Český tisk o Číně: Papírové kočky a Číňané v Sýrii

Dění kolem olympiády, investiční tažení Číny a čínská historie v českém tisku během letošního léta.

V českém tisku během léta nechyběly ani zprávy z Číny, které s Českou republikou přímo nesouvisejí. Z olympijského dění zaujala česká média například kauza nesprávně natočených hvězdiček na čínské vlajce. ČLR se ostře ohradila proti další záludné provokaci nepřátelských sil;  nakonec se ukázalo, že šlo o obyčejný šlendrián, jehož původcem byla navíc čínská továrna – zatím však není jasné, která.

Za výrobce, a tedy i viníka celé situace, čínská média označila společnost Zhejiang Wuyi Jinyu Textile Company, deklarovaného největšího výrobce vlajek na pevninské Číně. Firma se však ohradila, že na olympiádu nedodává velké slavnostní prapory, ale menší, prodejné vlajky pro fanoušky. „Jsme Číňané, jak bychom mohli vyrobit vadnou vlajku?“ cituje server Shanghaiist.com z jejího pohoršeného vyjádření.

 

Mňoukání papírové kočky

Z olympijského zákulisí ještě proběhl tiskem další útok nepřátelských sil, tentokrát na plavce Sun Janga. Jeho hlavní rival,  Australan Mack Horton, ho nejprve označil za „drogového podvodníka“, a vzápětí ho porazil. Mezi národně uvědomělými čínskými fanoušky to vyvolalo bouři nevole nejen vůči Hortonovi, ale i celé Austrálii. Ta je ostatně čínským vlastencům trhem v oku také kvůli podpoře rezoluce mezinárodního tribunálu o Jihočínském moři. Reflex.cz si všímá, že polooficiální Global Times s Austrálií zatočil skutečně bez servítků:

V článku s názvem „Papírová kočka“ se říká, že Austrálie by měla dostat lekci, protože podporuje rozhodnutí soudu z Haagu. Pak následuje na stranu Australanů sprška denunciací a nadávek. Nejmenší kontinent je popisován jako země s neslavnou historií, která utlačovala domorodé obyvatele, byla řízena necivilizovanými lidmi a žije v „deliriu“. Text obsahuje i otevřenou výhrůžku, protože se v něm tvrdí, že v případě, že se Austrálie do sporu otevřeně zapojí, mohla by se „stát ideálním cílem pro čínský úder“. Global Times dodaly, že by se v takovém případě „Čína musela pomstít“. Pak jednu z největších zemí světa Číňané nazvaly „papírovou kočkou“, protože se prý pro ni nehodí ani obvyklý výraz „papírový tygr“.

Na Sýrii!

Server Echo24 přinesl zprávu, že Čína, až dosud v konfliktu v Sýrii i přes otevřenou podporu Asadova režimu formálně neutrální, posílá do země své jednotky. Mají pomoci cvičit syrské vojáky, připraveny jsou i humanitární mise. Na syrské půdě tedy dojde k další kapitole čínsko-ruského sbližování.

Čína s Moskvou společně vystupují jako obránci legitimity vlády Bašára Asada v Sýrii. Oba státy na půdě OSN zablokovaly rezoluci, která měla tento režim odsoudit. Na rozdíl od Ruska ale Čína až dosud syrského prezidenta nepodpořila žádnou přímou, tím méně vojenskou akcí.

Investice sem, investice tam

Britsko-čínským vztahům se v článku Odstoupení od stavby Hinkley Point ohrozí investice Číny v Británii věnuje e15. Ten rozvádí podrobnosti kauzy jaderné elektrárny Hinkley Point, jejíž stavbu v Británii měla z jedné třetiny platit čínská strana. Koncem července však nové britská vláda oznámila, že celý projekt dvou jaderných reaktorů v Hinkley Point ještě přezkoumá. To přimělo  čínského velvyslance v Británii Liou Siao-minga k ne zcela diplomatickému prohlášení, že nastala klíčová historická chvíle vzájemných vztahů, jež mohou být tímto “krokem zpět” ohroženy.

Jak známo, nejen Británie je objektem zájmu čínských společností. „Číňané krouží nad střední Evropou. Zájem mají o polské aerolinky i slovenské železárny“, zní titulek článku v Hospodářských novinách. Kroužení bude o to snazší, že kromě přímé letecké linky Praha – Čcheng-tu společnost Air China začala obsluhovat čtyřikrát týdně také trasu Varšava – Peking (a odkoupení 49procentního podílu polských aerolinek LOT je v jednání). Polsko v červnu navštívil prezident Si Ťin-pching, debatovalo se o řadě konkrétních projektů, např. železničních koridorech.

„Rétoricky je polská vláda vůči čínským investicím velmi otevřená. Ví, že jednoho dne skončí zdroje z Evropské unie, a Číňané jsou připraveni investovat dokonce víc a za lepších podmínek,“ tvrdí Dominik Sipiński, analytik think-tanku Polityka Insight. „Na druhé straně se ale vláda bojí dávat Číňanům kontrolu nad důležitou infrastrukturou, jako jsou například podíly v železnicích nebo letištích. Na Čínu se tak díváme opatrně, ale zároveň s velkými nadějemi,“ vysvětluje situaci.

Navzdory snahám prezidenta Zemana a podplukovníka Tvrdíka je to dle článku velký polský trh, který zde Číňany láká nejvíce. V rozvoji obchodních vztahů s Čínou je v regionu nejdál Maďarsko. Útěchou nám může být, že ČR suverénně vede v mávání Krtečkem.

Potopa potvrzena, Čingischán počínštěn?

Přehled zakončíme stručným exkursem do čínské historie. Aktuálně.cz se věnuje jejím nejranějším počátkům, které čínská propaganda ráda posunuje do co nejvzdálenější minulosti (zde), zřejmě v domnění, že to současné čínské vládě nějak přidá na legitimitě. Dle legendy měly čínské dějiny začít v době, kdy bájný Žlutý císař zkrotil Žlutou řeku. Čínští geologové publikovali v časopise Science důkazy o 4000 let starém zemětřesení, jež mohlo sesuvem půdy zablokovat tok Žluté řeky a způsobit „potopu světa“, nebo alespoň části tehdejší “Číny”. Obrovské jezero zaplavilo údolí dlouhé 2000 kilometrů.

Zakladatelská legenda podává prvního císaře mýtické dynastie Sia jako „regulátora“ toku Žluté řeky – několikaletým budováním kanálů umožnil odvádět vodu z Řeky do moře, a vysloužil si tak božský mandát nebes. Mohlo se rozvinout zemědělství a vyrůst civilizace. Nové objevy čínských vědců jsou tak některými odborníky považovány za rámcové potvrzení některých prvků z legendárního vylíčení zárodků čínské kultury. Potenciálně důležitému objevu se věnuje i britský Economist v článku The Return of the Xia, ale hodnotí ho jako kontroverzní – k tomu, že by nové objevy potvrzovaly existenci dynastie Sia, se staví rezervovaně i čínští vědci.

Pozorování sice nepotvrzují existenci vládce Jü ani dynastie, kterou by založil, poskytují však historický kontext, v němž mohl někdo získat moc díky aktivitám vedoucím ke „zkrocení“ povodní. (…) Agentura Sin-chua studii vychvalovala jako „důležitou podporu“ existence dynastie Sia, Sü Chung z čínské akademie společenských věd to však zpochybnil s tím, že zjištění vědců nedokazují jejich závěry.

Z novější historie čerpaly lidovky.cz v článku o počínšťování mongolského dobyvatele Čingischána. Toho se Číňané snaží „sebrat“ potenciálním mongolským separatistům – kromě Mongolska existuje totiž také čínská provincie Vnitřní Mongolsko, která je stejně jako další oblasti původně obydlené hlavně „národnostními menšinami“ objektem počínšťovací politiky. Reuters.com přinesla loni zprávu, že

Čína vyhostila 9 britských a jihoafrických turistů z toho důvodu, že se v mongolské provincii dívali v hotelovém pokoji na „dokument o Čingischánovi“. Peking tento krok odůvodnil tím, že se jednalo o „teroristický“ materiál. Zde je nutno poznamenat, že Čína se v 21. století zapojila do západního trendu „boje proti teroru“, ale připojila k tomu pár specificky čínských rysů. Terorismem nazývá i separatistické tendence, které se čas od času projeví ať už v Tibetu, Ujgursku nebo i Vnitřním Mongolsku.

Pojistkou proti Čingischánovu bojovnému odkazu se teď v logice čínské vládnoucí garnitury stává jeho nenápadné vcucnutí do velké náruče čínského národa, a to za pomoci nejrůznějších prostředků.

O „čínském Čingischánovi“ se učí, že definitivně porazil barbary na severu, kteří říši ohrožovali zhruba dva tisíce let, znovu sjednotil rozdrobená čínská království, ale už se nezmiňuje jeho tažení na západ. Stranou se ponechává i založení Pekingu Mongoly a v Číně se připravuje vybudování „Čingischánova zábavního parku“. Čínský režim se tak snaží vytvořit sjednocující prvek a vzít ho z rukou potenciálních mongolských nacionalistů a separatistů.

Komunistická Čína vstřebala bez uzardění kapitalistický výrobní systém. Uvidíme, zda se jí podaří kooptovat i Čingischána, jehož vojska vedla kdysi proti Číně vyhlazovací válku.