Přezouvání v Pirelli: Strnad od Číny kupuje podíl s geopolitickým přesahem
Miliardář Michal Strnad koupil čtrnáctiprocentní podíl v italském výrobci pneumatik Pirelli od čínského státního koncernu Sinochem za 987 milionů eur (přibližně 24,5 miliardy korun), kterému po transakci zůstane dvacetiprocentní podíl. Strnad koupi uskutečnil prostřednictvím své investiční společnosti Lumina Crown, která není součástí holdingu Czechoslovak Group. Přichází přitom v době, kdy Itálie i evropské instituce několik let usilují o omezení čínského vlivu ve strategických podnicích. Pirelli se totiž po uvedení pneumatik Cyber Tyre vybavených senzory dostalo pod drobnohled také ve Spojených státech kvůli možným bezpečnostním a datovým rizikům spojeným s čínským akcionářem. Na dotaz, zda prodej souvisí s evropským tlakem na čínské státní podniky, mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning uvedla, že Peking podporuje mezinárodní spolupráci čínských firem v souladu s tržními principy a doufá, že „všechny země budou čínským podnikům poskytovat spravedlivé, zdravé a nediskriminační podnikatelské prostředí“.
Akvizice podílu v Pirelli zároveň přichází v době, kdy se vztahy mezi Strnadovým podnikatelským impériem a Čínou dál vyostřují. V posledních měsících Peking uvalil sankce na společnosti Excalibur Army a Tatra ze skupiny CSG a zároveň zadržel českého občana spolupracujícího se skupinou, který do země přicestoval kvůli certifikaci radarových systémů. Jeho případ je spojován s dřívějším zadržením čínského občana obviněného ze špionáže, o jehož procesu tento týden neveřejně rozhodoval Vrchní soud v Praze. Strnadův vstup do Pirelli tak přichází v době, kdy se jeho podnikání stále častěji střetává s bezpečnostními zájmy a geopolitickými ambicemi Pekingu.
Zdroje:
Čínské MZV: 2026年7月31日外交部发言人毛宁主持例行记者会
Reuters: China’s Sinochem sells 14% Pirelli stake to Czech billionaire Michal Strnad
iROZHLAS: Vrchní soud rozhodl v kauze čínského špiona. Informace sdělí po doručení usnesení oběma stranám
Tchajwanská vojenská cvičení nabývají na komplexitě
Čínská armáda na začátku srpna uspořádala vojenské cvičení v okolí strategického atolu Scarborough Shoal v Jihočínském moři, který si kromě Pekingu nárokují také Filipíny a Tchaj-wan. V oblasti dlouhodobě dochází k potyčkám mezi čínskými a filipínskými loděmi, od nebezpečných manévrů přes použití vodních děl až po vzájemná obvinění z narušování výsostných vod. Scarborough Shoal proto patří k nejnebezpečnějším ohniskům napětí v regionu, mimo jiné i proto, že Filipíny jsou smluvním spojencem Spojených států a případný ozbrojený střet by mohl aktivovat americko-filipínskou obrannou smlouvu.
Jen několik dní poté zahájil Tchaj-wan každoroční vojenské cvičení Chan-kuang 42, jehož cílem je prověřit připravenost ostrova na čínskou blokádu nebo invazi. Letošního desetidenního cvičení se účastní přibližně dvacet tisíc vojáků v aktivní službě i záloze a oproti minulým ročníkům klade mnohem větší důraz na realistické scénáře. Kromě obrany pobřeží a odrážení invaze simuluje dlouhodobé vedení bojových operací, mobilizaci záložních brigád, výpadky mobilních sítí i ochranu obchodní dopravy během případné blokády ostrova. Nově přebírá některé prvky amerického výcviku, například tzv. backbrief, který podporuje větší samostatnost velitelů při plnění úkolů. Do cvičení jsou zároveň ve větší míře zapojeny civilní instituce a podniky, které nacvičují fungování v krizových podmínkách, i novináři začlenění přímo k vojenským jednotkám po vzoru americké armády. Posun od předem připravených scénářů ke komplexní simulaci války odráží snahu Tchaj-wanu připravit se nejen na samotnou invazi, ale i na dlouhodobý konflikt, který by zasáhl celou společnost.
Zdroje:
Taiwan News: 漢光42號演習8月5至14日登場 國防部以AI動畫呈現操演重點
BBC: 台湾“汉光演习”四大看点：首次阻绝淡江大桥、动员民用工厂产武器
USNI: Chinese Warships, Bombers Surge to Scarborough Shoal for Drills
Reuters: What is the Scarborough Shoal and what is China planning there?
Čína a Rusko posilují vojenskou spolupráci v okolí Japonska
Rostoucí vojenská aktivita Číny se neomezuje jen na Tchajwanský průliv a Jihočínské moře. Čína a Rusko na přelomu července a srpna uskutečnily společné námořní cvičení Joint Sea 2026 v Japonském moři. Po jeho skončení jejich lodě pokračovaly na společnou hlídku v západním Pacifiku, která vedla v blízkosti japonských ostrovů. Současně čínské námořnictvo provedlo ostré střelby v okolí atolu Okinotori, proti nimž Tokio protestovalo s tím, že se odehrály v jeho výlučné ekonomické zóně. Peking protest odmítl a zpochybnil samotný japonský nárok na tuto oblast. Sled těchto událostí dále posiluje obavy Japonska z rostoucí vojenské koordinace mezi Čínou a Ruskem i z čínské ochoty prosazovat své zájmy silou.
Tyto obavy se promítly také do letošní japonské obranné bílé knihy, která označuje Čínu za „bezprecedentní a největší strategickou výzvu“ pro bezpečnost země. Peking dokument odmítl jako další pokus o šíření narativu o „čínské hrozbě“ a obvinil Tokio, že jej využívá jako záminku k posilování vlastních útočných schopností a opouštění poválečného pacifismu. Čínské ministerstvo obrany proto varovalo před vznikem „nového japonského militarismu“. Ostrá rétorika navazuje na dlouhodobější zhoršování vztahů po nástupu premiérky Sanae Takaiči, která opakovaně prohlásila, že konflikt o Tchaj-wan by představoval přímé ohrožení bezpečnosti Japonska. Čína tato vyjádření označuje za vměšování do svých vnitřních záležitostí a za jednu z hlavních příčin současného napětí ve vzájemných vztazích.
Zdroje:
AP News: Japan raises safety concern over Chinese destroyer’s live-fire drills
The Diplomat: Japan’s 2026 Defense White Paper Warns of China’s Expanding Military Reach in the Pacific
Čínské MZV: 2026年8月5日外交部发言人林剑答记者问
USA rozšiřují zákaz dovozu zboží spojeného s nucenou prací Ujgurů
Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (Department of Homeland Security, DHS) na konci července rozšířilo seznam subjektů podle zákona Uyghur Forced Labor Prevention Act (UFLPA) o dalších 43 čínských společností. O jejich zařazení rozhodla meziresortní Forced Labor Enforcement Task Force (FLETF), v níž vedle DHS zasedají také ministerstva zahraničí, financí, obchodu, spravedlnosti či práce a obchodní zmocněnec USTR. UFLPA představuje kvalitativní posun oproti dřívějším americkým opatřením: namísto dokazování nucené práce u jednotlivých případů zavádí vyvratitelnou právní domněnku, že veškeré zboží pocházející ze Sin-ťiangu nebo od subjektů zařazených na seznam bylo vyrobeno s využitím nucené práce. Povinnost prokázat opak tak přechází na dovozce.
Trumpova administrativa krok odůvodňuje nejen ochranou lidských práv, ale také potřebou chránit americké pracovníky a podniky před nekalou konkurencí firem využívajících nucenou práci. Čína označila rozšíření seznamu za porušení konsenzu dosaženého mezi Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem a reagovala odvetnými obchodními opatřeními, což dále komplikuje přípravy na předběžně plánovanou zářijovou návštěvu generálního tajemníka ÚV KS Číny ve Washingtonu. Přestože se americký zákon přímo nevztahuje na dovoz do Evropské unie, může mít citelný dopad také na české firmy, zejména na dodavatele automobilového, strojírenského či elektrotechnického průmyslu. Výrobky obsahující materiály nebo komponenty pocházející od subjektů na seznamu mohou být totiž při dovozu do USA zadrženy americkými celními orgány, což zvyšuje tlak na důslednou kontrolu původu surovin v celém dodavatelském řetězci.
Zdroje:
Federal Register: Notice Regarding the Uyghur Forced Labor Prevention Act Entity List
U.S. Customs and Border Protection: UFLPA Operational Guidance for Importers
Sinopsis: Comparing genocides: Forced assimilation in Nazi Europe and East Turkestan (Xinjiang), China