Odchod tchajwanského ministra, který zemi zviditelnil na globální scéně
Tchajwanský ministr zahraničí Jaushieh Joseph Wu (Wu Zhaoxie 吳釗燮) oznámil, že po volbách rezignuje na svou funkci. Hodlá tak učinit bez ohledu na výsledky Demokratické progresivní strany (DPP), jíž je členem. Jeho pozice je podle něj „patrně nejnáročnějším postem ministra zahraničí na světě” a on ji zastává již „předlouhých šest let“.
Joseph Wu představuje klíčovou postavu v posilování vztahů s demokratickými spojenci Tchaj-wanu po celém světě navzdory absenci oficiálního diplomatického uznání. Za jeho působení se výrazně prohloubily vztahy Tchaj-wanu se státy Evropské unie včetně České republiky. Ministr Wu dokázal využít pozornosti světa po ruské invazi na Ukrajinu ke zvýšení povědomí o své zemi a nebezpečí, které jí hrozí od ČLR. Česko ministr Wu navštívil dvakrát, jeho první návštěvu pomohl zorganizovat projekt Sinopsis roku 2021.
Zdroje:
The WSJ: One of the World’s Hardest Diplomatic Jobs Is About to Open Up
„Snaha o pokrok při zachování stability“ aneb čínská ekonomika v problémech
Zpomalení čínské ekonomiky dopadá na celý svět. O to pozorněji sledovali ekonomové Ústřední hospodářskou pracovní konferenci (CEWC) nejvyšších špiček strany, která proběhla za zavřenými dveřmi začátkem týdne v Pekingu. V dokumentu vydaném po konferenci strana připouští dílčí problémy, které kromě „nejistého vnějšího prostředí“ způsobuje i nízká spotřeba domácností. Právě ta je hlavním spouštěčem současné deflace v ČLR. Při ní sice krátkodobě klesají ceny zboží a služeb, dlouhodobě však vede k nejistotě a snížení investic podniků a dále prohlubuje hospodářské problémy.
V pohledu čínského vedení na řešení těchto problémů však dochází k posunu. Zatímco dosud Si Ťin-pching jednoznačně upřednostňoval bezpečnost před růstem, ekonomické heslo pro rok 2024 „Snaha o pokrok při zachování stability” se snaží tyto priority vybalancovat. „V příštím roce musíme vytrvale usilovat o pokrok a zároveň udržovat a podporovat stabilitu prostřednictvím růstu,“ vyzývá dokument. Strana tak patrně nabyla dojmu, že při své sekuritizaci ekonomiky zašla příliš daleko.
Zdroje:
共产党员网：中央经济工作会议在北京举行 习近平发表重要讲话
VOA: China Watchers Look to Economic Conference for Signs of What’s Next
Bloomberg: China’s Economy Seen Weakening on Drags From Deflation, Property
Sinopsis: Zkouška ohněm pro čínskou ekonomiku
Buď bambus, soudruhu
Na konferenci generální tajemník KS Číny Si Ťin-pching navázal úterní schůzkou s generálním tajemníkem KS Vietnamu Nguyen Phu Trongem. V rámci budování „společenství se sdílenou budoucností“ podepsali oba lídři během dvou dnů desítky smluv o spolupráci v oblasti bezpečnosti, digitálních dat a možných investic do železničního spojení. Si Ťin-pching si Vietnam zvolil jako čtvrtou zahraniční destinaci hned po cestách do Ruska, Jihoafrické republiky a USA.
Vietnam a Čínu propojuje tisíciletá historie konfliktů. Vietnamská komunistická strana sice má vazby na Čínu, v posledních měsících ovšem sílí příklon Vietnamu k západním zemím – v září sem zavítal Joe Biden, v listopadu posílil Vietnam vztahy s Japonskem. Ve své pružné „bambusové diplomacii“ se soustředí na ochranu národních zájmů bez ohledu na ideologické otázky. Soupeření Číny se Západem si je samozřejmě dobře vědom a, jak uvedl Carlyle Thayer, emeritní profesor na canberrské Univerzitě Nového Jižního Walesu a odborník na Vietnam, „snaží se od každého získat maximum“.
Zdroje:
Reuters: China, Vietnam hail upgrade of ties; agree to boost security efforts
AP News: China’s Xi visits Vietnam weeks after it strengthened ties with the US and Japan
The Wall Street Journal: Why Everyone Wants to Be Vietnam’s Friend
Hongkongské volby jako smutný „poslední dílek skládačky“
Nedělní volby v Hongkongu zaznamenaly nejnižší účast v historii města. Zatímco v roce 2019 tyto volby do rad městských čtvrtí přitáhly přes rekordních 70 % procent oprávněných voličů, tentokrát to bylo, také rekordních, 27,5 %. Zdá se, že jejich atraktivitu poněkud pošramotily změny ve volebním zákonu zavedené po schválení zákona o státní bezpečnosti v roce 2020. Hongkonžané teď přímo volí jen malý počet zástupců, a i ty vybírají z předem připravené kandidátky schválené Pekingem, podobné naší někdejší „jednotné kandidátce Národní fronty“. Účasti nepomohla dokonce ani dronová show či „aktivity pro rodiče s dětmi“, které úřady pořádaly v rámci „Zábavného dne voleb do rad městských čtvrtí“ s cílem přitáhnout k urnám více občanů.
Současný správce Hongkongu John Lee označil toto zdecimování posledních významných politických orgánů volených převážně veřejností za „poslední dílek skládačky v uskutečnění zásady ‚Hongkongu vládnou vlastenci‘“. Pekingu se tak podařilo úspěšně dokončit dílo – zcela zničit politickou, kulturní i společenskou autonomii a rozmanitost města.
Zdroje:
CNN: Hong Kong voters turn their backs on ‘patriots only’ election with record low turnout
Xinhua: 香港特别行政区第七届区议会选举成功举行
Slepé skvrny amerických sankcí
Čínská společnost Brite navrhuje čipy pro minimálně šest dodavatelů Čínské lidové osvobozenecké armády. Zároveň ji spoluvlastní státní společnost SMIC, jež je nejen největším čínským výrobcem čipů, ale také hlavním cílem amerických sankcí vůči čínskému polovodičovému průmyslu. SMIC je též největším dodavatelem společnosti Brite. A přesto Brite získává americké finance skrze společný podnik s americkou entitou od banky Wells Fargo, spolupracuje s americkou univerzitou a má přístup k technologiím amerických firem Synopsys a Cadence Design. Působení společnosti Brite ve Spojených státech navzdory výše zmíněnému neporušuje tamější zákony a pravidla.
Americké administrativě ze sankčního seznamu evidentně uniklo velké množství na první pohled nevinně působících firem. Celý případ jasně ilustruje nebezpečí vyplývající ze společných podniků s čínskými entitami a zároveň otevírá otázku, nakolik jsou americké sankce, jež loni zavedl prezident Biden, efektivní.
Zdroje:
Reuters: China chip firm powered by US tech and money avoids Biden’s crackdown