Český tisk: Investice? Akvizice? Provize!

V rámci zvýšeného zájmu o česko-čínské vztahy po prohlášení čtyř ústavních činitelů věnuje český tisk také více pozornosti tématu čínských investic/akvizic.

V rámci zvýšeného zájmu o česko-čínské vztahy po prohlášení čtyř ústavních činitelů věnuje český tisk také více pozornosti tématu čínských investic/akvizic. V podtextu článků je patrná zásadní otázka: a stálo to tedy aspoň za to? Odpověď nabízí shrnutí ČTK přetištěné například na Novinky.cz v článku Strategické partnerství nevynáší. Obchod klesá, řada projektů má zpoždění. Uvedená čísla naznačují dosti chabou bilanci:

Dovoz z Číny do Česka letos do konce srpna klesl podle údajů Českého statistického úřadu o 1,7 procenta na 276 miliard korun. Český export oslabil o pět procent meziročně na 29 miliard korun. Navzdory oznámení dalších čínských akvizic v Česku klesl letos objem čínského kapitálu v základním jmění českých firem podle společnosti Bisnode o 616 miliónů Kč na 5,21 miliardy korun, tedy o deset procent. Celkový počet českých firem s čínským vlastníkem se letos snížil o 137 na 2086. Objem čínského kapitálu upsaného v základním jmění českých firem se přitom mezi lety 2014 a 2015 zvýšil o 110 procent z 2,77 na 5,83 miliardy Kč a dosáhl maxima.

Sabina Slonková se na Neovlivni.cz ptá, jak je to s naslibovanými stovkami miliard čínských investic, ale také jak je možné, že pokud Číňané nějaké peníze investovali, bylo to zatím jenom do firem blízkých Jaroslavu Tvrdíkovi.

Pokud tedy vycházíme jen z oficiálních dokumentů z obchodního rejstříku, lze investice CEFC shrnout do hesla: lijeme peníze do firem, které má Jaroslav Tvrdík rád. Celkem je to zhruba deset miliard korun.

CEFC majetkově vstoupila do mediální společnosti Médea Jaromíra Soukupa, s nímž má někdejší politik blízký vztah už z éry, kdy chystal volby pro ČSSD. Stejné je to s firmou Travel Services, s jejímž lídrem Jiřím Šimáněm se Tvrdík prvně potkal, když řídil státní aerolinky. Přátelské vazby stály i za plánovaným kapitálovým vstupem CEFC do investiční skupiny J&T Financial Group, kde měla získat poloviční podíl a to za necelých 30 miliard. Detailně jsme Trdíkovy přátelské vazby popsali v tomto článku.

Potíž je, že právě tahle největší akvizice s J&T se dosud neuskutečnila, ač byla oznámená už před půl rokem. Číňané tím přitom měli získat vliv nad J&T Bankou, která spravuje peníze řadě českých expolitiků, a slovenskou Poštovou bankou.

Když k tomu připočteme nákupy nemovitostí, pivovaru Lobkowicz či vstup do fotbalové Slavie je zřejmé, že CEFC investovala výlučně do statusových symbolů. Výjimku tvoří jen strojírny Žďas. Skutečná investice ale dosud nepřišla a ty, o které měla CEFC údajně zájem (Tatra Kopřivnice či holding EPH Daniela Křetínského), nevyšly.

K tomu ještě dodejme, že podle informací serveru Echo.cz to mezi vlastníkem mediální skupiny Médea Jaroslavem Soukupem a čínskými investory začíná “skřípat”:

Mezi vydavatelem časopisu Týden, vlastníkem televize Barrandov a největší mediální agentury Médea Jaromírem Soukupem se vyhrocují spory s novým investorem, čínskou společností China Energy Company (CEFC) na českém trhu zastupovanou Jaroslavem Tvrdíkem. Podle informací serveru Echo24.cz se problémy mezi Soukupem a čínskou společností vyhrotily natolik, že Soukup chce zpět vykoupit čínské podíly ve vydavatelství Empresa Media a agentuře Médea. Číňané zase kontrují nabídkou na odkoupení Soukupových podílů tak, aby v obou společnostech vlastnili 100 %.

Získat pohled Číňanů z CEFC, stejně jako jejich českých zástupců včetně J. Tvrdíka, je ale dle Slonkové a serveru Neovlivni.cz nemožné. Její anonymní zdroj se ovšem domnívá, že Číňané chtějí skutečný byznys dělat jinde, a i to, co by případně chtěli uskutečnit v České republice, začínají projednávat bez podplukovníka Tvrdíka.

Přesto podle Slonkové existují jedinci a společnosti, kterým se ve vztahu k Číně daří:

Co však podle zjištění Neovlivni.cz slušně funguje, je takzvaný provizní byznys, který se na česko-čínských vztazích úspěšně rozjel. Lidé, kteří mají blízký vztah na vládní politiky a zejména k prezidentovi Miloši Zemanovi, začali vydělávat na zprostředkování kontaktů a propojování lidí. “Spousta lidí prostě platí už jen za to, že mají možnost účastnit se akcí, kde se jedná o česko-čínském byznyse,” konstatoval již citovaný zdroj.

Dosavadní pročínská politika Hradu a některých dalších pomohla každopádně PPF Petra Kellnera a Škodovce, což jsou firmy na čínském trhu již velmi úspěšně přítomné. Do konce roku chce PPF v Číně proinvestovat dalších 23 miliard, Škoda Auto 60 miliard.

K tomu opět dodejme, že Škoda Auto byla na čínském trhu úspěšná dávno před “dosavadní pročínskou politikou Hradu”. PPF z této politiky však skutečně mohutně profituje a stála také u jejího zrodu.