Čína proti americkým clům slibuje „bojovat až do konce“
Obchodní válka, odstartovaná Donaldem Trumpem 2. dubna pod názvem „Den osvobození“, prochází v posledních dnech dramatickým vývojem. Na prvotní zavedení 54% cla na čínský dovoz reagoval Peking 34% clem na americké zboží, omezením vývozu vzácných zemin a došlápnutím si na vybrané americké společnosti. Spojené státy následně 8. dubna zvýšily cla na 104 %, na což Čína odpověděla 84% clem a obviněním USA z „ekonomického šikanování“. Ve středu 9. dubna Trump oznámil zatím nejzásadnější a nejpřekvapivější krok: navýšení cel na čínský dovoz na 125 % a současné 90denní pozastavení a snížení veškerých dalších cel na ostatní země, čímž momentálně soustředí ekonomický tlak prakticky výhradně na Čínu.
Čínský export do USA loni tvořil přibližně 14,7 % celkového vývozu ze země – tedy významný podíl v hodnotě kolem půl bilionu amerických dolarů, současně však ne nutně existenční. Díky centralizovanému systému může být Čína schopna přečkat i úplné zastavení obchodu s USA, alespoň dočasně. Spoléhá přitom na to, že americká veřejnost i firmy ponesou ekonomické důsledky hůře. V této situaci bude pro Čínu lákavým partnerem Evropa – a vzhledem k rostoucí nespolehlivosti Spojených států může být zájem oboustranný. Tento vývoj však přináší vlastní rizika – pokud by Čína masivně přesměrovala svou přebytečnou produkci na evropský trh, vznikne tlak, který může dále ohrozit konkurenceschopnost evropského průmyslu.
Zdroje:
Ministerstvo financí ČLR: 国务院关税税则委员会公布公告调整对原产于美国的进口商品加征关税措施
Reuters: In stunning U-turn, Trump walks back some tariffs, triggering historic market rally
BBC: What would a US-China trade war do to the world economy?
Statista: Share of the United States in China’s exports from 2014 to 2024
Další čipová posila v Brně
Český polovodičový ekosystém se tento týden znovu rozrostl. V Brně otevřelo nové České polovodičové centrum (CSC), které je společným projektem VUT, ČVUT a Národního polovodičového klastru. Centrum vzniklo v návaznosti na Evropský akt o čipech z roku 2023, jehož cílem je posílit význam a soběstačnost evropského polovodičového průmyslu v dnešním světě, kde geopolitická situace může snadno narušit dodavatelské řetězce. Hlavním cílem centra je dosáhnout pokroku v navrhování čipů a přispět k rozvoji tzv. fabless sektoru, který by pak do regionu mohl přilákat i další čipovou výrobu. K tomu může centrum firmám a startupům pomoct například zajištěním přístupu k nově vzniklým evropským prototypním linkám, díky nimž mohou své návrhy zdokonalovat.
Zatímco CSC vzniklo z české a evropské iniciativy, další polovodičové projekty v Česku rostou díky podpoře Tchaj-wanu. Při ČVUT se tak ve spolupráci s tchajwanskou stranou otevřela čipová akademie, Karlova Univerzita se zabývá zkoumáním odolnosti dodavatelských řetězců a na podzim zahájilo činnost Centrum pro pokročilý návrh a výzkum čipových technologií. Širším cílem česko-tchajwanské spolupráce je kromě vyškolení českých odborníků také zajištění podmínek pro investice tchajwanských technologických firem. Pro ně je nyní Česko zajímavou lokalitou kvůli vznikající drážďanské továrně tchajwanské firmy TSMC, která je středobodem rozrůstajícího se polovodičového průmyslu v středoevropském regionu.
Zdroje:
LUPA: Češi zabrali, takže u nás startuje evropské čipové centrum. A další tři platí Tchaj-wan
Evropská komise: European Chips Act
Čínští vojáci na Ukrajině
Na začátku týdne ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil zajetí dvou čínských vojáků bojujících na Ukrajině v ruské armádě. Jde o první takovýto případ, ukrajinské tajné služby však hovoří minimálně o 155 čínských vojácích nasazených na straně Ruska, úřady rovněž zveřejnily složky s jejich jmény a dalšími informacemi. S jedním ze zajatých vojáků ukrajinská strana publikovala rozhovor, ve kterém čínsky popisuje průběh bitvy.
Přestože v minulosti Rusko a Čína vedly ozbrojené spory, od 90. let spolu obě země spolupracují i vojensky. Během zahájení zimních olympijských her v Pekingu si Putin se Si Ťin-pchingem slíbili partnerství bez hranic. Krátce nato Rusko rozpoutalo vojenskou agresi proti Ukrajině. Čína se staví do pozice neutrální mírové síly, Rusko však od začátku invaze podporuje diplomaticky, ekonomicky i dodávkami technologií. Mnozí experti i politici ji tak považují za hlavní sílu umožňující Rusku vést válku. Jak se Rusko válkou postupně vyčerpává, jeho postavení vůči Číně oslabuje a mnohé regiony, tradičně spadající do sféry ruského vlivu, se nyní kloní k Pekingu. Současný ruský režim je nicméně pro Čínu důležitým partnerem a odborníci se domnívají, že právě riziko jeho pádu by mohlo být pro ČLR důvodem k výraznějšímu vstoupení do války.
Zdroje:
The Kyiv Independent: Chinese soldiers fighting for Russia in Ukraine ‚disturbing,‘ US says
Facebook Volodymyra Zelenského: Наші військові взяли в полон двох громадян Китаю, які воювали в складі російської армії
The Guardian: China turning blind eye to its citizens fighting in Ukraine, says Zelenskyy
Hranice říše bez hranic
Čínská lidová republika si fyzicky, nebo aspoň rétoricky ráda přivlastňuje území, na něž nemá legitimní nárok. Nyní se do hledáčku jejích vlastenecky naladěných občanů dostal celý kontinent. Australané jsou překvapeni, jak často se na čínském internetu diskutuje téma nároku ČLR na jejich zemi. Někteří Číňané jej dovozují z možných dávných plaveb čínských lodí do „jižních zemí”. V této souvislosti zmiňují i čínští vědci, média či politici příležitostně čínského admirála Čeng Chea. O něm v roce 2003 tehdejší čínský prezident Chu Ťin-tchao při projevu v australském parlamentu prohlásil, že už v 15. století jeho flotily dopluly k australským břehům a šířily zde čínskou kulturu – pro což podle západních historiků neexistují žádné důkazy. Anexe Austrálie samozřejmě není oficiální vládní politikou ČLR. Přesto je ostražitost namístě. Podobně začaly i nároky na Jihočínské moře a skončily jeho protiprávní militarizací. Austrálii navíc v nedávné době obepluly tři čínské válečné lodě, které následně pod vytíženou australsko-novozélandskou leteckou trasou uspořádaly cvičení za použití ostré munice. Čtvrtá čínská loď v okolí Austrálie právě pravděpodobně sbírá citlivá data.
Austrálie s Čínskou lidovou republikou měly blízké vztahy ovlivněné výraznou ekonomickou provázaností i přítomností čínské menšiny v Austrálii. V posledních letech se však citelně zhoršily kvůli pronikání čínského vlivu do australských vládních institucí či vysokých škol, čínské militarizaci Jihočínského moře, pandemii nového koronaviru i vstupem Austrálie do uskupení AUKUS – vojenského paktu USA, Velké Británie a Austrálie, který má hájit svobodný a otevřený Indo-Pacifik.
Zdroje:
News.com.au: ‘Rightfully theirs’: China targets Australia as ‘the next Taiwan’
QQ: 外国网友问：如果澳大利啊归属中国，在战略上对中国有什么好处？
Sinopsis: Decoding united front work from Australia to Europe
Grafický vzdor proti moci
Za současné atmosféry sílícího nacionalismu a autoritářství nejen v Čínské lidové republice vydali na cenu Emmy nominovaná novinářka Melissa Chan a umělec a aktivista Badiucao grafický román You Must Take Part in Revolution (Musíš se zapojit do revoluce). Název odkazuje na známé Mao Ce-tungovo heslo, autoři si však zdiskreditovaný pojem „revoluce“ symbolicky berou zpět – podobně jako tomu bylo během protestů v Hongkongu v roce 2019, spojených s heslem „revoluce naší doby“. To je v současnosti v ČLR zakázané.
Román, mimo jiné věnovaný našemu projektu Sinopsis, mluví o boji proti uzurpující moci, ať už přichází odkudkoliv. Vedle zmíněných ozvěn hongkongských protestů nabízí i pohled do dystopické blízké budoucnosti, v níž se dvě autoritářské velmoci, USA a ČLR, střetávají v jaderné válce. Především se však soustředí na cenu, kterou je potřeba za odpor vůči útlaku zaplatit. Tu autoři znají nejen zprostředkovaně, ale i z vlastní zkušenosti. Melissa Chan působila jako novinářka v Číně, v roce 2012 jí však nebyla prodloužena víza – šlo o první vyhoštění zahraničního novináře od roku 1998. Badiucao, původem čínský umělec známý svou politickou satirou, žije v exilu v Austrálii. Ani za hranicemi však není mimo dosah represí – čínské ambasády opakovaně vyvíjejí tlak na galerie, aby rušily jeho akce. Příkladem byly jeho výstavy v Praze či Varšavě, pořádaná ve spolupráci s projektem Sinopsis.
Zdroje:
Foreign Policy: Hong Kong’s Warning Signs for America
MSNBC: Velshi Banned Book Club: ‘You Must Take Part in Revolution’ by Melissa Chan and Badiucao
Sinopsis: Umění, které „zraňuje city čínského lidu” (nebo alespoň pekingského politbyra)