Slovíčkaření s Čínou
Na bezpečnostní konferenci v Mnichově dorazil čínský ministr zahraničí Wang I. V době, kdy se Evropa ve stínu změn přicházejících s úřadováním Donalda Trumpa potýká s nejistotou a zmatky, přišel s kulantní nabídkou bližší spolupráce s Čínou. Nejvyšší diplomatku EU přesvědčoval, že Čína a EU nemají žádné zásadní střety zájmů či geopolitické spory, německého kancléře vyzýval, aby Německo pomohlo vyřešit ekonomické tření mezi Evropou a Čínou, francouzského ministra zahraničí nabádal, aby se upamatoval na tradici francouzské nezávislosti v politice i ekonomice a nejvyššímu tajemníkovi NATO tvrdil, že Čína je mírovou silou. Wang I se setkal také s Janem Lipavským. K dispozici máme jen čínskou zprávu o průběhu jednání, podle níž měl náš ministr zahraničí říct, že obě země roku 2016 navázaly strategické partnerství usilující o vzájemně prospěšnou spolupráci. Zároveň prý dodal, že Česko nepodporuje „nezávislost Tchaj-wanu”. K tomu třeba dodat, že oficiální čínská shrnutí ne vždy reflektují skutečný průběh rozhovoru. Wang I blahosklonně poznamenal, že jeho země je ochotná s Českem obnovit dobré vztahy, ovšem za předpokladu „upřímné sebereflexe“ a přijetí „správného pohledu na Čínu“. Po účinném pokání by mohlo přijít rozhřešení.
Čínský ministr zahraničí se setkal také se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou. Podle komuniké ukrajinské strany si ministři potvrdili vzájemnou podporu teritoriální integrity a Sybiha měl zároveň ujistit ČLR, že Ukrajina podporuje „princip jedné Číny” (stanovisko ČLR, podle nějž je Tchaj-wan její součástí). V čínském komuniké ovšem zmínka o podpoře ukrajinské teritoriální integrity chybí.
Prakticky ve stejné době z informačních stránek americké vlády o Tchaj-wanu zmizela věta „nepodporujeme nezávislost Tchaj-wanu”. Zůstalo zde nicméně prohlášení, že „Spojené státy jsou proti jakékoli jednostranné změně současného statu quo”. Podle anonymních zdrojů se ČLR ještě před rokem a půl snažila přimět USA, aby ve své infografice uváděly větu „stavíme se proti nezávislosti Tchaj-wanu”. Tyto příklady ukazují, jak čínská diplomacie pracuje s jemnými nuancemi slov, podsouvá protistraně zdánlivě nevinné změny v terminologii a překrucuje vyjádření druhé strany. Na slovech vždy záleží.
Z toho důvodu je podstatná i další změna v oficiálním slovníku USA. Trumpova administrativa nahrazuje ve svých dokumentech oficiální název ČLR (PRC) jednodušším „Čína” (China). Důraz na oficiální název země ČLR zavedly předchozí administrativy ve snaze odlišit pekingské vedení od obyvatel země, i s ohledem na možný rasistický podtext při kritice „Číny”. Tyto nuance jsou pro současnou administrativu jen přítěží. Konceptuální odlišení nevolené komunistické vlády od prostých obyvatel má ovšem i důležité politické implikace.
Zdroje:
Trivium China: Wang Yi`s Diplomatic Blitz
Xinhua: China open to good ties with Czech Republic provided core interests respected: FM
Kyiv Post: ANALYSIS: Ukraine-China Talks in Munich: Who Said What?
Reuters: US drops website wording on not supporting Taiwan independence
Reuters: Exclusive: China’s Xi pressed Biden to alter language on Taiwan
Peking sází na technologické giganty, ale nepolevuje v ideologické kontrole
V úterý proběhlo v Pekingu symposium k soukromým podnikům, kterého se zúčastnil generální tajemník Si Ťin-pching i další stranické špičky. Mezi přítomnými byla celá řada významných představitelů tohoto sektoru, včetně ředitele Huawei Žen Čeng-feje, šéfa společnosti DeepSeek Liang Wen-fenga, ale i zakladatele společnosti Alibaba Jacka Ma. Byl to přitom právě Jack Ma, který svým veřejným projevem v roce 2020 napadl zkostnatělost státního sektoru a regulačních úřadů. Peking následně přehodnotil a zpřísnil pravidla pro soukromé podniky a Jack byl donucen stáhnout se z veřejného života.
Čína však nyní potřebuje své technologické giganty více než kdy jindy. Nadále se potýká s nezaměstnaností mladých lidí, stagnujícím trhem nemovitostí či zadlužením místních vlád a deflací. S rostoucím napětím ve vztazích s USA také technologie nabývají na strategickém významu, a to zejména v oblasti polovodičů a umělé inteligence. Navazující plány Národní komise pro rozvoj a reformy a Ministerstva průmyslu a informačních technologií na podporu soukromých podniků a jejich přístupu na trh pak ukazují, že symposium nebylo jen symbolickým gestem. Lidový deník však nezapomíná dodat, že „základní směr a politika strany a státu se nemění“ a podnikatelé by měli „sjednotit své myšlenky a činy v duchu významného projevu generálního tajemníka Si Ťin-pchinga”.
Zdroje:
Lidový deník: 党和国家对民营经济发展的基本方针政策不会变
Bloomberg: Why China Investors Finally Believe Xi’s Tech Crackdown Is Over
Sinocism: Propaganda out of the private enterprise symposium
Stále nedosažitelnější pas
Čínská vláda dále omezuje možnosti svých občanů vycestovat ze země, upozornila organizace Human Rights Watch. Přestože pas lze v ČLR teoreticky získat na základě platného identifikačního dokladu, různé skupiny obyvatel čelí rostoucím administrativním obstrukcím. Nejvíce postiženi jsou Ujguři a Tibeťané, kteří na vydání pasu běžně čekají roky, případně je jim bez důvodu zcela zamítnut. Ani po jeho získání však kontrola nekončí – v zahraničí je čínské úřady často sledují, omezují, s kým se stýkají, a po návratu je vyslýchají. Často také nemůže vycestovat najednou více členů rodiny, čímž se z těch, kteří zůstávají v ČLR, stávají de facto rukojmí.
Kromě menšin se omezení stále více dotýkají také státních úředníků či zaměstnanců škol, univerzit a nemocnic. Úřady to zdůvodňují zejména obavami z ohrožení státní bezpečnosti či obecněji národních zájmů. Ve skutečnosti však tato opatření slouží především jako mocný nástroj k umlčení a zastrašení kritiků a k utužení kontroly nad etnickými menšinami i státními zaměstnanci.
Zdroje:
Human Rights Watch: China: Right to Leave Country Further Restricted
Safeguard Defenders: Trapped – China’s Expanding Use of Exit Bans
Sinopsis: Zákaz vycestování jako nástroj zastrašování
Pokrokem k velké obrodě
Čínským kinům aktuálně vládne animovaný film Ne Ča 2, který se rychle stal nejvýdělečnějším čínským filmem všech dob. Pokořil tak dosavadního rekordmana, válečný film Jezero Čchang-ťin z roku 2021. Kromě rekordních tržeb spojuje oba filmy také vzedmutí národní hrdosti a kulturního sebevědomí. Zatímco válečný film z období korejské války podněcoval patriotismus heroizací čínské armády v jejím boji proti USA, v případě Ne Ča hrají hlavní roli technologické kvality filmu, které čínští diváci srovnávají s americkou produkcí (i když motivu odporu vůči zlému hegemonovi se ani zde nevyhneme).
Nový animák se tak stal součástí vlny technologického nadšení, dominujícího v současnosti čínskému internetu, a víry, že právě technologický pokrok je cestou k „velké obrodě čínského národa“. Tento proud nazývaný jako „průmyslová strana“ (kung-je tang 工业党) se už před několika měsíci vezl například na úspěchu počítačové hry Black Myth: Wukong, jejíž tvůrci myšlenky „hnutí“ propagují. Kromě populární kultury ho lze ale vnímat i v euforii kolem rychle se rozvíjejícího čínského elektromobilového průmyslu, úspěchu čínského AI modelu DeepSeek či vývoje humanoidních robotů.
Zdroje:
The Diplomat: ‘Ne Zha 2’: China’s Latest Tech Success
Sinopsis: Náprava dějin a rota zmrzlých hrdinů
Technology Review: Inside China’s electric-vehicle-to-humanoid-robot pivot