CEFC narazila na ČNB

Čínská společnost CEFC China Energy, jejíž zahraniční expanzi dlouhodobě sledujeme my i další, nejen tuzemská, média, narazila při sjednávání akvizice kontrolního podílu v investiční skupině J&T Finance Group na vážnou překážku: Česká národní banka odmítla dle informací Echa24 koncem loňského listopadu dát souhlas s transakcí. Akvizice měla být přitom jedním z hlavních úspěchů dosud poněkud nepřesvědčivé čínské “investiční smršti”.

CEFC, která již ve skupině vlastní 9,9% podíl, dle ČNB dostatečně neprokázala původ majetku, který by měla do J&T investovat. Citujeme dle Echo24:

“Důvodem zamítnutí žádosti bylo nedostatečné prokázání původu a nezávadnosti podstatné části finančních zdrojů žadatelů (cca 728 milionů EUR, když celková hodnota investice do J&T Finance Group činí 980,6 mil. EUR) a s tím souvisejících důvodných obav.“

Evropská centrální banka (ECB) a regulátoři zemí, kde J&T má své bankovní domy, tj. Slovenska, Chorvatska, Ruska a Barbadosu, již předtím akvizici odsouhlasily. (Chorvatsko ale svůj souhlas podmínilo právě souhlasem České národní banky.)

Čínská strana se proti zamítavému rozhodnutí odvolala a do konce prosince 2017 prý v zákonné lhůtě dodala všechny vyžádané materiály. Komentovat pro Reuters odmítli všichni zúčastnění. Pro Echo24 se s nezdolným optimismem vyjádřil Jaroslav Tvrdík, šéf CEFC pro Evropu, který vypíchl předchozí schválení ze strany ostatních regulátorů:

„Řízení stále běží … ČNB jsme k 31. prosinci 2017 doložili všechny jimi vyžádané informace a jsem přesvědčen, že souhlas získáme podobně jako u ECB, Národní banky Slovenska, Chorvatské národní banky, Národní banky Ruska a Národní banky Barbadosu.“

Tajemná společnost a její “styk s veřejností”

Skutečně stojí za povšimnutí, že ČNB transakci odmítla schválit poté, co ji předtím odklepla Evropská centrální banka, patrně na základě stejné dokumentace. Možným vysvětlením je, že se celkový pohled na CEFC změnil po listopadovém zatčení představitele neziskového křídla CEFC v New Yorku. Patrick Ho, výkonný místopředseda správní rady CEFC China a generální tajemník China Energy Fund Committee (CEFC), byl obviněn z podplácení afrických politiků ve prospěch CEFC (China Energy). Tento mezinárodní korupční skandál časově zapadá mezi kladné rozhodnutí Evropské centrální banky a zamítnutí ČNB. Vzhledem k závažnosti obvinění by bylo s podivem, kdyby na něj nereagovali bankovní regulátoři (jakkoliv se ho čeští politici napojení na CEFC snaží ignorovat).

Další možnou interpretací je varující příklad společností jako Hainan Airlines (HNA), které v posledních letech prudce expandovaly v zahraničí na základě preferenčních úvěrů od státem řízených bank v Číně, aby se pak snažily refinancovat na úkor svých nových akvizic.

Dohady ve světovém tisku o mlhavém původu kapitálu skupiny CEFC, jejíž “předseda” Jie Ťien-ming je od roku 2015 zvláštním poradcem Miloše Zemana, jsme již dříve shrnuli zde. O “tajemnou” společnost se krátce zajímali i čínští investigativní novináři, dokud nebyly jejich články po pár týdnech “staženy” z čínského webu.

Ani česká média neunikla pokusu o “harmonizaci” (oblíbený čínský eufemismus pro cenzuru) při snaze informovat veřejnost o pozadí “tajemné” společnosti: české právní zastoupení CEFC, advokátní kancelář Pokorný, Wagner a partneři, rozeslala v roce 2015 předžalobní výzvy několika českým médiím. Výzva požadovala, aby se dotyčná média zdržela informací o působení předsedy CEFC Jie Ťien-minga v Čínském sdružení pro družební kontakty se zahraničím (CAIFC), považovaném za veřejnou tvář čínské vojenské rozvědky. Tuto skutečnost měl přitom předseda Jie zanesenou ve svém oficiálním životopisu, volně dostupném přímo na webových stránkách CEFC (dokud nebyla z webu stažena i tato informace). Postoj CEFC k českým médiím a její svérázný přístup ke “styku s veřejností”  se stává opět aktuálním v souvislosti s jejím zájmem o koupi společnosti CME, provozující nejvlivnější českou televizi Nova.

Americké banky, americké právo

Vyčerpávající snahu o nákup podílu J&T shrnuje na Hlídacím Psu Robert Břešťan:

Zástupci J&T už v říjnu 2014 připustili, že celý proces navýšení podílu CEFC až na 50 % je komplikovaný. „Vzhledem k náročnosti celého procesu, jež podléhá mnoha regulatorním podmínkám a schvalováním nejen v Číně, ale také u všech regulátorů v zemích, kde J&T působí, je předčasné hovořit o výši kapitálového vstupu či podílu,“ konstatoval Patrik Tkáč, člen představenstva skupiny J&T Finance Group.

To samozřejmě navozuje otázku, proč CEFC o tuto obtížnou akvizici tolik stojí. V nedatovaném projevu k zaměstancům, který pronikl na čínský internet, to měl předseda Jie vysvětlit následovně (Sinopsis nemůže potvrdit autenticitu citace):

Banka J&T má v Evropě sedm dceřiných bank a může za strategické spolupráce s Čínskou rozvojovou bankou (CDB) rozvíjet služby, jako je například klíring, vydávání dluhopisů či mezibankovní půjčky.
Navíc pokud jde o dvě miliardy euro našeho kapitálového vkladu do J&T – ČNB může navýšit kvótu pro zahraniční půjčku, která činí 20 miliard euro, přičemž [úrok] činí méně než dva procentní body; náklady budou daleko nižší než u nás. Jsme v současnosti první a jedinou čínskou soukromou společností, která je schopna vlastnit místní (evropskou) banku. Společným navyšováním kapitálu banka J&T v budoucnu nakoupí další evropské banky.

Podle obvinění Patricka Ho z korupce byl jedním z cílů CEFC v afrických zemích rovněž nákup ugandské banky. Agentura Reuters dokonce přinesla zprávu, že by se CEFC mohla pokusit o zřízení své vlastní banky. Tuto snahu komentoval Reuters následovně:

Zdroje z oboru bankovnictví varují, že kvůli plánovaným investicím CEFC v Rosněfti, na niž uvalily sankce Spojené státy, jakož i kvůli absenci transparentnosti ohledně její vlastnické struktury, budou možná západní banky opatrné při budoucí spolupráci s plánovanou bankou, aby se nedostaly do sporu s regulačními orgány.
Některé velké západní banky se zdráhají spolupracovat s CEFC, protože podle nich nesplňuje požadavky na due dilligence, neboli pravidla „poznej svého klienta“, uvedli lidé obeznámení s touto problematikou.

Reuters současně upozornil na regulatorní překážky nákupu další finanční instituce, tentokrát přímo v USA:

Další akvizice – 20% podíl v americké makléřské firmě Cowen Group Inc. – se protahuje kvůli přezkoumávání ze strany Amerického výboru pro zahraniční investice (CFIUS), který analyzuje navrhované zahraniční akvizice, aby nenarušily národní bezpečnost.

CEFC ve světě stále více naráží při sjednávání zahraničních akvizic na místní regulátory. Na systémové bariéry nadšeného sbližování s ČLR jsme upozorňovali již dříve.

Úpornou snahu o proniknutí do místních bankovních systémů v zahraničí lze konečně nahlížet i ve světle osudu Patricka Ho. Ten byl zatčen a obviněn z korupce mj. na základě transferů peněz africkým politikům prostřednictvím amerických korespondenčních bank. Z případu Ho lze vyvodit, že tyto transfery pečlivě monitorují příslušné americké instituce, a ty jsou také v případě podezření na porušení zákona připraveny zasáhnout. U převodů prostřednictvím místních bank mimo jurisdikci USA by se americké právní normy vymáhaly obtížněji.