Praha první evropskou zastávkou zvolené viceprezidentky Tchaj-wanu Hsiao Bi-khim
Při první zahraniční cestě po svém zvolení Hsiao Bi-khim navštívila Prahu a vystoupila na kolokviu „Posilování demokratického spojenectví a spolupráce mezi Tchaj-wanem a Českou republikou“, pořádaném projektem Sinopsis v prostorách Akademie věd za účasti předsedy Senátu Miloše Vystrčila.
Hsiao Bi-khim, „kočičí válečnice“, jež se svou „hbitou, pružnou a vlídnou“ politikou vymezuje proti čínským „vlčím válečníků”, promluvila na akci o výzvách, kterým Tchaj-wan čelí na mezinárodním poli.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien v reakci na návštěvu prohlásil, že by Česká vláda měla „striktně usměrnit některé své politiky“. Dodejmě, že „některým politikem” je zde předseda Senátu Parlamentu ČR, druhý nejvyšší ústavní činitel, jehož vláda nemůže „usměrnit”, ani kdyby chtěla. Někteří naši politici (spolu s čínskou ambasádou) se o to snažili u Vystrčilova předchůdce Jaroslava Kubery a všichni máme ještě v živé paměti, jak to dopadlo.
Zdroje:
MoFa ČLR: 2024年3月19日外交部发言人林剑主持例行记者会
Kybernetická bezpečnost dvakrát jinak
Čínské Ministerstvo státní bezpečnosti (MSS) se v pondělí na svém profilu na platformě WeChat pustilo do svérázné interpretace klíčových částí Zákona o kybernetické bezpečnosti přijatého v roce 2017. Otázky vyvolává především pasáž zdůrazňující „spolupráci občanů a organizací s národními bezpečnostními agenturami při udržování státní bezpečnosti“. Proč MSS přichází s těmito výroky v době gradující debaty o budoucnosti TikToku v USA a dále tak prohlubuje obavy z kontroly stranických orgánů (a konkrétně MSS) nad soukromými subjekty? Trochu to připomíná, jak Peking omezuje přístup elektromobilů Tesla do některých citlivých oblastí pod záminkou sběru dat pro špionážní účely – a živí tak obavy z možné špionáže čínských elektromobilů v Evropě a Americe.
Otázka kybernetické bezpečnosti rezonovala tento týden také na Prague Cyber Security Conference pořádané Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Ta se zaměřila na globální výzvy a příležitosti „pro spolupráci založenou na společných demokratických hodnotách a sdílených prioritách”. Reagovala tak právě na čím dál agresivnější vystupování autoritářských režimů v této oblasti.
Zdroje:
Global Times: MSS’ interpretation on Cybersecurity Law highlights prioritization of critical information infrastructure
人民日报：这十年，我们阔步迈向网络强国
NÚKIB: Prague Cyber Security Conference
Nový nástroj proti disidentům
Státní bezpečnost je jistě dobré pojistit z více stran. Hongkongský parlament tak tento týden schválil nový zákon s názvem Nařízení o ochraně státní bezpečnosti (維護國家安全條例), jinak též označovaný jako Článek 23. Stejně jako z Pekingu nařízený Zákon o státní bezpečnosti z roku 2020 má Článek 23 za cíl zachovat především monopol moci stávajícího režimu a je tedy primárně zaměřen proti demokratické (resp. jakékoliv) opozici. Tu mohou nyní hongkongské úřady podle zákona snadněji stíhat např. kvůli obvinění ze spolčení se zahraničními silami a soudit ji za zavřenými dveřmi.
Zatímco při prvním pokusu o přijetí tohoto zákona v roce 2004 vyšlo do ulic protestovat na půl milionu demonstrantů, v současnosti vládne v Hongkongu ticho vypovídající o tom, jak úspěšná byla snaha Pekingu o sekuritizaci hongkongské společnosti.
Zdroje:
The Guardian: Hong Kong lawmakers pass new measures to quash dissent
Sinopsis: Předčasná smrt politického experimentu na lidech
Mezi dvěma diktátory
Generální tajemník Si Ťin-pching, jenž si už dříve připravil půdu k neomezenému vládnutí v ČLR, v pondělí blahopřál Putinovi k již čtvrtému vítězství v prezidentských volbách. Dle Si Ťin-pchinga výsledky voleb odráží fakt, že ruský lid Putina plně podporuje. Si Ťin-pching též připomněl důležitost strategického partnerství mezi Ruskem a Čínou, jež vůdcové obou zemí označují za přátelství bez hranic.
Přesto ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v úterý pro čínské státní noviny The Paper prohlásil, že se ve vztazích mezi Čínou a Ukrajinou nikdy nevyskytl větší problém a je mezi nimi důvěra. Čína má podle něj také velký potenciál ukončit ruskou válku na Ukrajině. Jeho prohlášení reagovalo na setkání se speciálním čínským vyslancem Li Chuejem. Ten již podruhé od začátku války objíždí Ukrajinu, Moskvu a země Evropské unie a snaží se vyjednat mír mezi Ukrajinou a Ruskem.
Zdroje:
MoFa ČLR: 习近平致电祝贺普京当选连任俄罗斯总统
The Paper: 乌克兰外长库列巴：积极评价中国特使斡旋，期待继续对话
Reuters: China’s Xi congratulates Putin on win, set to develop their ties
SCMP: Ukraine war: China has ‘great potential’ to help end the conflict, Kyiv’s top diplomat says
Jeden Apple, dva systémy
Generální ředitel společnosti Apple Tim Cook tento týden podnikl svou každoroční cestu do Číny, kde se má účastnit víkendového Čínského rozvojového fóra (CDF) a otevření osmého obchodu Apple v Šanghaji. Zatímco prodej iPhonů v Číně klesá, Tim Cook vyzdvihuje význam Číny – podle deníku China Daily uvedl, že „na světě neexistuje významnější dodavatelský řetězec“ a že v Číně „je budoucnost“.
CDF se má letos kromě Cooka zúčastnit mimo jiné také Cristiano Amon ze společnosti Qualcomm, Albert Bourla (Pfizer) a Stephen Schwarzman (Blackstone). Pro ně i mnoho dalších bude čím dál obtížnější balancovat mezi dvěma zcela zjevně se rozcházejícími systémy. Na vlastní kůži to už poznaly i některé české společnosti v Číně, na prvním místě PPF a Home Credit.
Zdroje:
Reuters: Apple boss Tim Cook visits Shanghai with China sales under pressure
Bloomberg: Apple CEO Arrives in China Touting Its Role as iPhone Base