V březnu byl spuštěn projekt 100 dní opisování stanov komunistické strany, hlubší porozumění jejich 100 stránkám (šou-čchao tang-čang i-baj-tchien, kan-wu tang-čang i-baj-pchien 手抄党章一百天, 感悟党章一百篇), který je zase součástí širší kampaně Dvojí studium – jedna proměna. Dvojí studium zahrnuje právě stanovy Komunistické strany Číny a také projevy prezidenta Si Ťin-pchinga; proměnou se myslí přerod ve způsobilého člena Strany. Těm z 88 milionů členů komunistické strany, kteří vzali výzvu vážně, nabízí e-shop Taobao sadu předmětů potřebných k jejímu uskutečnění: aktuální verzi stanov, tři pera a 100 listů papíru, to vše za pouhých 45 jüanů.
To, co je v této kampani nejdůležitější, skutečná snaha na sobě zapracovat, se však koupit nedá. Bezduché opisování coby projev „zjemnělého formalismu“ kritizoval článek vydaný v Deníku Čínské lidové armády (Peoples Liberation Army Daily) nazvaný „Studovat stanovy: pohyby perem nestačí, je třeba dát do toho srdce“, jenž apeluje na uvědomělost, podmínku úspěchu celé kampaně.
Případ, kdy novomanželé Li Jün-pcheng a jeho choť Čchen Süan-čch‘ o svatební noci místo očekávaných radovánek zvolili opisování stanov Komunistické strany Číny, proběhl i českým tiskem. Novomanželé z Nan-čchangu byli obratem následováni dalšími, kteří umisťovali svá opsaná dílka na internet – někteří vážně, někteří s neskrývaným sarkasmem a odkazy na propagandu obvyklou před padesáti lety. Uživatelé internetu si nebrali servítky.
Příště nás vyzvou, ať šijeme rudé vlajky, tak hurá, a do řady! píše se v jednom komentáři na síti Weibo.
Lidé začali rozebírat pravost fotografií, divili se, že v pokoji se zrovna náhodou vyskytl fotograf a podobně. Zdá se, že svatební noc v Nan-čchangu byla trochu příliš i na žurnalisty z Lidového deníku, hlásné trouby komunistické strany:
Je skutečně třeba, aby členové strany studovali stanovy. Na druhou stranu i členové strany jsou obyčejné lidé, i oni zakoušejí volání romantické lásky a pestrou škálu emocí a tužeb.
Na stejném místě, ale tak trochu z jiné strany použila kampaň Min Saj-feng, generální ředitelka a většinová podílnice v realitní společnosti Ťiang-si Kan-pcho. Na protest proti údajné korupci soudního viceprezidenta Kuo Pinga, který měl podle ní po manipulovaném procesu protiprávně prodat pozemky patřící její společnosti, povolala ku pomoci kolem dvaceti dělníků a dělnic. Ti si před budovou nejvyššího soudu v Ťiang-si rozložili stolečky, na hlavy si nasadili ochranné přilby a jali se opisovat stanovy komunistické strany. Celá manifestace se odehrála na pozadí rudého transparentu hlásajícího „100 dní přepisování komunistických stanov – přimějte viceprezidenta Kuo Pina (sic) stát se skutečným komunistou“. Min Saj-feng byla následně odsouzena k deseti dnům odnětí svobody za rušení veřejného pořádku.
Její manifestaci uvádí jako příklad sarkastického využití kampaně docent Čchen Tao-jin z Šanghajské univerzity politických věd a práva, jehož názor na podobné politické akce zprostředkoval deník South China Morning Post. Kampaň připomínající svým stylem kampaně Kulturní revoluce podle Čchena odráží politický obrat probíhající za éry Si Ťin-pchinga, ale je dnes už neúčinná:
Společnost se vyvíjí, ve věku rychlého rozvoje médií a informací ale další generace není stejná. Takové kampaně často končí jako terč posměchu společnosti, protože propaganda je vždycky o krok pozadu.
Docent Čchen není jediný pochybovač; kriticky se vyjádřil i politický analytik Čang Li-fan z Pekingu:
Jediné, co to může přinést, je sarkasmus a výsměch. V informační společnosti nelze už mysl lidí absolutně ovládat. Tohle je hloupý přístup, dopadne to jako vtip.
A opravdu. Fráze „opisovat stanovy komunistické strany“ se v souvislosti s novomanželským virálem začíná používat ve významu, který si autoři kampaně zrovna nepředstavovali…