V Číně je těžba a používání BitCoinů čím dál populárnější. Kryptoměna s sebou však přináší problémy pro dohled čínské centrální vlády. Na počátku letošního roku tak již podruhé Čínská lidová banka varovala před jeho riziky a nabádala obchodníky a těžaře k větší zodpovědnosti. To ihned vedlo k více jak desetiprocentnímu poklesu hodnoty BitCoinu. Jak ale vlastně vypadá život v bitcoinovém dole a proč jich je v Číně tolik?
Divoký západ Dálného východu
Novodobá zlatá horečka. I tak by se dal popsat současný stav těžby nejpopulárnější kryptoměny současnosti. ČLR je totiž zemí, ve které se vytěží nejvíce BitCoinů na světě. Běžný důl vypadá nyní takto – velká budova připomínající skladiště či továrnu v horách, od sklepa až po půdu plná vrčících procesorů a větráků. Tato zařízení jsou nyní tak populární, že si je může objednat kdokoliv přes internet, například z Alibaby, čínské obdoby Amazonu. Na čínský hornatý západ, do provincií S’-čchuan, Čching-chaj nebo autonomní oblasti Tibet se bitcoinové doly nebo farmy začaly přesouvat teprve v posledních několika letech. Je tu totiž mnohem levnější, dostupnější a spolehlivější elektřina – vodní.
Čína se dlouhodobě snaží svůj chudý západ rozvíjet; součástí velkého plánu na rozvoj tohoto regionu bylo i budování elektrické sítě. Některé místní soukromé elektrárny ale následně dostaly povolení prodávat elektřinu pouze do okresní sítě, nikoliv celostátní, a tak se blížily bankrotu. I toho využili někteří těžaři kryptoměny. Například v roce 2014 se známý čínský těžař Wu Kang stal primárním odběratelem elektřiny z místní vodní elektrárny. Kromě místní elektřiny využívají doly i místní lidské zdroje. Tito především mladí muži si v dolech vydělají více než dvojnásobek běžné místní mzdy. BitCoin tak poněkud kuriózně přispívá k rozvoji chudších čínských oblastí.
Život kryptohorníka
Zaměstnanci čínských bitcoinových dolů si sice vydělají mnoho, ale není to nijak snadná práce. Horníci musí zajistit, aby stroje pracovaly nepřetržitě a bez problémů, musí se podílet na rozšiřování kapacit dolu a především se musí smířit s tím, že po šichtě není co dělat. Odlehlost dolů sice snižuje náklady na provoz, ale zároveň to znamená, že nejbližší obchody a služby jsou desítky kilometrů daleko. Čínští dělníci si ale libují, že alespoň skutečně ušetří výplatu a útratu kromě jídla a cigaret představuje jen občasná láhev piva.
Čínská banka jako Damoklův meč nad BitCoinem
Ne všichni jsou ale v ČLR nadšení ze stále vyšší popularity těžení a obchodování s BitCoinem: Konkrétně vláda a její centrální banka nemají velkou radost z obtížně kontrolovatelných transakcí. Letos v lednu proto Čínská lidová banka již podruhé varovala, že investovat a používat BitCoin je riskantní a že by se měly společnosti obsluhující virtuální BitCoinové peněženky samy lépe regulovat. Konkrétně měly čínské firmy přestat s praktikou transakcí bez poplatků, jinak by také mohl být BitCoin v ČLR zakázán. Ve většině světa (i u nás) je totiž běžně, že každý nákup za pomocí BitCoinu je zpoplatněn. Čínské firmy ale účtovaly zákazníkům pouze výběry, což vedlo k větším spekulacím s měnou a umělé inflaci skutečného objemu obchodu. I proto se velice záhy po zpoplatnění transakcí drasticky snížil čínský podíl na bitcoinovém trhu. Varování čínské banky však také vedlo k velkému propadu v ceně kryptoměny. Což je jen další z důkazů, že ani BitCoin není oproštěn od lidského a politického faktoru.
Protivládní zbraň nebo rozvojová pomoc?
BitCoin je jedním z nejžhavějších témat dnešní doby a také jednou z nejvyhledávanějších investičních příležitostí. V ČLR se mu daří nejvíce; nachází se zde největší množství dolů a Čína také patří mezi přední země, kde se používá k běžným transakcím. Čínská vláda má ale instinktivní strach z anonymity finančních operací v BitCoinu. Jedním z nejčastějších důvodů pro jeho užívání v Číně je totiž právě touha vyhnout se kontrole Pekingu. Zatím se ale ČLR snaží trh pouze regulovat a dosud neučinila krok nejdrastičtější – zavržení BitCoinu do ilegality. I centrální vláda si totiž musí být vědoma, že BitCoin je především velký byznys, který navíc přináší investice do zapadlých koutů Číny, které se Peking snaží rozvíjet.