Rizika AI řeší Washington i Peking. Každý se ale obává něčeho jiného
V posledních dnech výrazně zesílila debata o bezpečnosti AI, a to jak v ČLR, tak ve Spojených státech. Přispěla k ní mimo jiné série incidentů, při nichž například AI agenti překonali bezpečnostní omezení a napadli systémy platformy Hugging Face. Bezpečnost AI má být také jedním z důležitých témat nadcházejícího summitu Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga příští týden. V USA debatu výrazně rozhýbal zejména šéf Anthropicu Dario Amodei a mezi představiteli předních AI laboratoří sílí přesvědčení, že nejnovější modely přinášejí rizika, na něž současná bezpečnostní opatření nestačí. Část americké debaty proto připouští i možnost zpomalení vývoje nejpokročilejších systémů. Peking však takovou logiku odmítá: zpomalení vývoje nevnímá jako řešení bezpečnostních rizik, ale jako potenciální riziko samo o sobě, protože by mohlo zakonzervovat technologický náskok několika málo amerických firem a dále prohloubit rozdíly mezi zeměmi. Ministr státní bezpečnosti Čchen I-sin proto v nedělním článku pro časopis Čínský kyberprostor zařadil mezi hlavní hrozby spojené s AI právě „monopolistické praktiky, které prohlubují nerovnováhu v technologickém rozvoji“.
Obě strany se pak výrazně liší v pojetí samotných rizik. V americké debatě mají dlouhodobě výrazné místo katastrofické scénáře, v nichž by stále schopnější systémy mohly uniknout lidské kontrole. ČLR se naproti tomu soustředí především na politickou kontrolu – jak uvedl ministr Čchen, hlavním rizikem AI je „možnost systematicky ovlivňovat prostředí politické bezpečnosti“ a s tím související využívání technologií, jako jsou deepfakes či generované obrázky a texty, k „šíření vykonstruovaných politických fám“. Obavy ze superinteligence a ztráty lidské kontroly sice postupně pronikají i do čínského diskurzu, zatím v něm ale zůstávají méně dominantní než ve Spojených státech. Peking navíc mnohem sebevědoměji spoléhá na své technické a regulatorní nástroje. Rozdílné chápání toho, co představuje hlavní riziko, tak omezuje prostor pro konkrétní dohodu mezi Washingtonem a Pekingem. Podle Matta Sheehana, experta na čínskou politiku v oblasti AI, by proto realističtějším výsledkem nadcházejícího summitu mohlo být vytvoření pravidelného americko-čínského dialogu o bezpečnosti AI, který by oběma stranám umožnil postupně hledat společnou půdu pro další jednání.
Zdroje:
The New York Times: The ‘But China!’ Dilemma Driving the A.I. Race
Foreign Policy: Trump and Xi Won’t Find Common Ground on AI Safety
Sinocism Sharp China: The Limited Potential for a Pacing Deal; MSS on PRC AI Risks; Distillation and Data Security; The Party’s Approach to Social Media
中国网信 (Čínský kyberprostor): 国家安全部部长陈一新：全面筑牢人工智能安全屏障 推动人工智能健康有序发展
Cybespace Administration of China: 《人工智能安全治理框架3.0》发布
Xiangshan fórum nakonec bez Zůny
Český ministr obrany Jaromír Zůna nakonec tento týden nedorazil na pekingské Xiangshan Forum, ačkoli to měl původně v plánu. Chystaná cesta vyvolala kritiku a Tomio Okamura její zrušení zdůvodnil tím, že ministr musí zůstat v Praze kvůli jednání o rozpočtu. Ve stejnou dobu se však také v Praze konala českou vládou podporovaná bezpečnostní konference IISS Prague Defence Summit, na níž měl Zůna rovněž vystoupit. Summit zahájil premiér Andrej Babiš a Zůna zde diskutoval o budoucnosti evropské obrany. Jeho případná cesta do Pekingu by tak byla o to nápadnější.
Xiangshan Forum patří k hlavním platformám čínské vojenské diplomacie a letos přilákalo téměř sto zahraničních delegací. Vedle čínského ministra obrany Tung Ťüna zde vystoupili například singapurský ministr obrany Chan Chun Sing, náměstkyně ruského ministra obrany a příbuzná Vladimira Putina Anna Civilevová nebo severokorejský náměstek ministra obrany Kim Kang-il. Západní státy vyslaly převážně níže postavené zástupce, takže účast českého ministra by byla poměrně výrazná. Fórum se věnovalo konfliktům, strategické stabilitě či bezpečnosti v Indo-Pacifiku. Zatímco se ale v Praze diskutovalo o posilování NATO a evropské obrany, Peking dlouhodobě označuje rozšiřování americké vojenské přítomnosti a spolupráce se spojenci v Indo-Pacifiku za jeden ze zdrojů regionálního napětí.
Zdroje:
Novinky: Zůna do Číny neodletí. Neschválila mu to vláda
IISS: Prague Defence Summit 2026
Čínská satelitní podpora Íránu
Američtí představitelé uvedli, že Írán před červencovým útokem na leteckou základnu Muwaffaq Salti v Jordánsku, při němž zahynuli tři američtí vojáci, získal satelitní snímky s vysokým rozlišením od čínských subjektů. Neupřesnili, o jaké subjekty šlo, ani nedoložili jejich napojení na čínský stát, jde však podle nich o dosud nejjasnější důkaz, že čínská podpora Íránu během války měla smrtelné důsledky pro americké síly. Případ je součástí širší čínské technologické podpory Íránu. Už dubnová investigace deníku Financial Times doložila, že čínská společnost Earth Eye vyrobila a vypustila komerční průzkumný satelit TEE-01B, který byl následně na oběžné dráze předán Íránu, zatímco další čínská firma Emposat poskytovala pozemní infrastrukturu, data a služby potřebné k jeho řízení. Záznamy například ukázaly, že satelit 13.–15. března snímkoval saúdskou základnu Prince Sultan, kde 14. března íránský útok poškodil pět amerických letounů. Nová zjištění tak dále dokreslují rozsah čínské technologické podpory, kterou Írán během konfliktu využívá.ob
Donald Trump nicméně nové informace veřejně bagatelizoval ve snaze zmírnit napětí před nadcházejícím summitem s generálním tajemníkem Si Ťin-pchingem příští týden. Očekává se, že válka s Íránem bude patřit mezi témata jednání. Peking mezitím tento týden demonstroval své úzké vazby na Teherán, když se ministr zahraničí Wang I setkal se svým íránským protějškem Abbásem Aráqčím. Čína při této příležitosti vyzvala k obnovení jednání mezi Íránem a Spojenými státy a apelovala na všechny strany, aby sporné otázky řešily prostřednictvím dialogu.
Zdroje:
The Wall Street Journal: U.S. Links Chinese Satellite Imagery to Iranian Strike That Killed Three Troops
Financial Times: Iran used Chinese spy satellite to target US bases
Deutsche Welle: Trump dismisses report China supplied intel to Iran
Sinopsis: Čínsko-íránské vztahy
Čína hlídá své technologie i jejich nositele
Od 15. září platí v Číně nová pravidla, která rozšiřují možnosti úřadů zakázat čínským občanům vycestovat ze země. Nově se zákaz může týkat také případů porušení pravidel exportní kontroly nebo transferu technologií, pokud takové jednání může ohrozit čínskou „průmyslovou“ či „technologickou bezpečnost“. Opatření tak může dopadat i na osoby, které při své práci přicházejí do styku se strategickými technologiemi a citlivými odbornými znalostmi.
Změna zapadá do širšího vývoje za vlády Si Ťin-pchinga, kdy se stále více oblastí hospodářského a společenského života dostává do rámce státní bezpečnosti. Ta v čínském pojetí zahrnuje vedle ochrany politického systému také ekonomiku, technologie nebo strategické zdroje. V technologické oblasti tento přístup posílil zejména zákon o exportní kontrole z roku 2020 a následná omezení vývozu některých vzácných zemin, permanentních magnetů i technologií potřebných k jejich těžbě, separaci a zpracování. Peking tak nechrání jen suroviny, ale také výrobní postupy, technická data a know-how. Nová pravidla ukazují, že do stejné logiky mohou být zahrnuti i lidé, kteří mají k těmto znalostem přístup. Zatím není jasné, jak široce budou nové pravomoci využívány. Zapadají však do postupného technologického oddělování Číny a Západu. Zatímco USA a jejich spojenci omezují čínský přístup například k nejpokročilejším polovodičům, Čína stále důsledněji chrání oblasti, v nichž sama získala významné technologické schopnosti nebo dominantní postavení.
Zdroje:
AP: China can block citizens from leaving the country over national security or tech export violations
Vláda ČLR: 国务院关于出境入境管理的规定
AP: China outlines more controls on exports of rare earths and technology