Umění a politika
Skupina čínských studentů v Londýně vyvolala pozdvižení, když oblíbenou zeď graffiti umělců ve známé ulici Brick Lane přetřela na bílo a čistý podklad doplnila o 24 rudých znaků vyjadřujících 12 „základních hodnot socialismu“. Ačkoliv se hlavní autor díla Wang Chan-čeng později dušoval, že mu nešlo o politiku, ve svých původních příspěvcích na sociálních sítích mluvil o odhalování falešné svobody Západu a potřebě socialistických hodnot jakožto společných cílů pro celý svět. Wangův počin ve své původní podobě dlouho nevydržel. Liberálnější část čínské diaspory ho rychle doplnila vlastními „tagy“ karikujícími socialistické hodnoty či jinými protirežimními nápisy. To vyvolalo ohlas i na čínských sociálních sítích, kde začali cenzoři příspěvky o londýnském graffiti rychle mazat.
Zatímco se někteří Číňané v zahraničí při obdobných „vlasteneckých“ projevech, ke kterým docházelo například i na pražské Lennonově zdi v roce 2019, zaklínají svobodou slova a uměleckého vyjádření, čínští protirežimní výtvarníci jsou i v exilu pod neustálým tlakem nejen ze strany čínských úřadů, ale právě i čínské diaspory. Nejvýraznějším příkladem je výtvarník Badiucao žijící v Austrálii, kde jeho politické karikatury v ulicích přemalovávají čínští studenti a čínské ambasády tlačí na galerie, aby rušily jeho výstavy – naposledy během jeho aktuální výstavy ve Varšavě, pořádané ve spolupráci se Sinopsis.
Angažovanému umění nepřeje ani situace v Hongkongu. Na půdě Hongkongské univerzity stála dlouhé roky socha od dánského umělce Jense Galschiøta s názvem Sloup hanby, vztyčená na památku obětí masakru na náměstí Nebeského klidu. Po přijetí zákona o státní bezpečnosti v roce 2020 však byla nejprve odstraněna a v květnu letošního roku ji zabavila policie, údajně jako důkaz při vyšetřování protistátní činnosti. Galschiøt tak momentálně čelí hrozbě trestního stíhání, podobně jako řada hongkongských prodemokratických aktivistů žijících v zahraničí, na které dokonce hongkongská policie nedávno vypsala odměnu za dopadení. I přes očividný úpadek nezávislosti tamní justice zůstává Česká republika jednou z posledních zemí EU, která stále udržuje s Hongkongem extradiční dohodu umožňující vydávání osob zadržených na našem území. Změnit by to mohla současná iniciativa několika poslanců směřovaná Ministerstvu zahraničí, do jehož gesce vypovězení dohody spadá.
Zdroje:
China Digital Times: “Core Socialist Values” Counter-Graffiti from London’s Brick Lane Censored On Weibo
Sinopsis: Pražská Lennonova zeď slaví 70. výročí založení ČLR
Sinopsis: Umění, které „zraňuje city čínského lidu” (nebo alespoň pekingského politbyra)
Radio Free Asia: Hong Kong police plan to arrest Danish artist, hold trial in mainland China: report
CNN: Chinese dissident artist’s Hong Kong show canceled over ‚safety concerns‘
Tweet Evy Decroix s textem interpelace
Povodně a mandát Nebes
Peking už dva týdny trápí povodně. Místní lidé kritizují vládu, že před nimi nevydala včasné varování, evakuace byla pomalá a špatně zorganizovaná, a hlavně že nařídila zaplavit malé obce na předměstí ve snaze ochránit Peking. Letošní povodně nejsou jediným případem extrémního počasí v Číně. Zatímco v červenci Čína naměřila historicky nejvyšší teplotu 52 °C, v lednu zde zase panovaly rekordně nejnižší teploty, -53 °C. V loňském létě byla Čína zasažena nejhoršími zaznamenanými suchy v novodobé historii.
ČLR vypověděla klimatický dialog s USA po návštěvě Nancy Pelosi na Tchaj-wanu. Možná i kvůli stále častějšímu výskytu extrémního počasí však Peking přistoupil na návštěvu Johna Kerryho, klimatického vyslance USA. Ten se 17. července setkal se svým čínským protějškem Sie Čen-chuaem 解振华 či premiérem Li Čchiangem 李强. Obě strany jednání označily za složitá, leč konstruktivní.
Pro některé však extrémní počasí představuje i důkaz o ztrátě mandátu Nebes (tchien-ming 天命) současné vlády. Mandát Nebes byl nejdéle trvající politickou ideologií na světě zmiňovanou již v 11. stol. př. Kr. a mající dozvuky ještě na počátku minulého století. Učí nás, že každá dynastie dříve či později začne spravovat Podnebesí špatně, čímž přichází o právo vládnout. Lid může povstat a svrhnout ji, vlády se pak chopí nová dynastie.
Zdroje:
The New York Times: Anger Builds in Towns Deliberately Flooded, in Part, to Save Beijing
Reuters: China logs 52.2 Celsius as extreme weather rewrites records
South China Morning Post: China’s record heatwave, worst drought in decades
The Guardian: John Kerry in China: climate crisis must be separated from politics
Čipy a řetězce
Sbližování s Tchaj-wanem již Evropě nese ovoce, nebo alespoň sousednímu Německu. Správní rada společnosti Taiwan Semiconductor Manufacturing Co. (TSMC) toto úterý schválila investiční plán ve výši zhruba 242 miliard korun na výstavbu továrny v německých Drážďanech. Německá vláda do něj musí přispět vlastními subvencemi ve výši 5 miliard eur. Celý projekt bude ze 70 % vlastnit společnost TSMC, zbylých 30 % si mezi sebe rovným dílem rozdělí evropští investiční partneři Bosch, Infineon Technologies a NXP Semiconductors. Tchaj-wan se však s Evropou nepodělí o své know-how na výrobu nejmodernějších čipů, jaké se používají například v produktech americké společnosti Apple. V Drážďanech se budou vyrábět pouze čipy podle technologie pracující s velikostí 22/28 a 12/16 nanometrů, které mají odbytiště především v automobilkách a průmyslu. Důvody k tomu jsou praktické i pragmatické. Automobilový průmysl dominuje evropské výrobě, své nejpokročilejší technologie si zároveň Tchajwanci chrání a používají je jako takzvaný „křemíkový štít“. Při obraně před potenciálním čínským útokem totiž sází mimo jiné i na svou nepostradatelnost v oblasti polovodičového průmyslu. Tchaj-wan čipy distribuuje do celého světa a jeho napadení by tak otřáslo nejen světovou ekonomikou, ale i samotnou Čínou, jež tchajwanské čipy nakupuje.
V českém veřejném prostoru pak zmíněná zpráva rozpoutala naivní debatu v duchu „proč oni a ne my“, když v porovnání s Německem prokazujeme Tchaj-wanu mnohem výraznější podporu, a to především prostřednictvím návštěv vysokých státních činitelů. Důvod je však prostý. TSMC je soukromá společnost, která se rozhodla investovat v Německu, neboť pro investici nejlépe splňuje požadované podmínky a disponuje vhodnou infrastrukturou. Toto rozhodnutí nijak nesouvisí s úrovní diplomatických vztahů. Česká republika si toho je vědoma, a proto nikdy neaspirovala na vybudování továrny na svém území, neboť pro takovou investici zde vhodné podmínky chybí. Namísto toho má dlouhodobý zájem o design čipů a zapojení do dodavatelských řetězců. Za tímto účelem zde bude vybudováno centrum na design čipů, jehož služby může německá pobočka TSMC potenciálně využít.
Zdroje:
E15: Tchajwanský výrobce čipů TSMC postaví kousek od českých hranic továrnu za deset miliard eur
Focus Taiwan: TSMC approves joint venture to build plant in Dresden, Germany
Taiwan News: Taiwan’s TSMC gives green light for Dresden fab