Stmelí Malta praskliny v čínsko-amerických vztazích?
Ředitel Ústřední komise pro zahraniční věci a souběžně ministr zahraničí ČLR Wang I se o víkendu setkal na Maltě s poradcem Bílého domu pro národní bezpečnost Jakem Sullivanem. Obě strany podle svých následných prohlášení vedly „upřímné, věcné a konstruktivní rozhovory”. Podle USA se objevily náznaky, že Peking je připraven obnovit komunikaci ve vojenské oblasti. Čína tyto komunikační kanály přerušila loni v srpnu po návštěvě bývalé předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu.
Optimismus ze setkání na Maltě rychle zchladil Wang I opětovným prohlášením, že Tchaj-wan je „první nepřekročitelnou červenou linií čínsko-amerických vztahů“. Pouhý den před bilaterálním dialogem uvalilo čínské ministerstvo zahraničí sankce na americké letecké a obranné firmy Northrop Grumman a Lockheed Martin – právě za dodávky zbraní Tchaj-wanu. Není tedy jisté, zda setkání na Maltě položilo dostatečně silné základy pro setkání Joea Bidena a Si Ťin-pchinga, které se má uskutečnit na sanfranciském summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) letos v listopadu.
Zdroje:
Reuters: Biden aide held hours of ‚constructive‘ talks with Chinese diplomat
Reuters: China sanctions Northrop Grumman, Lockheed Martin for arms sales to Taiwan
Z Malty do Moskvy proti „kolektivnímu Západu“
Na víkendovou zastávku na Maltě Wang I navázal hned čtyřdenní návštěvou Moskvy, která proběhla ve výrazně přátelštějším duchu. Vladimir Putin potvrdil, že přijímá pozvání svého čínského protějšku na říjnovou návštěvu Číny u příležitosti summitu Pásmo a stezka (BRI). Jednalo by se tak pravděpodobně o vůbec první Putinovu zahraniční cestu poté, co na něj Mezinárodní trestní soud v březnu vydal zatykač. K BRI a vzájemné spolupráci ruský prezident dodal, že Rusko a Čína „slaďují své představy o vytvoření velkého eurasijského prostoru“. Povahu slaďování dále přiblížil tajemník Rady bezpečnosti Ruské federace Nikolaj Patrušev, který na setkání s Wangem zdůraznil potřebu „prohlubování rusko-čínské koordinace a interakce na mezinárodní scéně” tváří v tvář „kolektivnímu Západu“ a jeho snahám o „zadržování Ruska a Číny“.
Hladce podle všeho proběhlo rovněž trilaterální setkání vysokých představitelů pro bezpečnostní otázky z Číny, Ruska a Mongolska, kterého se vedle Wanga a Patruševa zúčastnil také tajemník mongolské Rady národní bezpečnosti Jadamba Enchbajar. Výsledkem měla být dohoda o prohloubení spolupráce „při společném zajišťování regionální bezpečnosti a stability“.
Zdroje:
AP News: Putin accepts invitation to visit China in October after meeting Chinese foreign minister in Moscow
Xinhua: China, Russia, Mongolia hold meeting of high representatives for security issues
Dialog se „systémovým rivalem“
Na zahraniční cesty se tento týden vydali i vrcholní čeští politici. Prezident Petr Pavel se v New Yorku zúčastnil Valného shromáždění OSN, kde odsoudil ruskou agresi na Ukrajině a vyzval k uzavření míru na základě ukrajinských podmínek. Ve svém projevu vyzdvihl i další současné hrozby, především čínské vojenské manévry v Tchajwanské úžině.
Do Číny dorazila tento týden eurokomisařka Věra Jourová, aby se „systémovým rivalem“ Evropy vedla dialog o digitálních technologiích, na jejichž využívání a regulaci mají obě strany diametrálně odlišný pohled. Setkání Jourové s čínským vicepremiérem Čang Kuo-čchingem proběhlo ve stínu ochlazení evropsko-čínských vztahů po snaze Evropské komise zamezit zaplavení evropského trhu čínskými státem dotovanými elektromobily. Atmosféře nepomohla ani „aféra“, když si Peking předvolal velvyslance Německa poté, co německá ministryně zahraničí nazvala Si Ťin-pchinga diktátorem.
Zdroje:
Česká televize: Mír na Ukrajině nesmí diktovat Rusko, řekl Pavel v OSN. Kritizoval čínské manévry u Tchaj-wanu
Reuters: China and EU hold talks on AI, cross-border data flow amid renewed tensions
The Guardian: Beijing summons German ambassador after foreign minister calls Xi Jinping a ‘dictator’
„Deset malých černoušků“ v čínském vedení
Když byl Li Šang-fu jmenován v březnu 2023 ministrem obrany, málokdo čekal, že hned v září nebude k nalezení. 29. srpna v Pekingu ještě přednesl hlavní projev na bezpečnostním fóru s africkými zeměmi, ale do Vietnamu už „ze zdravotních důvodů“ neletěl. A nebyl nikde k zastižení ani ve vlasti. Čínské ministerstvo zahraničí i obrany mlčelo. Zahraniční média spekulovala o domácím vězení. Nejnovější zprávy naznačují, že Li Šang-fu je vyslýchán ohledně nákupů vojenského vybavení, spolu s dalšími osmi vysoce postavenými úředníky z oddělení veřejných zakázek armády ČLR, které v letech 2017–2022 vedl.
Li Šang-fu není první obětí letního úklidu v nejvyšších patrech čínské politiky. V červnu ochořel a v červenci byl odvolán další Si Ťin-pchingův kůň, ministr zahraničí Čchin Kang; zmizeli i dva generálové raketového vojska Čínské lidové osvobozenecké armády. Čistka v rouše protikorupční kampaně bude zřejmě pokračovat – dokud si Si Ťin-pching nebude jist, že má armádu pevně pod svou osobní kontrolou.
Zdroje:
Reuters: Exclusive: Chinese defence minister under investigation for corrupt procurement
The Wall Street Journal: China’s Defense Minister Is Being Removed From Post, U.S. Officials Say
Po špionech Konfuciovy instituty
Ve Velké Británii rostou obavy z čínského vlivu. Poté, co byl minulý týden zatčen výzkumný pracovník Dolní komory Parlamentu Spojeného království za údajnou špionáž pro Čínu, obrací se nyní pozornost ke Konfuciovým institutům. Úřad pro studenty (Office for Students), dohlížející na vysokoškolské vzdělávání, uvedl, že by Konfuciovy instituty při britských univerzitách mohly být vyšetřovány podle nových právních předpisů o svobodě projevu. Výkonná ředitelka úřadu Susan Lapworthová chce tuto novou pravomoc využít v případě rostoucího množství stížností na potlačování diskuze v těchto institucích.
V červencové zprávě poslanci britského parlamentu konstatovali napojení Institutů na KS Číny a částečné financování z jejích zdrojů. Kromě propagování čínské kultury a výuky čínštiny se podle nich tyto organizace věnují i dalším činnostem, jako je monitorování čínských studentů či moderování (u nás bychom řekli „racionalizaci”) debaty o KS Číny. Univerzity ve Velké Británii mají ze zákona povinnost svobodu projevu podporovat, a pokud tak nečiní, Úřad pro studenty jim může uložit vysokou pokutu. Cílem této legislativy je ochrana před nepřátelským vlivem a omezováním svobodné akademické diskuze; univerzitám se nyní důrazně doporučuje, aby svou spolupráci s Konfuciovými instituty pečlivě zvážily.
Zdroje:
The Telegraph: Free speech law tackles Confucius interference
The Times: China could be designated formal risk after Commons ‘spying’ arrest
Інформаційний бюлетень українською мовою у форматі PDF.