Soud v čínském Tiencinu v pondělí 28. ledna oznámil, že právník Wang Čchüan-čang byl odsouzen ke čtyřem a půl roku vězení za rozvracení státu. Wang byl posledním z více než dvou set právníků obhajujících případy související s porušováním občanských a lidských práv v ČLR, kteří byli zadrženi během velikého zátahu v červenci 2015, označovaném jako „černý pátek“ nebo také číslovkou 709 (tj. 9. července).
Všichni ostatní zadržení již byli buď propuštěni, nebo formálně obviněni a odsouzeni. Pouze Wang na svůj verdikt čekal více než tři roky. K případu se však postupně nabalili další zadržení, např. původní Wangův obhájce Jü Wen-šeng, jenž je sám nyní již přes rok nezvěstný.
Obrana nespravedlivě stíhaných
Wang Čchüan-čang byl jedním z právníků, kteří obhajovali před soudem lidi obviněné kvůli praktikování Fa-lun kungu, a mimo jiné také pomáhal získat odškodnění rodinám, jimž byla státem ve „vyšším zájmu“ zabavena půda, na níž po generace hospodařily. Již v lednu 2016 byl Wang obviněn z podvracení státu, nicméně skoro tři roky strávil v „právním vakuu“ – ve vazbě a bez toho, aby bylo jemu či jeho blízkým oznámeno datum soudu.
Soud s ním nakonec začal na sklonku loňského roku a probíhal za zavřenými dveřmi. Aby právníkova manželka nebo občanští aktivisté nemohli rozjet žádnou přímou akci, nebylo zveřejněno ani datum vynesení rozsudku. Úřady vydaly embargo na informování o jeho případu a nepublikovaly jedinou jeho fotografii (na rozdíl od ostatních zadržených).
Hong Kong Free Press cituje Doriane Lau z Amnesty International, která se domnívá, že čtyřapůlletý trest by měl již zahrnovat ony tři roky vazby, a Wang má tudíž po dalším zhruba roce a půl šanci na propuštění. Proti trestu již vystoupily organizace jako právě Amnesty International a Human Rights Watch, která soud označila za „výsměch vládě práva“.
V právním vakuu – tři roky bez zpráv o zadržovaném
Po celou dobu vazby neměli Wangovi blízcí o něm prakticky žádné zprávy a dosud se na veřejnosti neobjevila ani jediná jeho fotografie. Zprávy o něm nemá ani jeho žena Li Wen-ču, která po celou dobu neúnavně bojovala a bojuje za jeho propuštění. Minulý rok dokonce přitáhla pozornost světových médií tím, že podnikla stokilometrový pochod z Pekingu do Tiencinu, kde čínské úřady Wanga celou dobu držely. Cestou ji však zastavila policie a do cíle se nedostala. V prosinci si zase spolu se třemi dalšími aktivisty na protest proti manželově nezákonné vazbě oholila hlavu – po vzoru buddhistických mnišek či Liu Sia, vdovy po čínském nositeli Nobelovy ceny míru Li Siao-poovi, který zemřel ve vězení. Li Wen-ču se nyní obává o zdravotní stav svého manžela.
Podle BBC „dává v posledních letech Strana jasně najevo, že koncepty jako ústavnost nebo nezávislý soudní systém jsou nebezpečné západní myšlenky.“ Michael Caster, autor knihy The People’s Republic of Disappeared, pro BBC uvedl:
Wangův případ je typickým projevem Si Ťin-pchingových útoků na lidská práva a právní komunity. Obhájci lidských práv a širší občanská společnost v Číně jsou oprávněně rozhořčeni. Již nějakou dobu jsou pro ně Wang Čchüan-čang a jeho žena Li Wen-ču symbolem jak útlaku, tak i odporu proti Si Ťin-pchingovi.
Nehájit, neinformovat
Spolu s neutěšenou situací obhájců lidských práv a občanských hnutí v ČLR se zároveň také nepřetržitě zhoršuje situace pro novináře a kohokoli, kdo má zájem svobodně informovat o případech bezpráví. Kromě Wang Čchüan-čanga byl tento týden mimo jiné odsouzen také jistý Liou Fej-jüe, zakladatel webu Msguancha.com, který se zaměřuje na monitorování lidských práv v Číně. Liou byl zatčen v listopadu 2016 a před soud byl postaven loni v srpnu. Nyní orgány oznámily rozsudek: pět let nepodmíněně. Liou mimo jiné psal o případech násilného umisťování a týrání občanských aktivistů a disidentů v psychiatrických léčebnách.
Případy zatýkání a nezákonného zadržování i věznění obhájců lidských práv se v posledních letech množí geometrickou řadou. Úřady postihují jak právníky, tak i „občanské novináře“ – tj. lidi, kteří publikují informace o případech porušování lidských práv v Číně navzdory cenzuře. Spolu s tím se zhoršují i podmínky pro zahraniční novináře a množí se případy neudělených či neprodloužených víz. Např. více než 90 % členů Klubu zahraničních korespondentů v Číně se obává, že jejich mobilní telefony nejsou bezpečné. Téměř 50 % z nich si všimlo, že byli sledováni nebo zaznamenali „vloupání“ do svého hotelového pokoje. Většina z nich si je také dobře vědoma neoficiálního zákazu jakéhokoli informování o situaci v Sin-ťiangu a velká část z nich se setkala s vměšováním čínských orgánů při pokusu o cestu do této ostře sledované oblasti.