Podle tchajwanských analytiků projektu Doublethink Lab (DTL), který od poloviny února do konce března monitoroval čínská státní média a sociální sítě, se v čínském mediálním prostoru šíří dezinformace, podporující proruské nálady. Analytici zjistili, že čínské zdroje využívaly a rozšiřovaly ruské dezinformace o Ukrajině, například často opakovaný narativ, že na Ukrajině operují nacisté a ruská armáda má za úkol ji v rámci speciální operace „denacifikovat“.
Čínští šiřitelé dezinformací navíc spojují ruskou verzi o ukrajinském nacismu s hongkongskými protesty. Snaží se tím v čínských čtenářích vyvolat odpor vůči „vměšování cizích sil do vnitřních záležitostí“, což je standardní argument čínských politiků na jakoukoliv kritiku upozorňující na stav lidských práv v ČLR, genocidu v Sin-ťiangu či násilí v Tibetu nebo Hongkongu. Vymyšlené zprávy navíc zpochybňují mezinárodní obranné aliance, jako je NATO, které podle Rusů a Číňanů představuje světovou hrozbu, a podporují u Číňanů protizápadní a protiamerické nálady.
Dezinformacemi proti všem
Čína se kvůli současné válce ocitla v obtížné pozici, kdy se rozhoduje mezi podporou svého klíčového spojence a vyhnutím se sankcím, které by na ni uvalily ostatní země v případě vojenské pomoci Moskvě či napomáhání v obcházení sankcí, což zaznělo od evropských lídrů i na video summitu EU – Čína první dubnový den.
Podle oficiálních vyjádření zaujímá Čína k válce na Ukrajině neutrální postoj a vyzývá obě strany konfliktu k mírovým jednáním, v nichž by potenciálně hrála roli zprostředkovatele. Skutečnost je ale jiná. Jen několik týdnů před začátkem invaze na Ukrajinu podepsali generální tajemník Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin tzv. olympijskou deklaraci (anglický text např. zde), jež zcela jednoznačně stvrzuje vzájemnou podporu obou velmocí ve všech oblastech.
V duchu vzájemné podpory se nese i vytváření mediálního obrazu ukrajinského konfliktu v Číně. Čínská oficiální média od začátku odmítají označit ruský vpád za invazi a událost popisují jako konflikt vyvolaný a řízený USA a NATO.
Rusko-čínská spolupráce na mediální frontě
Zpráva Doublethink Lab vysvětluje intenzivní spolupráci čínských a ruských státních médií v době ukrajinské války mimo jiné dohodami o sdílení obsahu mezi médii obou zemí a vládními směrnicemi týkajícími se zpravodajství. V roce 2015 podepsala televizní síť Russia Today (RT) dohodu s Čínskou státní televizí (CCTV). Čínský státní rozhlas (CRI) a televize od roku 2018 spolupracují se státními novinami Rossijskaja gazeta na společné produkci čínsko-ruských titulků. Kromě toho ruská oficiální média, včetně zpravodajské agentury Sputnik, zveřejňují zprávy v čínštině pro čínské čtenáře a mají účty na čínské sociální síti Weibo.
Koncem února dostala čínská média vnitřní pokyn, který omylem unikl do veřejného prostoru a byl zachycen zahraničními experty. Podle něj mají všechny mediální platformy v ČLR využívat pouze oficiální zprávy, které vydá státní deník People’s Daily, tisková agentura Xinhua nebo čínská státní televize CCTV, tedy média, která mají s ruskými protějšky podepsané již zmíněné dohody o sdílení obsahu.
Ruskou propagandu též podpořily „aktivní“ vládní účty na sociálních sítích včetně Twitteru a Facebooku, které jsou v Číně blokovány. Šíření dezinformací se jim dařilo i proto, že se s ruskými účty navzájem citují jako zdroje a zprávy dále upravují dle svých potřeb. Jerry Yu, autor studie to vysvětluje následovně:
Jedna strana dezinformace vytváří a druhá je rozšiřuje a zkresluje tak, aby to bylo výhodné pro obě země.
To vše přispělo k situaci, kdy čínská veřejnost vesměs podporuje útok Ruska na Ukrajinu, a to navzdory „neutrálnímu“ oficiálnímu postoji čínské vlády.
„Nacifikace“ Ukrajiny v informačním prostoru
Pouhé dva dny poté, co Rusko napadlo Ukrajinu, čínská média publikovala lživé zprávy včetně ruských tvrzení, že se ukrajinští vojáci už vzdali a jejich prezident Volodymyr Zelenskyj uprchl ze země. Další články propagovaly falešné průzkumy veřejného mínění (např. z Brookingsova institutu), které tvrdily, že Ukrajinci jen minimálně podporují vstup své země do NATO.
Po třech dnech od začátku války se na čínské síti Weibo a státem napojených blozích znovu objevily zprávy z roku 2019, které šířily fotografii ukrajinského veterána přítomného na prodemokratických protestech v Hongkongu. Měla být důkazem, že Spojené státy financují účast příslušníků krajně pravicového praporu Azov na nejrůznějších shromážděních, a rozsévají tak ve světě svár.
Není to poprvé, co se ruská a čínská státní média vzájemně utvrzují ve svých protiamerických narativech. Příkladem je ruská státní televize RT, která v lednu 2020 uvedla dokumentární film s názvem Hongkong bez masky, v němž obvinila CIA, Freedom House a The National Endowment for Democracy (NED) z toho, že hrají zákulisní roli v protestech v Hongkongu.
Dezinformační kampaň se nevyhnula ani Tchaj-wanu, kde se pro-pekingské sociální sítě začátkem března plnily falešnými ruskými zprávami o ukrajinských neonacistech, střílejících na čínské občany a mučících ruské vojáky. Dne 27. února zveřejnili pročínský politik Hou Han-ting (na YouTube) a pročínská mediální osobnost Huang Chih-Hsien (na Facebooku) nepravdivý obsah související s nárůstem neonacismu a s ním spojenou korupcí na Ukrajině. Načasování příspěvků zhruba odpovídá době, kdy se podobný materiál objevil na čínské síti Weibo.
Nacisti, kam se podíváš
Ruku v ruce se šířením těchto dezinformací jde i cenzura veškerých nezávislých zpráv o situaci na Ukrajině, včetně příspěvků čínského občana popisujícího invazi přímo z centra Oděsy či otevřeného dopisu čínských akademiků, vyzývajících Rusko k ukončení války na Ukrajině.
Zajímavý je v tomto ohledu vývoj ohledně původně přísně cenzurovaného slova „nacismus“. Podle Charlieho Smithe, spoluzakladatele webu Greatfire.org, bylo dlouho označováno jako tabu na seznamech většiny čínských internetových společností. V průběhu prvního měsíce války bylo v rámci přebírání ruského narativu toto klíčové slovo z cenzorských seznamů odebráno, neboť údajný nacismus a fašismus na Ukrajině, který měla ruská vojská svou operací vymýtit, se stal hlavním zdůvodněním ospravedlňujícím invazi. Charlie Smith k tomu uvádí:
Jakmile se slovo na tomto seznamu [cenzury] ocitne, jen velmi zřídka je z něj odebráno. Někdy pak to, co není cenzurováno, může být výmluvnější než to, co je cenzurováno.
My nic, to jen vítr
David Bandurski, analytik a ředitel China Media Project, pro deník Guardian uvedl, že čínská státní média přebírala a amplifikovala ruský narativ od roku 2021, přičemž ruské vojenské akce vykreslovala primárně jako nutnou obranu před zesilujícími aktivitami NATO v oblasti ruského zájmu.
Čínské úřady na dotaz západních novinářů popřely, že by šířily dezinformace, a mluvčí ministerstva zahraničí Wang Wen-pin označil samotné toto obvinění za akt dezinformace. Zároveň však mediální odbor Ministerstva zahraničí ČLR posiluje konspirační teorie o laboratořích vyvíjejících biologické zbraně na Ukrajině a financovaných USA, později i rozšířené o tvrzení, že za jejich financováním stojí syn amerického prezidenta Hunter Biden nebo George Soros či americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Bandurski k tomu uvádí:
Jde jim [ČLR a Rusku] o to dlouhodobě podkopat důvěryhodnost USA a prosazovat ideu změny mezinárodního systému. A v tomto úsilí je Rusko nejbližším partnerem Číny.
Původní text Doublethink Lab byl přeložen projektem Sinopsis do ukrajinštiny a ruštiny.