Největší čínská developerská společnost Evergrande (Cheng-ta ťi-tchuan 恒大集团) je na pokraji krachu. V úterý 14. 9 oznámila, že není schopna splácet závazky ve výši 1,9 bilionu jüanů. Prohlášení vyvolalo paniku mezi věřiteli a znepokojilo širokou veřejnost i zahraniční odborníky. Pád Evergrande by mohl destabilizovat celou čínskou ekonomiku, s dopady daleko za hranicemi země. V řadě čínských měst demonstrují drobní investoři a žádají pomoc státu. Čínská lidová banka (Čung-kuo žen-min jin-chang 中国人民银行) přilila do oběhu pomocí tzv. reverzních repo operací na podporu věřitelských bank likviditu v objemu skoro 90 miliard jüanů (301 miliard korun). Dle expertů jde o jednu z největších zkoušek pro prezidenta Si Ťin-pchinga 习近平, který se už delší dobu snaží racionalizovat financování zadlužených čínských společností. Případ Evergrande zároveň odhaluje jednu ze slabin čínského ekonomického zázraku, kterou je překotný růst za cenu předlužení.
Zběsilý růst na dluh
Evergrande založil roku 1996 Sü Ťia-jin 许家印 (známý též pod kantonským jménem Hui Ka Yan). Společnost původně působila v oblasti nemovitostí, později také ve zdravotnictví, vývoji elektromobilů či potravinářství. Roku 2009 vstoupila na burzu a akcie během následujících osmi let stouply v ceně čtyřnásobně. Sü se tak stal jedním z deseti nejbohatších Číňanů. Rychlý růst financoval úvěry, čímž z Evergrande učinil nejzadluženější společnost světa se závazky převyšujícími 1,95 bilionu jüanů (6,5 bilionu korun; trojnásobek státního dluhu Česka). Evergrande, která má nyní v 280 čínských městech rozjetých 1300 developerských projektů, se dostala do potíží loni, kdy médii proběhla zpráva, že nezvládá splácet závazky. Krizi dočasně zažehnala dohodou s inverstory o odkladu splátek. Čínská vláda si uvědomila možné nebezpečí plynoucí z případného krachu takové společnosti a vypracovala pravidla pro posuzování likvidity realitních a developerských firem, jejíž míra ovlivňuje přístup ke státním půjčkám.
Evergrande přesto znovu nezvládá splácení. Momentálně nesplňuje kritéria stanovená vládou, na státní půjčky nedosáhne, a nesmí ani pokračovat v prodeji dosud nepostavených bytů. Znepokojení investoři odmítají uvolnit další peníze. Za poslední rok její akcie spadly o 81 %, dochází jí hotovost a prodává majetek pod cenou. Ještě v pondělí vydala firma prohlášení, v němž odmítla možnost krachu. Následující den ale oznámila, že již není schopna splácet závazky a nedaří se jí získat peníze prodejem aktiv, mimo jiné i kvůli negativní mediální publicitě.
Evergrande se pravděpodobně blíží ke krachu s dalekosáhlými důsledky. Nucený prodej nemovitostí pod cenou může ohrozit stabilitu trhu s realitami, který představuje víc než čtvrtinu čínské ekonomiky. Ohrožen je i bankovní sektor; závazky firmy se dotýkají 128 bank a 121 nebankovních institucí. Pád společnosti by mohl ohrozit tolik střeženou „společenskou stabilitu”. Závazky společnosti jsou velikostí 2% čínského HDP. V úterý se před centrálou firmy shromáždilo několik desítek investorů, koncem týdne už demonstrovaly tisíce lidí. Ještě nepostavené nemovitosti si u Evergrande zakoupilo na 1,5 milionu lidí, společnost má navíc přes dvě stě tisíc zaměstnanců, kteří mohou přijít o práci.
Zátah na vlivné podnikatele
Krize zastihla Evergrande v době, kdy se čínská vláda snaží získat pevnější kontrolu (nejen) nad finančním sektorem a bojovat proti neudržitelnému modelu růstu na dluh, z nějž profitují především osoby s dobrými politickými konexemi, jimž státní banky neváhaly půjčovat nebezpečně veliké sumy peněz. Od roku 2017 se vláda zaměřuje na podnikatele, kteří riskantními finančními operacemi ohrožují stabilitu trhu. Zátah dopadl na „kreativní” podnikatele jako Wu Siao-chuej 吴小晖, vlastník největší čínské pojišťovny Anbang Insurance Group (安邦保险集团) v roce 2018 odsouzen k 18 letům vězení pro „finanční podvody”, i pochybné byznysmeny s napojením na politické kruhy jako v Česku nechvalně proslulý, nyní již třetím rokem zmizelý představitel společnosti CEFC a poradce prezidenta Zemana Jie Ťien-ming 叶简明. Svezli se i byznysmeni s kritickými názory. Sun Ta-wu 孙大午, miliardář podnikající v živočišné produkci i obhájce disidentů a lidskoprávních aktivistů, byl letos odsouzen k 18 letům vězení na základě gumového paragrafu „vyhledávání sporů a působení potíží”. Žen Č’-čchiang 任志强, dlouholetý člen KS Číny, realitní magnát a ředitel státní společnosti Huayuan (华远经济建设开发总公司), loni dostal 18 let poté, co ve své eseji nazval Si Ťin-pchinga klaunem.
Zpřísňující se regulace finančního trhu, zatýkání podnikatelů, vysoké tresty a přebírání majetku státem vyvolává obavy o budoucnost soukromého sektoru v Číně. Perzekuce vlivných podnikatelů jde v ruku v ruce se zvyšujícím se vlivem KS Číny uvnitř soukromých firem skrze zakládání stranických buněk i působení orgánů tzv. jednotné fronty, což se nevyhýbá ani zahraničním firmám. Čínská vláda se tak snaží odstranit problémy vzniklé zpolitizováním ekonomiky její další politizací.