Týden poté, co na veřejnost prosákly zprávy o zadržení předsedy CEFC China Jie Ťien-minga, vycházejí najevo další informace o tom, co tomuto kroku předcházelo. Pomalu se tak daří vnést trochu světla do překotného vývoje, v němž se podle svých vlastních slov neorientuje ani evropský zástupce CEFC Jaroslav Tvrdík:
Ať mi věříte, či nikoliv, ani já nemám dost informací o dění v centrále CEFC China … Firma se nyní potýká s reputačními, a z toho vyplývajícími ekonomickými problémy.
Podle deníku Financial Times se informací nedostává ani obchodním partnerům společnosti:
Osoba se znalostmi dohod CEFC uvedla, že všechny strany zapojené do transakce se marně snažily získat více informací o současném stavu společnosti a jejím předsedovi.
V pátek přinesla světová média zprávu, že státem kontrolovaná konsolidační agentura Huarong Asset Management Co. získala 36,2% podíl v chajnanské pobočce CEFC, která měla odkoupit čtrnáctiprocentní podíl v ruské Rosněfti. Smlouva mezi CEFC a Rosněftí byla slavnostně podepsána za přítomnosti prezidentů obou zemí už loni, stále se však čeká na finanční vypořádání nákupu zmíněného podílu.
Výnosy z dluhů
Huarong je státní agentura pro konsolidací zadlužených firem. O svých aktivitách píše např. v poslední dostupné výroční zprávě z roku 2015:
Příjmy skupiny tvoří výnosy z odkupu distresovaných půjček, které představují pohledávky a výnosy z dluhů nabytých od finančních i nefinančních institucí …
Cílem vstupu Huarong do CEFC je pravděpodobně zajištění prostředků na nákup podílu v ruské Rosněfti, které měla podle původních předpokladů poskytnout China Development Bank.
Podobnou roli jako v případě CEFC sehrála konsolidační agentura také u společnosti HNA, když loni v září vstoupila do jejích dceřiných společností. HNA má finanční problémy už několik měsíců a vstup Huarongu vedl jen k dalšímu zneklidnění jejích investorů. V únoru musela společnost prodat část svého podílu v německé Deutsche Bank. Šlo o transakci za zhruba 300 milionů eur (v přepočtu asi 7,6 miliard Kč). Některých investic se HNA podle informací agentury Reuters zbavuje kvůli nedostatku likvidity, včetně nemovitostí v Sydney nebo New Yorku.
Konsolidace před “vyšetřováním”
Zpětně se teď ze zprávy agentury Reuters dozvídáme, že Huarong Asset Managment Co. Ltd. vstoupil do dceřiné chajnanské CEFC už v prosinci, tedy několk měsíců předtím, než vešlo ve známost, že je předseda společnosti Jie Ťien-ming nějakým způsobem vyšetřován čínskými úřady.
Huarong získal 36,2 procentní podíl v společnosti CEFC Hainan Int. holding na dvakrát. První tranše proběhla už v prosinci, druhá v únoru. Potvrzuje to i čínský regulátor (SAIC) na svém online webu.
Zbývající podíl 63,8 procenta v CEFC Hainan vlastní nadále CEFC Shanghai International Group Limited. Není jasné, kolik Huarong za transakci zaplatil. Po převzetí podílu se kapitál ve zmíněné dceřiné společnosti CEFC navýšil o 9,6 miliardy jüanů, v přepočtu asi o 31,3 miliardy korun. Transakci zatím pro Reuters ani jiná média CEFC nekomentovalo:
Ve firmách CEFC a Huarong nebyl k zastižení nikdo, kdo by se ke zprávě vyjádřil.
Zpráva o vstupu konsolidační agentury Huarong do CEFC Hainan naznačuje, že problémy CEFC s financováním jejího strategického vstupu do Rosněfti, a obecněji s čínskými finančními institucemi a regulátory, zřejmě o několik měsíců předcházely současnému “vyšetřování” předsedy Jie Ťien-minga.
(Podle zprávy čínského časopisu Cchaj-sin agentura Huarong v pátek dementovala, že by šlo o koupi podílu v CEFC Hainan. Kapitálový vstup měl prý formu přeměny pohledávky na majetkový podíl.)
Peníze na obchod ve státním zájmu
Až do krymské krize a roztržky se Západem v roce 2014 nepouštělo Rusko přes všechna ujišťování o strategickém partnerství Čínu ke svým nerostným surovinám. Po západních sankcích nemá Kreml moc na vybranou, ale tento druh čínských investic je stále citlivý. Rosněfť a jeho šéf Igor Sečin jsou blízcí prezidentu Putinovi. Při podpisu smlouvy mezi CEFC a Rosněftí asistoval osobně během své návštěvy v Moskvě i čínský prezident a celý obchod tak měl v té době očividně posvěcení vlád, či spíše lídrů obou zemí.
Tomu mělo odpovídat i financování transakce. Z celkové sumy 9 miliard dolarů měla větší část, 5 miliard, pokrýt ruská (polo)státní banka VTB; zbylé 4 miliardy měla sehnat CEFC, samozřejmě v podobě úvěru od některé čínské státní banky. Předpokládalo se, že peníze na čínské straně dodá Čínská rozvojová banka, jež dosud financovala většinu akvizic CEFC. Vzhledem ke strategickému významu transakce a celkovému objemu kreditu, který CEFC během let od této banky načerpala, se nakonec nejednalo o tak závratnou sumu.
Ruský list Komersant nedávno znovu potvrdil, že VTB je připravena kdykoliv slíbených 5 miliard CEFC poskytnout. Podle zpráv respektovaného finančního magazínu Cchaj-sin nicméně čínské banky se svou částí financování nijak nespěchaly. To bylo mimochodem zřejmě také důvodem, proč si CEFC muselo vzít desetimiliardový (korunový) úvěr od česko-slovenské banky J&T, v níž jinak usiluje o majoritní podíl.
Oddlužení, nebo zestátnění čínských akvizic?
Částečné financování transakce prostřednictvím vstupu čínské konsolidační agentury do příslušné entity CEFC naznačuje, že si stát pojistil tuto strategickou akvizici přímo, bez zprostředkování bankovním kreditem. To by také mohlo předjímat budoucí postup státu vůči celé společnosti: převzít strategická aktiva a zbytek rozprodat na pokrytí akumulovaného dluhu u Čínské rozvojové a dalších státních bank. Určitý precedent už existuje u dalších podobných společností, jako je Anbang nebo HNA.
V podstatě to znamená, že jakákoliv akvizice těchto společností kdekoliv na světě může být v rámci “oddlužení” kdykoliv de facto “znárodněna”. Jeden den prodáte Slávii “největší soukromé firmě v Šanghaji”, a druhý den patří “čínskému lidu”. To má samozřejmě přímé implikace pro případně schvalování těchto transakcí v hostujících zemích.