Společnost CEFC, někdejší tahoun čínské “investiční” vlny v ČR a předvoj Si Ťin-pchingovy Nové hedvábné stezky, se v zoufalé potřebě sehnat hotovost na financování dluhů ze svých zahraničních akvizic obracela na čínské bankovní instituce v šedé zóně. Píše to agentura Reuters v článku CEFC se zátahy úřadů sahalo po půjčkách. Společnost byla ochotna platit úroky vysoko nad “tržní” cenou. Situaci popisuje s odvoláním na více zdrojů obeznámených s celou záležitostí také deník South China Morning Post.
Honba za hotovostí
Nejpozději od druhé poloviny loňského roku byla společnost CEFC připravena platit obrovské částky na úrocích za krátkodobé půjčky “stínovým” úvěrovým společnostem. Jejich činnost není v ČLR regulována tolik jako u státních bankovních institucí, které jsou se svými regulačními kontrolami paradoxně spíš hnacím motorem stínového bankovnictví. V reakci na to ovšem čínský bankovní regulátor posiluje kontrolu nad činností bank a v posledních dnech byl ohlášen nový důraz právě na kontrolu šedé zóny.
Žádný z makléřů, na něž se CEFC obrátila (Shenzhen Qianhai Everbright Financial Holding Investment Management, Wanxiang Trust a Bohai International Trust) však prý úvěr poskytnout nechtěl. Mezi uváděnými důvody byly dle zdrojů znalých situace v dotyčných institucích obavy z likvidity CEFC a její nejasné majetkové struktury, nejasnosti ohledně hodnot aktiv a podobně.
Výše úroku, kterou by CEFC byla ochotna platit, není známa, ale zmíněné společnosti běžně účtují roční úrokové sazby kolem 12 procent.
“Placení ultravysokých úrokových sazeb je znamením opravdu silné potřeby hotovosti,” říká Andrew Collier, ředitel Oriental Capital Research. “Vedení v Pekingu zjevně tlačí CEFC k navýšení fondů a rychlému umoření dluhů, případně vyplacení určitých věřitelů, například státních bank.”
J&T žádá vysvětlení situace
Závažnosti situace si je vědoma i skupina J&T Finance Group, která měla s CEFC již rok dohodnutý odprodej kontrolního podílu (Ve skupině J&T zatím CEFC koupila pouze necelých deset procent) – cena podílu se dle odhadů měla pohybovat ve stovkách milionů euro. Po zádrhelu s Českou národní bankou, která jako jediná ze šesti zainteresovaných regulátorů odmítla poskytnout CEFC souhlas s transakcí, je to pravděpodobně další hřebíček do rakve celého obchodu. K celé věci je třeba připočíst ještě pečeti, které se objevily koncem února na některých nemovitostech CEFC v Praze: podle zprávy Českého rozhlasu fungovaly jako záruka za desetimiliardovou půjčku pro CEFC.
Citujeme vyjádření J&T dle Reuters:
Pokud CEFC uspokojivě nevyvrátí zprávy o zásadních ekonomických problémech skupiny a jasně nevysvětlí důvody údajného stíhání svého vrcholového představitele, je dokončení dlouho připravované transakce jeího vstupu do J&T Finance Group nepřijatelné.
Zpoždění na východní frontě
Podle SCMP se rovněž “bojovalo” o financování vstupu CEFC do ruské Rosněfti, což byl obchod, který svým významem přitáhl k CEFC pozornost světových médií. Nomuru, jež prý měla původně s financováním tohoto obchodu pomoci, vystřídal druhý největší ruský poskytovatel půjček VTB. O refinancování překlenovacího úvěru od VTB měla dle agentury Reuters CEFC začít jednat se státní China Development Bank, ale její prezident Čeng Č‘-ťie to minulý týden zcela popřel. Zato potvrdil, že CEFC zatím platí dosavadní dluhy dle plánu. Podle dalšího ze zdrojů je ovšem CEFC zcela bez hotovosti a “zůstává otázkou, jak chce splatit všechny své dluhy”.
Podle informací čínské ratingové agentury se devítimiliardový obchod “zpozdil” kvůli pozornosti, které se CEFC v souvislosti s vršícími se problémy těší:
Jedna z částí … konglomerátu informovala China Chengxin International Credit Rating, že v transakci došlo k některým zdržením. Informovala o tom 8. března sama agentura v poznámce poslané na web spojený s čínskou centrální bankou.
Podle Chengxin je CEFC závislá na financích z vnějších zdrojů poté, co zaplatila “obrovskou” částku hned na počátku. I kdyby k transakci nakonec nakrásně došlo, bude dle vyjádření agentury CEFC čelit “podstatnému navýšení dluhového zatížení”. Dobré řešení už momentálně pro CEFC asi neexistuje – protože když z obchodu sejde, společnost utrpí obrovskou investiční ztrátu.
Konglomerát CEFC má dle své pololetní finanční zprávy kolem 44 miliard krátkodobých úvěrů splatných během první poloviny 2018. Celkový dluh k červnu 2017 činil 117 miliard. Další konkrétní čísla vztahující se k dceřiným společnostem CEFC jsou k dispozici v článku Reuters.
Co se pokazilo?
Otázkou je, proč se CEFC pouštěla do takových akvizic, jestliže neměla odpovídající finanční zdroje. Podle jednoho z českých ekonomických analytiků je možné, že vedení předpokládalo, že cena nakoupených aktiv dále poroste a oni v možné arbitráži (buy low, sell high) získají zpět zdroje na splacení svých úvěrů. Tzv. krátké peníze ale na nákup dlouhých aktiv obvykle nestačí.