Trump-Si až po válce
Dlouho očekávaná schůzka Donalda Trumpa se Si Ťin-pchingem, k níž mělo dojít na konci března v Pekingu, se odkládá. Americký prezident požádal čínskou stranu o přesunutí setkání alespoň o měsíc kvůli probíhající válce v Íránu. Vyzval také Peking, aby se zapojil do vyřešení íránské blokády Hormuzského průlivu, která nyní zásadně ovlivňuje světový energetický trh. Trump nejdříve na Čínu, podobně jako na členy NATO nebo Japonsko, tlačil, aby do průlivu vyslala své válečné lodě. Takový scénář je velmi nepravděpodobný, Čína se spíše bude snažit s Íránem, který je jejím obchodním partnerem a důležitým dodavatelem ropy, vyjednat vlastní podmínky. Samotný Írán zatím údajně nabídl osmi nespecifikovaným státům volné proplouvání za podmínky, že převážená ropa se bude obchodovat v čínském jüanu.
Obě strany tak získávají více času na promyšlení vlastní strategie, přičemž rozrůstající se americké problémy v důsledku „epického“ útoku na Írán hrají spíše do karet Číně. Ta by svou případnou pomoc při řešení současné blízkovýchodní krize mohla podmiňovat omezením amerických vojenských dodávek Tchaj-wanu, které budou pro Peking hlavním tématem chystané schůzky. Čína zároveň může zvolit dlouhodobou vyčkávací strategii a sledovat, jak Spojené státy oslabí v Íránu své kapacity, které by mohly využít při případném čínském vojenském kroku vůči Tchaj-wanu.
Zdroje:
Al Jazeera: Trump confirms meeting with China’s Xi Jinping delayed as war on Iran rages
The Guardian: Looking for leverage: China keeps close eye on US politics after summit delay
MSN: Iran considers allowing oil tankers to pass through the Strait of Hormuz but there is a condition
Seznam Zprávy: Nevyrušuj nepřítele, když dělá chybu. Čína nemůže být šťastnější
Sinopsis: Čínsko-íránské vztahy
Návrat k normálnímu porušování mezinárodního práva
Čínská lidová osvobozenecká armáda (ČLOA) tento týden opět obnovila přelety vojenských stíhaček kolem Tchaj-wanu po přibližně dvoutýdenní pauze, během níž své aktivity prakticky zastavila. Vzhledem k tomu, že v posledních letech ČLOA narušuje tchajwanský vzdušný prostor prakticky nepřetržitě, objevily se spekulace, jestli tak činí ve snaze neprovokovat amerického prezidenta Donalda Trumpa před plánovaným setkáním s generálním tajemníkem ÚV KS Číny Si Ťin-pchingem, kvůli čistkám ve vedení armády či z důvodu probíhajících amerických útoků na Írán. Tchajwanské úřady nicméně zdůraznily, že čínské námořnictvo na rozdíl od letectva své manévry kolem Tchaj-wanu nijak neomezilo. Minulý týden byly dokonce ve Východočínském moři zaznamenané zvláštní geometrické formace rybářských lodí, které podle expertů mohou představovat součást cvičení na případnou invazi.
Čínská lidová republika Tchaj-wan nikdy nespravovala, přesto jej touží ovládnout a snaží se přesvědčit mezinárodní společenství, že její nároky jsou legitimní. Kromě zvyšujícího se diplomatického nátlaku používá i vojenskou sílu – stále častější a rozsáhlejší vojenská cvičení i narušování tchajwanského vzdušného a námořního prostoru. Tím ČLR neustále posouvá hranice normálu a svou vojenskou přítomnost kolem Tchaj-wanu normalizuje. Ještě před deseti lety bylo překročení středové linie, faktické hranice mezi Čínou a Tchaj-wanem vedoucí středem Tchajwanské úžiny, krajně neobvyklým jevem, který plnil přední titulky světových médií. Nyní je mezinárodní společenství na přítomnost ČLOA kolem Tchaj-wanu natolik zvyklé, že média naopak zaujme skutečnost, že Čína na pár dnů v masivním porušování mezinárodního práva polevila.
Zdroje:
Reuters: Taiwan says large-scale Chinese military flights return after unusual absence
France 24: Thousands of Chinese boats mass at sea, raising questions
Sinopsis: Tchaj-wan a česká politika jedné Číny
Citová výchova v S’-čchuanu
Vysoká škola v S’-čchuanu vyhlásila šestidenní jarní prázdniny, aby mohli studenti „obdivovat květiny a najít si lásku“. Škola k tomu uvedla, že je to „příležitost prožít radost z lásky“ a upřesnila, že jde o „inovativní opatření, které hluboce propojuje výchovu k životu a citovou výchovu se společenskou praxí“. Jde o poměrně nezvyklé vyjádření v zemi, kde autority tradičně studenty od vztahů odrazovaly. To se však mění s tím, jak Peking prosazuje stále silnější pronatalistickou politiku. Čína se již několik let potýká s jednou z nejnižších porodností na světě. To je problémem i řady dalších států, ty však většinou – na rozdíl od ČLR – dosáhly vyšší úrovně ekonomického rozvoje ještě předtím, než u nich došlo k rychlému poklesu počtu obyvatel. Čína si tento problém v posledních letech uvědomuje stále naléhavěji a rámuje jej dokonce jako otázku státní bezpečnosti, jak o tom mluví bílá kniha z května minulého roku.
Na plánování i implementaci populačních politik v ČLR dohlíží rozsáhlý aparát institucí od centrální úrovně až po lokální úřady. V posledních letech byly zavedeny konkrétní pobídky – příspěvky na děti, financování zdravotní péče pro těhotné či reformy usnadňující uzavření manželství, nedávno schválený pětiletý plán navíc slibuje budování „společnosti vstřícné k rodičovství“. Vedle těchto relativně standardních (byť zatím ne příliš účinných) opatření se v některých provinciích objevují i poměrně bizarní iniciativy, například kurzy lásky a vztahů na univerzitách či telefonáty ženám, během nichž místní úředníci zjišťují datum jejich poslední menstruace. Tyto kroky však neřeší hlubší problémy čínské společnosti: vysoké socioekonomické náklady spojené s výchovou dětí, přetrvávající diskriminaci žen či traumata spojená s ještě nedávným vynucováním politiky jednoho dítěte.
Zdroje:
Newsweek: China Announces Big Changes To Improve Marriage, Birth Rates
Merics: When giving birth is a national duty: Beijing’s struggle to reverse demographic decline
China News: 四川一高校连续8年放春假 鼓励学生去赏花、去恋爱
Xinhua: China issues guideline to advance child-friendly development
Unijní sankce za kyberútoky z ČLR
Evropská rada uvalila sankce na tři entity a dva jednotlivce z ČLR a Íránu. EU tak reagovala na kyberútoky namířené proti členským státům. V případě Číny šlo o firmu Integrity Technology Group, jejíž technologie umožnily útočníkům získat neoprávněný přístup k desetitisícům zařízení napříč Unií. Dále se jedná o společnost Anxun Information Technology (známou také jako i-Soon), jejíž „nájemní hackeři” cílili na evropskou kritickou infrastrukturu. Sankce se vztahují i na dva generální ředitele. Dotčení jednotlivci a firmy čelí zákazu vstupu do EU a zmražení majetku. Unijní občané a společnosti s nimi navíc odteď nemohou obchodovat či jim poskytovat finanční prostředky. Od roku 2019 Brusel kvůli kyberútokům proti EU uvalil sankce na celkem 7 entit a 19 jednotlivců z ČLR, Ruska, Íránu a KLDR.
Pro ČLR je typické, že instituce jako Ministerstvo státní bezpečnosti, zpravodajské služby či armáda delegují kyberútoky na civilní kontraktory. Ti za finanční odměnu ilegálně shromažďují citlivé informace o státem určených cílech. Únik interních dat i-Soon z roku 2024 ukazuje, že společnost špehovala v Hongkongu a na Tchaj-wanu, zaměřovala se ale i na Evropskou unii včetně českého Ministerstva zahraničních věcí. Kromě hackerských skupin představují kybernetickou hrozbu i Pekingem potenciálně zneužitelné technologie. NATO například varuje EU před závislostí na čínských zelených technologiích jako větrné turbíny. Riziková může být i spotřební elektronika – v únoru španělský programátor skrze herní konzoli dokázal sledovat obraz a zvuk z tisíce domácností napříč světem skrze robotické vysavače čínské společnosti DJI.
Zdroje:
Evropská rada: Cyber-attacks against the EU and its member states: Council sanctions three entities and two individuals
Evropská rada: ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2026/588
Politico: China poses major risk to Europe’s energy grids, top NATO official warns
The Guardian: The accidental hacker: how one man gained control of 7,000 robots