Čína a svět tento týden: bez víza a bez rizika

Obměkčí Čína zahraniční investory rušením víz a pořádáním mezinárodních výstav?

Patnáct dní v Číně bez víza pro občany šesti zemí

Čína zavádí bezvízový styk pro občany Francie, Německa, Itálie, Nizozemska, Španělska a Malajsie. Držitelé běžných cestovních pasů z těchto šesti zemí mohou v Číně setrvat až patnáct dní, ať už za účelem cestování či podnikání. Po zkušební dobu jednoho roku (od 1. prosince 2023 do 30. listopadu 2024) se tak zařadí na úzký seznam osob, které jsou od vízové povinnosti v Číně osvobozeny.

Vízovou politiku Čína výrazně zpřísnila během epidemie covidu-19. Nyní je však podle čínského ministerstva zahraničí cílem „podpořit výměnu osob mezi Čínou a zahraničními zeměmi, zkvalitnit rozvoj služeb a otevřít se vnějšímu světu“. A pravděpodobně také uhladit vztahy s evropskými zeměmi, které ČLR v poslední době kritizovaly mimo jiné kvůli neférovým obchodním praktikám či postoji k válce na Ukrajině. Celkově je tento krok v souladu se širší strategií Číny, která se snaží přilákat zahraniční investory a posílit hospodářské vazby.

Zdroje:

MFA: 中国对法、德等6国试行单方面免签政策的通知

BBC: China trials visa-free travel for six countries

China Briefing: China Visa-Free Entry from December 1, 2023, to November 30, 2024: See Country List

Boj o dodavatelské řetězce

Prohloubit ekonomickou spolupráci se zahraničím bylo cílem i první Čínské mezinárodní výstavy dodavatelských řetězců (China International Supply Chain Expo), která se koná tento týden v Pekingu. Na zahájení čínský premiér Li Čchiang zdůraznil, že tato akce je především reakcí na politiku západních států. Ty se v rámci tzv. „deriskingu“ snaží přenastavit mezinárodní dodavatelské řetězce tak, aby v nich Čína už nehrála strategickou roli. Peking se tomuto trendu hodlá bránit a bude se snažit udržet si přízeň zahraničních firem. Vzhledem k tomu, že se výstavy účastnily i některé americké technologické firmy, jako je Apple, Tesla nebo Intel, může se mu to i podařit.

Téměř paralelně s konáním čínské akce představil americký prezident Joe Biden vznik Rady pro odolnost dodavatelských řetězců, která bude pracovat na dalším prohlubování „deriskingu“. Prvními kroky jsou opatření zaměřená na posílení domácí výroby léků a zbavení se závislosti na čínských dodavatelích v této oblasti.

Zdroje:

人民网: 李强出席首届中国国际供应链促进博览会开幕式暨全球供应链创新发展论坛并发表主旨演讲

Reuters: China says against supply chain decoupling, wants closer ties with all

South China Morning Post: US and China pitch rival supply-chain visions in latest clash over global trade and economic needs

Rivalové u jednoho ohřívajícího se stolu

Tento čtvrtek odstartoval summit OSN COP28, který svedl dohromady téměř 200 zemí k debatě o změně klimatu. Pro úspěch konference je klíčové, zda se zde dokážou dohodnout i jinak znesvářené strany, pozornost se tak upírá na dva největší světové znečišťovatele – ČLR a USA. Země před listopadovým setkáním svých prezidentů obnovily klimatické rozhovory a zavázaly se k některým dílčím krokům, například k omezování emisí metanu či ztrojnásobení kapacity obnovitelných zdrojů. Obě strany tak signalizují ochotu spolu jednat.

Jednoduché to však nebude. Na konferenci má proběhnout zásadní debata o budoucnosti fosilních paliv. Postupné ukončení jejich využívání prosazují především USA či EU; ČLR, kde okolo 60 % energie pochází z uhelných elektráren, se však dosud odmítala zavázat ke konkrétním datům. Pokud by se však USA a spojencům podařilo zformovat dostatečně velkou skupinu zemí ochotných přijmout takovýto závazek, neúčast ČLR v ní by zpochybnila její deklarované ambice stát se zodpovědnou globální velmocí. A USA dávají najevo, že se nebudou rozpakovat na to svět náležitě upozornit.

Zdroje:

Foreign Policy: Why COP28 Could Be the Most Contentious in Years

The Guardian: China’s coal addiction puts spotlight on its climate ambitions before Cop28

The Economist: Will China save the planet or destroy it?

Pás a stezka nově jako garant bezpečnosti?

Peking odhalil svou vizi pro nadcházející dekádu iniciativy Pás a stezka (BRI) zahájené v roce 2013. Dokument s podtitulem „Světlejší vyhlídky pro příští desetiletí” se zaměřuje na čtyři stěžejní oblasti spolupráce: zelený rozvoj, digitální ekonomiku, inovace a spolupráci v oblasti zdraví. Zajímavý je nový důraz na „prevenci rizik“ a „bezpečnostní záruky”. Země podílející se na BRI by podle dokumentu měly posílit bezpečnostní opatření pro společné projekty a jejich personál. Tento krok sice může řešit strach o bezpečnost v rizikových regionech, v nichž čínské společnosti působí, současně ale vyvolává na Západě obavy z možného rozšíření čínské policejní nebo vojenské přítomnosti v zahraničí.

Zdroje:

Vláda ČLR: 坚定不移推进共建“一带一路”高质量发展走深走实的愿景与行动——共建“一带一路”未来十年发展展望

Xinhua: China releases document on vision, actions for Belt and Road cooperation in next decade

Sinopsis: Kulaté výročí iniciativy Pás a stezka

Zemřel průkopník čínsko-amerických vztahů

Ve věku sto let zemřel v Connecticutu jeden z nejvýznamnějších diplomatů studené války Henry Kissinger. Židovský přistěhovalec, který během druhé světové války utekl s rodiči do Spojených států, byl známý jako ohromující vyjednavač. V řadě zemí, včetně Spojených států, je dnes považován za kontroverzní osobnost. Bezmezně je naopak adorován v Číně, kterou poprvé navštívil v červenci 1971. O osm let později pak otevřel dveře normalizaci vztahů mezi nejbohatší a nejlidnatější zemí světa.

I po odchodu z pozice ministra dále do zahraniční politiky zasahoval. Peking ho dokonce považoval za svou „pomocnou ruku”. Řada čínských médií v těchto dnech v reakci na úmrtí citovala část jeho rozhovoru pro agenturu Xinhua z roku 2011. „Čína je zemí, se kterou mám nejdelší a nejhlubší kontakty. Čína se stala velmi významnou součástí mého života. Čínští přátelé jsou pro mě mimořádně důležití,“ uvedl tehdy.

Zdroje:

Reuters: Henry Kissinger, dominant U.S. diplomat of Cold War era, dies aged 100

CNN: China mourns Kissinger — ‘a most valued old friend’

Embassy of the People’s Republic of China in the United States: 美国前国务卿基辛格:中共不断容纳中国社会新元素

 

Інформаційний бюлетень українською мовою у форматі PDF.