Tento článek napsali členové týmu WeChatscope, výzkumné iniciativy vedené Dr. King-wa Fuem při Hongkongské univerzitě.
Platformu WeChat užívá více než 1 miliarda 82 milionů jednotlivých uživatelů a více než 20 milionů registrovaných veřejných účtů. Má tedy nejvyšší počet domácích uživatelů a největší pokrytí ze všech sociálních médií v celé Číně. Jako takový se stal jednou z hlavních součástí přísného čínského cenzurního aparátu.
V roce 2017 vytvořil náš tým při Hongkongské univerzitě technický systém pro studium internetové cenzury na veřejně přístupných stránkách WeChatu. V roce 2018 jsme prostřednictvím více než 4000 veřejných účtů sledovali každodenní zpravodajství a ukládali cenzurované příspěvky do veřejně přístupné databáze – WeChatscope. Toto je pátý článek projektu WeChatscope v sérii pro Global Voices.
Nikdo v Číně není imunní vůči „zmizení“. Kromě běžných lidí může postihnout i miliardáře, celebrity a vysoce postavené úředníky.
V roce 2018 jsme zaznamenali několik prominentních případů zmizení, včetně herečky Fan Ping-ping, vůdce křesťanské církve Wang Iho, kasínového magnáta Yang Č‘-chueje , šéfa Interpolu Meng Chung-weje a miliardáře Jie Ťien-minga. Tyto veřejné osoby byly nuceně “zmizeny” z rozličných důvodů. Někteří se již vrátili do běžného života, někteří jsou stále nezvěstní.
Když lidé zmizí, mizí díky cenzuře i internetové zpravodajství o nich.
Fan Ping-ping je v této skupině nejznámější, a jak se dalo očekávat, její zmizení figurovalo mezi deseti nejcenzurovanějšími tématy na WeChatu za rok 2018. Na druhé straně tohoto spektra byl Jie Ťien-ming, nepříliš známý miliardář, jehož případ také vyvolal velké vlny cenzury. Jako Fan, i jeho případ se stal jedním z nejcenzurovanějších témat roku.
Až donedávna byl Jie Ťien-ming předsedou CEFC China Energy, Ltd., a China Energy Fund Committee [tzv. neziskové křídlo CEFC, pozn. Sinopsis]. Jako byznysmen se proslavil rychlou expanzí obchodního impéria a vlastenectvím. A pak se ztratil. Brzy po jeho zmizení, v březnu 2018, odhalila investigativní reportáž Cchaj-sinu, uznávaného finančního zpravodajského portálu, že je Jie podezřelý z hospodářské kriminality a je vyšetřován. Článek byl po své publikaci během několika hodin zcenzurován. Tyto zprávy uživatele WeChatu šokovaly.
Ve stejný den, kdy Cchaj-sin vydal tento článek, publikoval na svém veřejném účtu na WeChatu i zvláštní reportáž s názvem „Vyšetřování komplikuje situaci CEFC, čínského investora do Rosněfťi“. Reportáž rozebírala Jieho původ a začátky v rodném městě v provincii Fu-ťien. Také přišla s tím, že Jie má hongkongské osobní doklady a že CEFC založil v roce 2002, když mu bylo jen něco přes dvacet let.
V roce 2014 se společnost umístila na 222. místě žebříčku Fortune Global 500, s obratem 43,7 miliard dolarů. Ani ne za deset let se tak stala největší čínskou soukromou energetickou společností.
Ostatní média rychle navázala na zpravodajství Cchaj-sinu a přicházela na WeChatu s vlastními verzemi celého příběhu. Většina z těchto článků byla o den později smazána a nahrazena notickou „nezákonný obsah – smazáno“.
V příspěvcích obsahujících „Jie Ťien-ming“, uložených v naší databázi, také najdeme slova jako „nepříliš známý“ (ti-tiao 低調), „záhadný“ (šen-mi 神秘), „vztah politiky a byznysu“ (čeng-šang kuan-si 政商關係), „CEFC“ (Chua-sin 華信), „ropný magnát“ (š‘-jou ťü-ku 石油巨賈) a „pátrání po pozadí“ (čchi-ti 起底).
Cenzura obsahu týkajícího se Jie Ťien-minga se rozjela naplno, a dostala toto jméno mezi deset nejcenzurovanějších témat na WeChatu.
Proč se čínské úřady tak snaží zakrýt Jie Ťien-mingovu záhadnou identitu a počátky jeho podnikání?
Znárodnění CEFC
Po Jieho zmizení začala přebírat zahraniční aktiva CEFC státní konsolidační agentura CITIC. Ačkoliv byla CEFC registrována jako soukromý subjekt, velmi úzce spolupracovala na společných projektech se státními podniky, například s Čínskými státními loděnicemi (China State Shipbuilding) nebo Čínskými drahami (China Railway). Ale tento rychlý zvrat událostí naznačoval, že vztah mezi CEFC a čínskou vládou je mnohem hlubší, než si kdo myslel.
Za hranicemi Číny byla společnost již nějakou dobu pod drobnohledem kvůli akvizicím. Od roku 2015 podepsala CEFC významné dohody se soukromými i státními podniky mimo Čínu, mimo jiné investovala do infrastrukturních projektů a skupovala podíly firem v Čadu, České republice, Kazachstánu, Gruzii a ve Spojených arabských emirátech.
V roce 2015 se Jie Ťien-ming stal „zvláštním poradcem“ českého prezidenta Miloše Zemana a záhy nato CEFC koupila podíl v české letecké společnosti. CEFC dále pořídila pivovar [skupinu pivovarů, pozn. Sinopsis], mediální skupinu, fotbalový klub a jednu z největších kancelářských budov v Praze. V roce 2016 firma získala 35% podíl na třech ropných polích v Čadu od tchajwanského státního podniku China Petroleum Corp.
V únoru 2017 prodala Abu Dhabi National Oil Company (ADNOC) této čínské firmě na 40 let čtyřprocentní podíl (rovnající se více než 3,2 milionu tun ropy ročně) na největším ropném poli, který ADNOC vlastní. V září stejného roku se CEFC chystala za devět miliard dolarů koupit podíl v Rosněfťi, velkém ruském státním energetickém podniku. Z dohody ale nakonec sešlo, kvůli údajné Jieově ekonomické kriminální činnosti.
Tyto dohody a rychlé znárodnění CEFC po Jie Ťien-mingově zmizení naznačují, že čínská vláda aktivně využívala CEFC ve své ekonomické diplomacii.
Analytici se domnívají, že záměrem těchto smluv bylo pobídnout státní instituce a korporace k investicím do čínské ambiciózní a silně medializované Iniciativy Pás a cesta.
Politické vazby CEFC na čínskou vládu se dále odhalily poté, co americké úřady v listopadu 2017 zadržely bývalého vládního představitele Hong Kongu Patricka Ho Chi Pinga kvůli úplatkům CEFC v ropném průmyslu Čadu a Ugandy. Ho byl nakonec usvědčen v prosinci 2018. Incident na sebe také přitáhl pozornost světových médií.
Když zprávy o těchto operacích pronikly v Číně na veřejnost, byl Jie Ťien-ming “zmizen”, aktiva CEFC převzal státem vlastněný CITIC a cenzurní aparát se ze všech snažil udržet veřejné tajemství pod pokličkou. Dodnes není známo, kde se Jie Ťien-ming nachází.