Jeden o voze, druhý o trilaterální spolupráci proti americkým clům
Po jednáních s čínskou stranou se nezřídka stává, že je zúčastněné strany vykládají značně odlišně. Své o tom ví například bývalý premiér Andrej Babiš, který se v roce 2018 sešel s tehdejším čínským velvyslancem Čang Ťien-minem v souvislosti s kauzou Huawei. Nově se museli ohradit také představitelé Jižní Koreje a Japonska. Čínská státní média totiž vylíčila v pořadí již 13. trilaterální obchodní jednání, konané o víkendu v Soulu, jako projev regionální solidarity a „jednotné obrany proti americkým clům”. Podle mluvčího korejského ministerstva obchodu se nicméně toto prohlášení „zdá být poněkud přehnané” a podobná diskuze neproběhla ani podle japonského ministra obchodu Yoji Mutoa.
Všechny tři strany nicméně vydaly společné prohlášení, které se vyhýbá přímé konfrontaci s USA a zdůrazňuje procedurální spolupráci. Mluví například o reformě WTO, kde má Peking rostoucí ambice, nebo spolupráci v rámci takzvaného Regionálního ekonomického partnerství. Toto uskupení patnácti zemí je vnímáno jako alternativa k Transpacifickému partnerství, z něhož Spojené státy vycouvaly během Trumpovy první administrativy. Čína se tak snaží stále aktivněji utvářet globální i regionální ekonomické rámce podle vlastních představ – ty se však často rozchází s tím, jak situaci vnímají ostatní aktéři.
Zdroje:
Reuters: China, Japan, South Korea will jointly respond to US tariffs, Chinese state media says
Weibo: 玉渊谭天
Ministerstvo ekonomiky, obchodu a průmyslu Japonska: Joint Media Statement of the Thirteenth Economic and Trade Ministers’ Meeting between the Republic of Korea, Japan and the People’s Republic of China
Sinopsis: Regionální ekonomické partnerství – středobod globálního obchodu bez pravidel?
Panamský „deal“ v ohrožení
Tento týden mělo dojít k podepsání obchodní dohody mezi hongkongským konglomerátem CK Hutchison a konsorciem vedeným americkým investičním fondem BlackRock. Hongkongská společnost se chystala za více než 20 miliard dolarů prodat svůj byznys v přístavech po celém světě, včetně strategicky významného Panamského průplavu. Chystaný obchod vychvaloval ve svém březnovém projevu v Kongresu prezident Trump, podle něhož je průplav v současnosti silně kontrolován Čínou. Tato dohoda by měla být prvním krokem Spojených států převzít provoz kanálu do svých rukou.
Do hry však vstoupil Peking a k podpisu tak zatím nedošlo. Do společnosti CK Hutchison se nejprve pustily čínským státem vlastněné hongkongské noviny Ta Kung Pao, které hongkongskou firmu obvinily ze „zrady čínského lidu“. Následovala reakce čínského regulačního úřadu, který zahájil prošetřování obchodu kvůli „ochraně spravedlivé soutěže“. Hlavním důvodem zásahu čínských úřadů je ale údajné ohrožení zájmů čínského státu, jelikož pro Peking je částečná kontrola nad přístavy ve strategickém průplavu důležitým faktorem při vyjednávání s Trumpovou administrativou. Konglomerát CK Hutchison je registrovaný na Kajmanských ostrovech a čínské regulační úřady tak mají nad samotným obchodem omezenou kontrolu, nicméně kvůli silné politizaci dohody je v ohrožení i byznys společnosti v ČLR. Prodej investic v Panamském průplavu se tak zatím, nepochybně k nelibosti Donalda Trumpa, odsouvá.
Zdroje:
Newsweek: Mapped: Global Ports China Could Lose to US After Panama Deal
White House: Remarks by President Donald Trump in Joint Address to Congress
Hong Kong and Macao Office of the State Council: “不要配合美国霸权，犯历史性错误” 长和“非一般买卖” 港各界支持国家市监总局依法审查
Nacvičování invaze ve virtuálním i reálném prostoru
V tomto týdnu proběhla kolem Tchaj-wanu další série vojenských cvičení Čínské lidové osvobozenecké armády využívajících ostrou munici. Manévry měly simulovat blokádu Tchaj-wanu a zúčastnilo se jich čínské loďstvo, letectvo, raketové vojsko či jedna letadlová loď, která vplula i do reakční zóny tchajwanských vod. Čínská vláda zároveň při této příležitosti zveřejnila propagandistická videa stylizující invazi do podoby videohry plné ideologických hlášek a zobrazující Tchajwance jako démony. Podle čínské vlády se jedná o odpověď na kroky, jež přijal prezident Tchaj-wanu Laj Čching-te na obranu státu před čínským vlivem. Zahrnují nejen zpřísněné tresty za špionáž ve prospěch Číny, zejména v armádě, ale i omezení možnosti získat trvalý pobyt pro občany ČLR. V rámci nových opatření již například tchajwanská administrativa vyhostila vlivnou čínskou influencerku, která z Tchaj-wanu pravidelně natáčela videa, v nichž snila o invazi čínských vojsk a ulicích Tchaj-peje plných čínských vlajek.
Ještě před deseti lety vláda ČLR respektovala faktickou hranici mezi Čínou a Tchaj-wanem vedoucí prostředkem Tchajwanské úžiny. Postupně však dělící čáru začala překračovat čínská letadla i lodě, v posledních letech se přidala též vojenská cvičení. Před dvěma a půl lety Čína poprvé při vojenských cvičeních použila ostré náboje. Četnost a intenzita vojenských cvičení kolem Tchaj-wanu stále roste, letos se jedná již o druhé manévry, přičemž první se povážlivě přiblížily jak k Japonsku, tak k Filipínám.
Zdroje:
Politico: China’s military launches large-scale drills around Taiwan
The Paper: 金猴奋起千钧棒、玉宇澄清万里埃！东部战区发布视频《降妖除魔》
Radio Free Asia: Chinese influencer Yaya ordered to leave Taiwan after posting pro-China video
Sinopsis: Historie Tchaj-wanu a konceptu jedné Číny
Nová pravidla systému společenského kreditu
Čínské úřady představily nové pokyny pro fungování tzv. systému společenského kreditu. Tento systém, zavedený v ČLR v roce 2014, se primárně soustředí na finanční důvěryhodnost firem, jednotlivců, ale třeba i lokálních vlád, které mohou podle nové směrnice například kvůli špatnému nakládání s veřejnými prostředky ztratit možnost žádat o nejrůznější dotace a podpory. Mnohem větší kontroverze však vyvolává další rovina systému, pracující s mechanismem odměn a trestů za společensky „žádoucí“ či „nežádoucí“ chování. Právě z ní se zrodila zjednodušující mediální zkratka západních médií, podle níž mohou být občané ČLR například za přecházení mimo přechod či nerecyklování odpadků potrestání ztrátou možnosti cestovat letadlem či vysokorychlostním vlakem.
Systém společenského kreditu však není jednotný ani centralizovaný. Jeho experimentální zavádění svěřil Peking některým lokálním vládám, které k němu – i kvůli nedostatku jasných instrukcí – přistoupily velmi různorodě. Například ve městě Žung-čcheng se podle dnes již zrušených pravidel přidělovaly body za úspěchy v celostátních soutěžích, za šíření „škodlivých informací“ se naopak odečítaly. Proti přílišné kreativitě místních úřadů ústředí v minulosti několikrát zakročilo a také současná směrnice nařizuje držet se pouze platných zákonů či politických dokumentů. Peking se nicméně snah o morální výchovu obyvatel prostřednictvím tohoto systému nevzdal, upřednostňuje však pozitivní motivaci. Vybízí tak místní samosprávy k odměňování občanů za správné chování – například v podobě zvýhodnění v oblasti zdravotní péče či služeb pro rodinu. Jak má takové správné chování vypadat pak představují oficiální stránky Credit China – ty se plní zprávami o oddaných snachách nosících svým tchýním snídani do postele či malých dětech řádně navracejících ztracené mobily.
Zdroje:
Xinhua: 中共中央办公厅 国务院办公厅关于健全社会信用体系的意见
China Law Translate: Social Credit Action in 2025
Credit China: 日照5岁萌娃拾金不昧获表彰
MIT Technology Review: China just announced a new social credit law. Here’s what it means.