost odvahy na to, aby se tu otevřeně diskutovalo o problému sexuálního násilí a aby veřejné mínění oběti nestigmatizovalo. Doprovodným efektem medializovaných kauz jsou navíc zejména v Koreji sebevraždy obviněných mužů.
V Číně pak situaci dále komplikuje nesouhlasný postoj autorit a všudypřítomná cenzura, jejímž terčem se už téměř od počátku kampaně stal i samotný hashtag #MeToo.
Od ledna se na WeChatu objevilo několik konkrétních obvinění, nejčastěji ze strany bývalých studentek vůči učitelům. Všechna odhalení však byla cenzurována a došlo i na blokování WeChatových účtů, rušení diskusních fór a mazání blogů, jako byly např. populární „Feministické hlasy“.
Nyní už je na čínském internetu cenzurován i zástupný homofonní termín pro #MeToo, „rýžový králíček“, a to ve všech podobách (znaky s tímto významem 米兔 se v čínštině čtou „mi tchu“).
Znásilnění je nevhodné chování
Už pár týdnů je jednou z velkých kauz čínské kampaně dvacet let starý případ studentky prestižní Pekingské univerzity Kao Jen, kterou měl v roce 1998 znásilnit (nyní již bývalý) profesor Šen Jang, a která v návaznosti na to spáchala sebevraždu.
Případ odstartoval novou vlnu odhalení a diskuzí na čínském internetu, což ovšem mělo za následek jen další cenzuru a dokonce osobní represe. Bývalé spolužačky Kao Jen případ zveřejnily na sociálních sítích a požadovaly jeho nové otevření.
8. dubna vedení univerzity vydalo prohlášení, v němž potvrdilo závěry policejního vyšetřování před dvaceti lety, jež pouze označilo profesorovo chování za nevhodné a vedlo k udělení napomenutí.
Pod kobercem čínských univerzit
Někteří současní studenti však s prohlášením své alma mater nebyli spokojení a osmičlenná skupina 9. dubna předala vedení univerzity výzvu ke zveřejnění všech informací.
Univerzita se starý případ snažila co nejnenápadněji zamést pod koberec a na studenty vyvíjela čím dál silnější tlak, aby od svých požadavků ustoupili.
Kauza vyvrcholila 23. dubna zveřejněním otevřeného dopisu, v němž studentka jménem Jüe Sin podrobně popisuje, jakým způsobem se ji univerzita snažila umlčet. Dopis z internetu brzy zmizel, ale China Digital Times jej archivovaly a poskytly i jeho anglický překlad.
Dvacetiletá studentka v dopise popisuje teror, který se proti ní a jejím sedmi kolegům a kolegyním po předání výzvy vedení univerzity rozpoutal. Studentka byla opakovaně celé hodiny vyslýchána, bylo jí vyhrožováno, že kauza může negativně ovlivnit její studium a možnost promovat, a nakonec byla do školy přivolána její matka, aby si ji ve dvě v noci odvedla domů. Jüe Sin v dopise požadovala omluvu a ujištění, že případ nebude mít vliv na její budoucnost a nepoškodí její rodinu. Zároveň Fakultu cizích jazyků, která za vším stála, obvinila z porušení univerzitního řádu a žádala vysvětlení, proti čemu se studenti žádostí o volný přístup k informacím vlastně provinili.
I přes opakovanou cenzuru dopis dál koloval po čínském internetu a mnoho lidí vyjadřovalo obavy o osud Jüe Sin. Vynalézaví uživatelé internetu dokonce využili originální způsob, jak zabránit tomu, aby byl dopis cenzurován, když jej zveřejnili formou poznámky v blockchainu kryptoměny ethereum, odkud nejde smazat.
25. dubna se pak objevila zpráva, že studentka se vrátila zpět do školy a na internetu zveřejnila poděkování všem, kteří o ni projevili starost.
Tajné odvolání za tajné obtěžování
V souvislosti s tím se nicméně objevily sarkasticky komentované nové fotografie techniků, kteří v areálu Pekingské univerzity instalovali kamery v místech, kde studentští aktivisté dosud vyvěšovali formou tzv. „plakátů psaných velkými znaky“ (ta c‘ pao) své výzvy a obvinění. Vyvěšování těchto plakátů má v Číně, a zejména Pekingu, dlouhou tradici, významnou roli hrály např. za „kulturní revoluce“ a také v době demokratizačního hnutí kolem tzv. „zdi demokracie“ na konci 70. let.
Ve stejný den, kdy se objevila zpráva o návratu Jüe Sin, se také objevila informace, že proděkan Fakulty médií a designu elitní Šanghajské univerzity dopravy a komunikací Sie Jün-keng byl odvolán v souvislosti s obviněním ze sexuálního obtěžování. Obvinění vzneslo pět bývalých studentek. Univerzita jeho odvolání neoznámila oficiálně, ale informace unikly přes platformu Zhihu.
“Dělej, co chceš dělat ze všeho nejvíc”
Nelze než doufat, že to znamená průlom v rámci čínské kampaně, což naznačuje i to, že se překvapivě hýbou ledy i na jiných místech. Organizace Human Rights Watch totiž v minulém týdnu zveřejnila rozsáhlou studii týkající se sexistických či diskriminujících inzerátů na nábor zaměstnanců do čínských high-tech firem, jako je Tencent, Alibaba, Baidu nebo Huawei. Informace okamžitě převzala západní média, včetně BBC či New York Times.
Studie ukazuje, že značná část inzerátů na pracovní pozice v těchto firmách, ale také ve státní správě, v požadavcích výslovně uvádí, že na konkrétní pozice najímá „pouze muže“. Naopak na pozice, kde jsou žádoucí ženy, jsou často specifikovány požadavky týkající se věku, tělesných parametrů a vzhledu. Některé inzeráty pak přímo lákají mladé muže do firem na sex, nebo alespoň lepší šanci, jak se k sexu díky dobře placené a perspektivní práci dostat.
Jeden inzerát např. hlásal „dělej to, co chceš dělat ze všeho nejvíc“ (přičemž čínský výraz „dělat“, „kan“, lze v tomto kontextu číst přinejmenším dvojsmyslně). Jiné inzeráty zase nabíraly dívky, které budou programátorům pomáhat se při náročné práci „uvolnit“. Podle BBC společnost Alibaba vydala prohlášení, v němž slibovala větší kontrolu obsahu inzerce, a společnost Tencent se za sexistické inzeráty omluvila. I ostatní společnosti se pro zahraniční média vyjádřily omluvně a mnohé z nich inkriminované inzeráty odstranily.