Další manévry v Úžině
V neděli Tchajwanskou úžinou proplula letadlová loď Čínské lidové osvobozenecké armády, v pondělí pak ČLR kolem Tchaj-wanu uspořádala rozsáhlá vojenská cvičení. Nešlo o největší cvičení za poslední roky, zároveň se při nich nestřílelo ostrými střelami, jak tomu bylo například v srpnu roku 2022. Cvičení jsou vnímaná jako odpověď na projev prezidenta Tchaj-wanu Laj Čching-tea. Ten při příležitosti státního svátku 10. října mimo jiné řekl, že Čína nemá právo žádným způsobem reprezentovat Tchaj-wan a obě strany Úžiny by spolu měly jednat jako rovný s rovným.
Čínská lidová republika se snaží Tchaj-wan na mezinárodním poli izolovat a doufá, že by takto pro ni mohlo být snazší Tchaj-wan postupně přimět k připojení. Zároveň se manipulacemi a dezinformacemi snaží přesvědčit mezinárodní společenství, že na to má právo. Obyvatelé Tchaj-wanu, který ČLR nikdy nespravovala, však připojení nechtějí a cení si své svobody a nezávislosti. Proto ČLR postupně zvyšuje svou vojenskou přítomnost v regionu a snaží se své vojenské kapacity rozšířit a modernizovat natolik, aby byla případné vojenské invaze na Tchaj-wan schopna. V průběhu let postupně zvyšuje četnost i intenzitu vojenských cvičení. Tyto kroky vyvolávají reakce okolních zemí, které mají samy s ČLR problematické vztahy, ale i Spojených států, které se snaží udržet si své dominantní postavení v Tichém oceánu.
Zdroje:
Focus Taiwan: Chinese aircraft carrier enters Bashi Channel, heading for West Pacific
Taipei Times: MND condemns China’s military drills around nation
Sinopsis: Tchaj-wan a česká politika jedné Číny
Rostoucí čipový průmysl v Evropě a ČR
Tchajwanský čipový obr, společnost TSMC, se chystá pokračovat v trendu expanze výroby dále do světa a plánuje vybudovat několik dalších továren i v Evropě. Nové fabriky by měly navázat na aktuálně budovanou továrnu v Drážďanech, která vzniká ve spolupráci s německými firmami. Nové závody se však zaměří na čipy pro odlišná odvětví, než vyrábí továrna v Německu, která se specializuje především na čipy pro evropský automobilový průmysl. Informaci sdělil v rozhovoru pro televizi Bloomberg tchajwanský ministr pro vědu a technologie Wu Čcheng-wen, nicméně samotná TSMC tyto plány zatím nepotvrdila.
Bloomberg a další světová média hovoří o důležité pozici České republiky, která se díky dobrým vztahům s Tchaj-wanem a blízkosti k drážďanské továrně stává významnou součástí evropského dodavatelského řetězce polovodičů, přestože sama nedisponuje čipovou „gigatovárnou“. Děje se tak skrze projekty, jako jsou vznikající čipová centra v Praze a Brně. Tchajwanští dodavatelé pro TSMC mají také stále větší zájem otevřít v ČR vlastní pobočky a v zemi dále investovat. Další detaily ohledně plánů TSMC a dalších čipových firem pro Česko a Evropu by mohly být jasnější po chystané akci, která se uskuteční v Praze.
Zdroje:
Bloomberg: TSMC Plans More Chip Plants in Europe, Taiwan Official Says
Brněnský veletrh v čínském tisku
Zatímco ekonomická diplomacie mezi ČR a Tchaj-wanem přináší své plody, ta česko-čínská je od krachu zemanovského „restartu“, který sám o sobě přinesl minimum výsledků, v útlumu. O posledním pokusu o její oživení během Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně jsme psali už v minulém newsletteru, kromě nás o něm pak podrobněji referoval také pražský zpravodaj stranického deníku Kuang-ming ž’-pao. Podle deníku a čínského velvyslance ČLR Feng Piaa chce Čína s ČR spolupracovat v mnoha odvětvích, jako je automobilový průmysl, letectví či strojírenství, a ráda by využila „obrovský potenciál v oblasti výstavby infrastruktury, logistiky a dopravy“. Tato spolupráce by se podle účastníků akce měla dále prohlubovat v rámci čínské iniciativy Pásu a stezky, kterou ale i samotná Čína v posledních letech postupně upozaďuje na úkor nových projektů.
Na akci vystoupili mimo jiné i zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu a české Hospodářské komory. Probíraným tématem byly přirozeně i nedávná evropská cla na čínské elektrovozy, jejichž zavedení je podle podle viceprezidenta Hospodářské komory Michala Štefla ze strany EU „sebevražedným chováním“. Čínská ekonomika dle něj dosáhla od období „reforem a otevření“ značných výsledků a dnes bez jejího zboží například nemůžeme slavit Vánoce. Jako vhodný dárek k Vánocům by připadal v úvahu např. robotický pes čínské firmy Unitree Robotics, který dle článku účastníky akce zaujal nejvíce.
Zdroje:
Guangming Ribao: 共享发展机遇 中捷机械工业合作潜力大
Exprezidentka Cchaj Jing-wen na Foru 2000
První zahraniční cesta bývalé prezidentky Tchaj-wanu Cchaj Jing-wen po odchodu z úřadu v květnu letošního roku vedla do České republiky; její první kroky po příjezdu pak ke hrobu Václava Havla. Ve svém proslovu na 28. ročníku konference Forum 2000 zdůraznila demokratickou odolnost ostrova v podmínkách rostoucího tlaku Pekingu, důležitost mezinárodní spolupráce se spřízněnými zeměmi i vděčnost za podporu ze strany České republiky jako jednoho z klíčových spojenců Tchaj-wanu na mezinárodní scéně. Čínská ambasáda v Praze reagovala na její návštěvu očekávatelným prohlášením a obligátní kritikou „separatistů“.
Projekt Sinopsis se podílel na organizaci několika diskuzních panelů na konferenci, zaměřených na lidskoprávní situaci ujgurského etnika v ČLR, mizející svobodu v Hongkongu po zavedení Zákona o státní bezpečnosti v roce 2020 nebo na rostoucí rusko-čínskou spolupráci v nově vznikajícím bipolárním světovém řádu.
Zdroje:
X: Sinopsis
Forum 2000: Tsai Ing-wen | Special Address | 28th Forum 2000 Conference | Prague
Velvyslanectví ČLR v ČR: Mluvčí Velvyslanectví Čínské lidové republiky v České republice odpověděl na otázku týkající se Tchaj-wanu
Debata Třetí vlna demokratizace ve střední Evropě a na Tchaj-wanu
V úterý 15. října pořádal projekt Sinopsis debatu na téma Třetí vlna demokratizace ve střední Evropě a na Tchaj-wanu. Odborníci, mezi nimi Anne-Marie Brady, Charles Burton, Olga Lomová či Martin Hála, spolu se speciálním hostem, bývalou prezidentkou Tchaj-wanu Cchaj Jing-wen a studenty diskutovali o společných rysech demokratizace v těchto navzájem vzdálených regionech a o základech, na nichž demokracie stojí. Podle bývalé prezidentky Cchaj je demokracie „někdy hlučná, dává nám však možnost reagovat na naše chyby a opravit je“. Mluvčí se shodli, že demokracie nemůže fungovat bez svobody slova, omezování státní moci a respektu k pravidlům, a to i ve chvílích, či zejména tehdy, když jsme v defenzivě.
Konference k prohlubující se spolupráci ČLR a Ruska
Na konkrétní kroky, jak chránit demokratické hodnoty a mezinárodní řád založený na pravidlech, se pak zaměřila středeční konference spolupořádaná projektem Sinopsis v Senátu ČR s názvem Countering the PRC and Russian Global Nexus (Boj proti globálnímu propojení ČLR a Ruska). Tyto dvě země, jejichž vztah byl v minulosti spíše váhavý a podezřívavý, výrazně prohloubily svou spolupráci po ruské invazi na Ukrajinu. Odborníci ze zahraničí i České republiky se shodli, že Západ musí tváří v tvář tomuto partnerství přejít od defenzivního a reaktivního přístupu k aktivnější strategii.
Tinatin Khidasheli, vedoucí gruzínského think tanku Civic IDEA, a Anne-Marie Brady, expertka na Čínu z University of Canterbury, sdílely své zkušenosti z regionů, jako je Jižní Kavkaz a Indopacifik. Upozornily, že absence západních zemí a firem v těchto oblastech často nutí místní vlády obracet se na Čínu. V jiných regionech se sice Západ angažuje dostatečně, nedokáže však své aktivity efektivně zviditelnit, v čemž naopak ČLR s podporou Ruska vyniká. „Sputnik je jediným zdrojem zpráv o Číně v našem regionu,“ dodala Khidasheli. Vytvoření regionálních informačních center v místních jazycích tak byl jeden z kroků, které odborníci navrhovali k řešení této situace.
Zdroje:
Senát ČR: Konference „Countering the PRC and Russian Global Nexus“