Čína a svět tento týden: Konfrontace se (zatím) odkládá

Po prvních dnech Donalda Trumpa ve funkci je zřejmé, že nový americký prezident s masivními cly zase tak nespěchá a nechává si čas, aby mohl s Pekingem dohodnout nějaký „deal”.

Peking vs. Trump 2:0

Titulkům všech světových médií tento týden přirozeně dominoval nástup Donalda Trumpa do úřadu prezidenta Spojených států. Z pohledu Pekingu se jeví zatím poměrně slibně. Na svou inauguraci pozval Trump přímo generálního tajemníka Si Ťin-pchinga, ten však za sebe poslal viceprezidenta a člena stálého výboru politbyra Chan Čenga. Zatímco Chan Čeng se během inaugurace setkával s Trumpovými nejbližšími spolupracovníky, jako je JD Vance a Elon Musk, delegace z Tchaj-wanu vedená předsedou parlamentu sledovala ceremoniál z přenosu v přilehlých prostorách.

Základem Trumpovy politiky vůči Číně je zavedení vysokých cel na dovoz čínského zboží. Ačkoliv hned po svém nástupu podepsal několik set dekretů, drakonická cla vůči Pekingu mezi nimi nebyla a prezident si nechává čas na rozmyšlenou. Pro čínskou ekonomiku by byla skutečným problémem, protože omezují odbyt nadprodukce čínského zboží na americkém trhu, který má pro ČLR stále zásadní význam.

Prozatím pozitivně dopadl pro Čínu i případ TikToku, který je od neděle v USA právoplatně zakázaný zákonem. Aplikace skutečně na nějaký čas americkým uživatelům přestala fungovat, nicméně její provozovatel dal už v neděli zákazníkům najevo, že to nastupující prezident nějak zařídí. CEO TikToku Shou Zi Chew se zúčastnil i Trumpova inauguračního ceremoniálu, kde seděl vedle budoucí šéfky americké rozvědky Tulsi Gabbard. Krátce na to Trump zákaz TikToku odložil o 75 dní s tím, že se situaci pokusí vyřešit dohodou, například odprodejem některému ze spřízněných amerických technomagnátů. Byl to přitom paradoxně sám Trump, kdo během svého předchozího prezidentského období zákaz TikToku v roce 2020 inicioval.

Kromě toho staronový americký prezident vyjádřil zájem se během prvních 100 dnů v úřadu setkat s generálním tajemníkem Si Ťin-pchingem. Přestože může občas Trumpova rétorika vůči Pekingu znít tvrdě, on sám vnímá Čínu spíše jako ekonomického konkurenta než jako systémového a geopolitického rivala.

Zdroje:

Xinhua: 韩正出席美国总统就职典礼

Bloomberg: Trump Holds Off on Immediate China Tariffs, Calls for Study

The White House: Application of Protecting Americans from Foreign Adversary Controlled Applications Act to TikTok

Triangulace vztahů mezi Washingtonem, Pekingem a Moskvou

Po pátečním telefonátu s Donaldem Trumpem uskutečnil Si Ťin-pching v úterý videohovor i se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Obě strany se v něm zavázaly vynaložit „více energie na reformu a budování globálního systému řízení“ a dále prohloubit vzájemné vztahy. Ty jim přitom jen kvetou – v loňském roce se dovezlo do Číny rekordní množství ruské ropy, s rostoucím náskokem před druhou Saudskou Arábií.

Posloupnost obou telefonátů také naznačuje koordinovaný přístup Číny a Ruska vůči nové americké administrativě, který ostatně ruské zdroje otevřeně potvrdily. Nový americký ministr zahraničí Marco Rubio (stále oficiálně pod čínskými osobními sankcemi) zase hned první den v úřadu jednal s ministry zahraničí indopacifického sdružení Quad (USA, Japonsko, Indie a Austálie). Podle kusých zpráv kladli tentokrát účastníci větší důraz na obrannou spolupráci. Symbolicky se tak rýsují kontury prohlubujícího se dělení světa hned první den Trumpovy administrativy.

Zdroje:

Ministerstvo zahraničních věcí ČLR: 习近平同俄罗斯总统普京举行视频会晤

AP: Russia’s Putin and China’s Xi discuss their close ties in chat after Trump’s inauguration

Reuters: China’s crude oil imports from top supplier Russia reach new high in 2024

Newsweek: Marco Rubio Prioritizes Quad on First Full Day as China Threat Looms

Továrny na podvody a pragmatická podpora myanmarské junty

Únos čínského herce Wang Singa v Thajsku vyvolal bouři na čínských sociálních sítích. Herec byl podobně jako mnohé další oběti pod záminkou lukrativní pracovní nabídky nalákán na konkurz a následně převezen do komplexů na myanmarsko-thajské hranici. V těchto „továrnách na podvod“, za nimiž stojí z velké části čínské zločinecké gangy či jejich kapitál, drží až statisíce obětí, které jsou nuceny oslovovat telefonicky a po internetu nic netušící oběti po celém světě, získávat si jejich důvěru a lákat je k investování prostřednictvím falešných aplikací. Nejen pobouření čínské veřejnosti přimělo vládu k reakci – tento týden jednali vysocí představitelé Číny, Myanmaru a Thajska v Kchun-mingu o společném postupu proti tomuto druhu organizovaného zločinu.

Zásah ukazuje limity čínské podpory myanmarské junty, která se chopila moci po vojenském převratu v roce 2021. ČLR, jež má v Myanmaru významné obchodní a strategické zájmy, režim vnímá jako garanta stability a podporuje jej např. dodávkami zbraní či kapitálem. Současné kroky proti investičním podvodníkům, kteří jsou často spojenci junty, však odhalují pragmatickou stránku tohoto vztahu: Čína je ochotná podporovat brutální vojenský režim, ale jen do té chvíle, než zkříží její zájmy.

Zdroje:

Reuters: Missing Chinese actor found in Myanmar may have been trafficking victim, Thai officials say

Global Times: 铲除妙瓦底电诈窝点 中缅泰达成共识

Sinopsis: Čínské kriminální organizace staví továrny na podvody v jihovýchodní Asii

Spolu už půl století

Když před padesáti lety ČLR a EU navázaly diplomatické vztahy, málokdo této události přikládal větší význam – evropské hospodářské společenství bylo lokálním projektem a Čína ekonomickým trpaslíkem. Dnes však EU a Čína tvoří obrovské obchodní bloky a výročí chtějí obě strany korunovat společným summitem. A to navzdory pnutím ve vzájemných vztazích, které poškozuje mimo jiné diskriminace evropských výrobců na čínském trhu. Nepomáhá pak ani to, že Čína stále drží pět europoslanců, kteří upozorňovali na porušování lidských práv v ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, na svém „sankčním seznamu“ či že dlouhodobě vězní švédského občana, nakladatele a spisovatele Kuej Min-chaje. I proto EU odmítá znovu otevřít jednání o komplexní dohodě o investicích (CAI).

EU a Čína se ale také potřebují. Pokud Čína nebude dodržovat své klimatické závazky, může celá evropská ambiciózní politika v této oblasti zkrachovat. Obě strany mají také významný vliv na rozvoj mnohých zemí třetího světa, zejména v Africe, přestože jejich aktivity často připomínají spíše postkoloniální soupeření o suroviny a vliv. Zatímco evropská strategie Global Gateway však stále klade určitý důraz na kondicionalitu či princip „peníze za výsledky“, čínská iniciativa Pás a stezka jde o něco přímočařejší cestou – korumpováním místních vládců a zadlužováním dotyčných zemí.

Zdroje:

Euractiv: EU, China to hold anniversary summit despite tensions

VOA: 布鲁塞尔:欧盟与中国计划于2025年举行峰会,纪念双方建交50周年

EEAS: 欧盟代表团举办年度文化和公共外交伙伴新年招待会

Mise ČLR při EU: 习近平同欧洲理事会主席科斯塔通电话