Umění, které „zraňuje city čínského lidu” (nebo alespoň pekingského politbyra)

Exilový umělec Badiucao se opět ocitl v hledáčku čínských úřadů. I v cizině se jej snaží zastrašit a znemožnit mu vystavovat jeho umění. Po Hongkongu, Brescii a Praze je teď v ohrožení jeho varšavská výstava.

Na exilového umělce, vystupujícího pod přezdívkou Badiucao, se opět zaměřily čínské úřady. A to i přesto, že už patnáct let žije a tvoří v zahraničí. I tam se totiž Čína snaží zabránit jeho výstavám, které jsou jí pro svou otevřenost trnem v oku.

Badiucao je ve světě známý svými politickými karikaturami, happeningy, streetartem či malbou, v nichž mimo jiné ironicky pracuje s vizuálním jazykem čínské propagandy. Nyní připravil ve Varšavě svou další soubornou výstavu s názvem Tell China’s Story Well. Příběh, který chce vyprávět, se ale znatelně liší od toho, který prosazuje na popud generálního tajemníka Si Ťin-pchinga čínská propaganda.

Exponáty zobrazují témata jako je genocida Ujgurů, hongkongské protesty a jejich násilné potlačení či restrikce během pandemie covidu-19. Díla připomínají zesnulého nositele Nobelovy ceny míru Liou Siao-poa a jeho ženu Liou Sia, oběti masakru na náměstí Nebeského klidu v roce 1989, ale i bezejmenné zesnulé, které se čínská vláda snažila utajit v době pandemie. Badiucao sám zdůrazňuje tento aspekt svého umění, když říká:

„Musím použít svůj štětec a své umění, abych ukázal, že tito lidé nemají nyní v Číně hlas.“

Bez masky

Zmíněná témata čínský režim cenzuruje nejen ve své zemi, ale v posledních letech se o to snaží i v zahraničí. Ambasády ČLR vyvíjí tlak na organizátory, kurátory a ředitele galerií a ti pak ruší spolupráci s „kritickými” autory, včetně právě Badiucaa. Již jeho první plánovanou mezinárodní výstavu v Hongkongu organizátoři odvolali, a to jen několik dní před vernisáží. Tehdy ještě umělec vystupoval v masce. Před výstavou se však dozvěděl, že jeho identitu čínské úřady znají a vytvářejí nátlak na jeho blízké. Těžkou volbu mezi uměním a bezpečím pro sebe i své blízké popsal ve filmu Čínský umělec v exilu. Vyvrcholením snímku je závěr, kdy Badiucao odhalí svou tvář, rozloučí se se svou čínskou rodinou a mluví o tom, že kdyby upřednostnil pohodlný život, do smrti by si svou pasivitu vyčítal:

„Když se vzdám své rodiny, zůstane mi srdce? A co mi vlastně zůstane, když se vzdám svého umění?”

The show must go on…

Po krátké odmlce se tedy Badiucao už s nezakrytou tváří vrátil na veřejnost a připravil svou první evropskou výstavu v italské Brescii. I té se čínská ambasáda snažila (neúspěšně) zabránit. Následovala pražská galerie DOX, kde vystavoval Badiucao umění pod názvem MADe in China, a to loni v létě. Čínská ambasáda se pokusila zasáhnout i v tomto případě, vyhrožovala kurátorce Michaele Šilpochové a požadovala zastavení akce ve jménu čínského lidu a jeho citů.

Jak však poznamenává umělec, podobné aktivity se často obrátí proti samotné čínské vládě a k výstavě naopak přitáhnou pozornost. Na pražskou vernisáž tak přišla umělce podpořit řada českých politiků včetně ministra zahraničí Jana Lipavského, senátora Pavla Fischera, Marka Hilšera, Davida Smoljaka nebo primátora Zdeňka Hřiba, který akci i zaštítil. Ke konci minulého roku pak bylo možné výběr Badiucaových děl zhlédnout i v Evropském parlamentu, kam jej pozvala česká europoslankyně Markéta Gregorová. Výstavu podpořila i místopředsedkyně Evropského parlamentu Giuseppina Picerno. Na pražské i bruselské akci se jako odborný garant podílel projekt Sinopsis, který s umělcem dlouhodobě spolupracuje.

Tell China’s story well

Současná výstava v polské metropoli „Tell China’s story well“ bude zahájena tento pátek 16. 6., již teď však dělá tamní čínská ambasáda vše proto, aby otevření zabránila. Rada Jao Tung-jie si vyžádal setkání s vedením galerie, Centra současného umění na Ujazdovském zámku, a trval na tom, že výstava nesmí proběhnout. Tlak čínští diplomaté vyvíjejí i na nejvyšších místech, např. na polském ministerstvu kultury, kde minulý týden obdrželi ostře formulovaný e-mail. V něm si Wej Ťiao, který se představil jako nový rada pro kulturní záležitosti na čínském velvyslanectví ve Varšavě, stěžuje:

„Výstava kazí obraz Číny, útočí na čínské vůdce a zraňuje city čínského lidu… Nechceme, aby se v Polsku konala výstava, která podkopává čínsko-polské vztahy.“

Galerie vydala v reakci na tlak ČLR tiskové prohlášení:

„Chceme vyjádřit své znepokojení a údiv nad kroky čínského velvyslanectví ve Varšavě vůči Centru současného umění na Ujazdovském zámku, které probíhají již několik dní a jejichž cílem je zastavit výstavu.“

Galerie Ujazdovského zámku ve zprávě také uvedla, že její internetové stránky jsou nyní v Číně blokovány.

Centrum současného umění, financované polským ministerstvem kultury, zatím tlaku odolává a vyzývá, aby lidé umělce podpořili v jeho odporu „návštěvou připravované výstavy či dopisy adresovanými Ministerstvu kultury a národního dědictví“. Jestli se tak čínská ambasáda spíše neúmyslně postará umělci o reklamu, jak se tomu stalo v pražském DOXu, či reálně ohrozí výstavu, jejího autora či fungování galerie, tak zatím není jisté.