Shrnutí roku 2016v česko-čínských vztazích a výhledy do roku následujícího přinesly některé české noviny. Psalo se především o slíbených investicích a realizovaných akvizicích i jejich dopadech na českou politickou scénu. Převažují, jako už na podzim, skeptické hlasy: čínské “investice” mají většinou podobu skupování akcií vlivných finančních skupin. Vedle emocionálně zabarvených metafor a klišé (říše středu, nájezdníci, apod) padala naštěstí i konkrétní čísla:
Do roku 2020 mají finančníci z říše středu na český trh dopravit neskutečných 230 miliard korun. Původní bombastické odhady a sliby je však s odstupem času třeba hodnotit mnohem střízlivěji. Pro naplnění 230miliardového cíle zbývá sice ještě pár let času, už první rok však naznačil, že ne vše, co bylo řečeno, bude uskutečněno. Číňané v Česku zatím utratili 23 miliard a většinu útraty tvořily akcie vlivných finančních skupin patřících jen několika málo českým miliardářům. Českému lidu čínští nájezdníci zatím postavili jedinou fabriku v Chebu pro 300 lidí.
Autoři článku si kladou otázku, zda takové obchody stojí za ten politický rozruch, a nakonec jej označují za nepochopitelný. Nezanedbatelnou roli v nadšení vybraných českých politiků pro ČLR ovšem hrají obchody multimiliardáře Petra Kellnera. Ten se se svou společností PPF zvolna stahuje z Ruska a orientuje se čím dál více na Čínu. Poté, co se zbavil podílu v těžařské společnosti Polymetal, prodal i ruský řetězec prodejen elektroniky Eldorado. S nepříznivou situací v Rusku se potýká také Home Credit, úvěrová společnost, která je hlavní podnikatelskou aktivitou Petra Kellnera a Jiřího Šmejce na ruském trhu. V Číně naopak Home Credit díky současné družbě našich a čínských nejvyšších představitelů vzkvétá:
Nízké ceny ropy a pokles rublu se promítly do zvýšeného počtu nesplacených úvěrů. Ztráty pak donutily Home Credit zrušit část jeho poboček a propustit téměř polovinu tamních zaměstnanců. Zatímco splátková společnost svůj kdysi klíčový byznys v Rusku zmenšuje, v Číně Home Credit za prvních devět měsíců letošního roku více než zdvojnásobil objem nově poskytnutých úvěrů, na Filipínách se pak půjčky ve stejném období dokonce zpětinásobily.
Podíl aktivních klientů z Asie, kde úvěrová firma působí rovněž ve Vietnamu, Indii a Indonésii, vzrostl na dvě třetiny. Jen z Číny jich je přes sedm milionů. Význam Číny si uvědomuje i Kellner. I proto se v březnu zúčastnil setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Praze, aby posílil pozici svého byznysu v nejlidnatější ekonomice světa.
Aktivity čínských společností v ČR dlouhodobě sleduje také server Hlídací pes, jenž se dopodrobna věnoval i kauze předžalobních výzev adresovaných novinářům i politikům, kteří upozorňují na možné propojení nejviditelnější čínské společnosti CEFC s čínskou armádou a jejími vlivovými agenturami. Komentátoři poukazují také na to, že investice se díky dlouhodobému úsilí daří uzavřít i v méně vyhroceném politickém prostředí. Příkladem může sloužit prodej Škody Transportation.
Žádné pochybnosti o politické konjunktuře v česko-čínských vzatzích si naopak nepřipouští náměstek ministra zahraničních věcí Lukáš Kaucký. V překvapivě softballovém rozhovoru pro Echo24, který působí spíše jako placená inzerce, vyslovuje důvěru v plynulý přísun dalších investic z Číny. Jako nejvýznamnější projekt uvádí továrnu na výrobu tlumičů v Chebu a do budoucna slibuje 400 pracovních míst ve výrobě automobilových interiérů v Plané nad Lužnicí. Pro reportérku Echa má pohotově po ruce čísla zaokrouhlená na tři desetinná místa:
V roce 2015 jen státní agentura Czech Invest zaregistrovala 16 projektů s čínskými investory v rozsahu 4,625 miliardy korun, což je více než 50 procent investovaného kapitálu z celé Asie za daný rok. Letos zatím dokončil Czech Invest 6 registrovaných projektů ve výši 3,475 miliardy korun, které vytvořily přibližně 1100 pracovních míst.
Největším čínským investorem u nás je společnost CEFC China, která realizovala investice ve výši 22,8 miliardy korun. V současnosti holding již pod platnými smluvními vztahy dokončuje další projekty ve výši 30,6 miliardy korun.
Dalším zdrojem optimismu náměstka Kauckého je i zvyšující se příliv čínských turistů podporovaný založením již tří přímých leteckých linek z ČR do ČLR. Dle dalšího článku na stejném serveru je v jednání otevření dalších přímých linek s Čínou – při absenci přímých spojení s důležitými uzly v Asii jako jsou Singapur, Bangkok a Hongkong se bude z Čech zřejmě létat už jen do Číny. Meziroční růst turismu z Číny se v posledních letech pohybuje mezi 15 až 30 procenty, a podle CzechTourismu utratí prý také nejvíce peněz.
Podobný nezdolný optimismus projevil ve svém vánočním projevu i prezident Zeman. Novináři z idnes.cz obratem uvedli ověřitelná prezidentova tvrzení na pravou míru. Citujeme s odkazy v původním článku:
[Tvrzení prezidenta Miloše Zemana:] „Náš nejúspěšnější podnik Škoda Auto vyváží nejvíc svých automobilů do Číny, ale je méně známé, že Čína je největším zahraničním investorem v sousedním Německu, a bylo by hloupé, abychom i my nevyužívali obdobných příležitostí.“
Zkreslení a nepravda. Stručně řečená teze o vývozu nejvíce aut do Číny může zakládat domněnku, že mnoho Čechů má práci díky montování aut pro čínské zákazníky, nicméně úspěšná automobilka svá vozidla v Číně přímo vyrábí. A to licenčně, takže získává pouze licenční poplatky, loni 2,4 miliardy korun. Pravdou však je, že Čína je největším zájemcem o škodovky – loni se jich tam prodalo 282 tisíc. Ohledně největšího investora v Německu prezident pravdu nemluvil – 56 % investic v Německu pochází ze zemí EU, 21 % ze severní Ameriky a jen 10 % z celé Asie (dále viz zde). Čína tedy není největším přímým investorem v Německu, přestože Německo je největším příjemcem čínských investic. Berlín zároveň řeší, jak se čínským investicím (či přesněji akvizicím) bránit.