Pellegrini v Pekingu
Slovenský prezident Peter Pellegrini tento týden absolvoval třídenní státní návštěvu Číny, první cestu slovenské hlavy státu do země po šestnácti letech. V Pekingu jej přijal prezident Si Ťin-pching s plnými státními poctami včetně uvítací ceremonie ve Velkém sále lidu a slavnostního banketu, což čínská diplomacie vyhrazuje návštěvám, jimž přikládá mimořádný význam. Čínská média prezentují návštěvu jako potvrzení strategického partnerství, které obě země uzavřely během návštěvy premiéra Roberta Fica v Pekingu v roce 2024. Ve svém zpravodajství zároveň uvádějí, že Slovensko podporuje „princip jedné Číny“, ačkoli Bratislava se oficiálně hlásí k politice jedné Číny. Zatímco politika jedné Číny ponechává státům prostor pro vlastní interpretaci vztahu k Tchaj-wanu, čínský princip jedné Číny vychází z tvrzení, že Tchaj-wan je nedílnou součástí ČLR. Stejný posun bylo možné pozorovat i při nedávné návštěvě předsedy SPD Tomia Okamury.
Návštěva má význam i v širším evropském kontextu. Peking v posledních měsících usiluje o stabilizaci vztahů s Evropskou unií a vůči jednotlivým členským státům zdůrazňuje ekonomickou spolupráci namísto geopolitických sporů. Si Ťin-pching proto během jednání výslovně vyzval Slovensko, aby sehrálo „konstruktivní roli“ při rozvoji vztahů mezi Čínou a EU, zatímco Pellegrini uvedl, že Bratislava podporuje řešení neshod mezi Bruselem a Pekingem prostřednictvím dialogu. Vzhledem k rostoucím obchodním sporům mezi EU a Čínou může být současná slovenská vláda pro Peking důležitým partnerem při prosazování čínských zájmů uvnitř Evropské unie, zejména poté, co Peking v EU ztratil svého nejoddanějšího spojence, Viktora Orbána.
Zdroje:
Xinhua: 习近平同斯洛伐克总统佩列格里尼会谈
Denník N: Petra Pellegriniho v Číne prijal prezident Si Ťin-pching
Odveta Pekingu za evropské sankce cílí na další společnost ze skupiny CSG
Čínské ministerstvo obchodu v pátek uvalilo sankce na čtrnáct evropských společností, včetně české automobilky Tatra Trucks. Opatření je zřejmou odvetou za 21. sankční balík Evropské unie proti Rusku, který zasáhl také čtrnáct firem z pevninské Číny a Hongkongu podezřelých z podpory ruského vojensko-průmyslového komplexu. Vedle Tatry čínské sankce míří mimo jiné na největší německou zbrojovku Rheinmetall a na subjekty z Polska, Itálie a dalších evropských zemí. Na základě nového nařízení nesmějí čínští vývozci těmto firmám dodávat kontrolované zboží, software ani technologie dvojího užití. Zákaz se vztahuje také na jejich přeprodej prostřednictvím firem ve třetích zemích. Mluvčí společnosti Tatra uvedl, že opatření nebude mít na její provoz praktický dopad, protože při výrobě nevyužívá čínské komponenty ani technologie, na něž se omezení vztahuje.
Krok nicméně zapadá do stále otevřenějšího využívání čínského vývozu jako politického a bezpečnostního nástroje. Peking kontroluje přístup nejen ke vzácným zeminám a magnetům, ale i k dalším surovinám důležitým pro výrobu čipů, dronů, elektroniky a vojenské techniky. Už v dubnu zakázal dodávky zboží dvojího užití sedmi evropským subjektům, údajně kvůli jejich spolupráci s Tchaj-wanem. Na seznamu tehdy byly také společnosti Omnipol a Excalibur Army, přičemž druhá jmenovaná stejně jako Tatra Trucks patří do skupiny CSG. V červnu pak čínské bezpečnostní složky zadržely Čecha, který podle médií dříve spolupracoval s CSG a v Číně zastupoval její radarovou společnost Eldis. Zařazení Tatry na sankční seznam je tak během několika měsíců už třetí událostí, která dopadá na subjekty napojené na CSG nejbohatšího Čecha Michala Strnada.
Zdroje:
Čínské ministerstvo obchodu: 商务部公告2026年第30号 公布将14家欧盟实体列入出口管制管控名单 [Oznámení ministerstva obchodu č. 30/2026 o zařazení 14 subjektů z Evropské unie na seznam pro kontrolu vývozu]
Reuters: China adds 14 EU entities to export control list over Russia-related sanctions
Další incidenty v Jihočínském moři
Pobřežní stráž ČLR opět použila vodní děla u mělčiny Scarborough Shoal proti filipínským plavidlům, přičemž jedna z napadených lodí vezla i štáb televize CNN. K incidentu došlo přesto, že je toto území výlučnou ekonomickou zónou Filipín, a představuje již třetí vážnou konfrontaci mezi Čínou a Filipínami během jediného týdne. Filipínská plavidla směřovala k doplnění paliva místním rybářům, to však zablokovalo nejméně 15 čínských lodí pobřežní stráže a takzvané námořní milice. To jsou zdánlivě civilní plavidla, jež ovšem kontroluje čínská vláda. Podle filipínských úřadů čínská strana prováděla nebezpečné manévry a ostřikovala filipínské lodě vodními děly.
Rostoucí počet střetů mezi čínskými a filipínskými plavidly je významný také pro vztahy mezi Spojenými státy a Čínou. Washington s Manilou pojí smlouva o vzájemné obraně a Spojené státy proto opakovaně odsoudily čínské kroky jako nebezpečné a agresivní. Eskalace zároveň přichází ve chvíli, kdy Washington a Peking zintenzivňují diplomatická jednání před možným setkáním prezidenta Donalda Trumpa a generálního tajemníka Si Ťin-pchinga. V posledních dnech se uskutečnila série jednání vysokých představitelů obou zemí, jejichž cílem je vytvořit podmínky pro případný summit a stabilizovat vzájemné vztahy i spolupráci v otázkách strategické bezpečnosti.
Zdroje:
CNN: Chinese ship shoots water cannon at Philippine vessel with CNN crew on board near flashpoint shoal
Trivium China: US and Chinese officials hold meetings ahead of Xi visit
Sinopsis: Nejžádanější vrak v Jihočínském moři
Oceánie uprostřed geopolitického soupeření
Vztahy mezi Tchaj-wanem a Papuou-Novou Guineou (PNG) otřáslo prohlášení ministra zahraničí Justina Tkatchenka, který 16. července nečekaně oznámil uzavření tamního tchajwanského zastoupení v hlavním městě Port Moresby. Zatímco Čína krok chválí, tchajwanská strana jej odmítla respektovat a zareagovala ukončením dovozu LNG z Papuy. Ačkoliv tamní LNG tvořilo pouze 6–8 % loňského tchajwanského dovozu, protiopatření Tchaj-peje může být citlivé pro papuánskou ekonomiku – LNG je totiž její největší exportní artikl a na Tchaj-wan z tamního exportu mířila zhruba třetina. Port Moresby se pravděpodobně k uzavření tchajwanského zastoupení uchýlil poté, co PNG nedávno vstoupila do vojenského spojenectví s Austrálii. Podpis tzv. Pukpuk smlouvy s Canberrou byl v minulosti odložen kvůli nátlaku Pekingu. Uzavření tchajwanského zastoupení tak představuje způsob, jakým chce PNG uklidnit ČLR, což ministr Tkatchenko sám připustil.
Ačkoliv dění v Oceánii málokdy plní titulky světových médií, region prochází momentálně obdobím intenzivního geopolitického soupeření mezi Čínou, USA a Austrálií. Zatímco Washington v regionu posiluje svoji vojenskou přítomnost budováním nových vojenských základen v rámci tzv. druhého ostrovního řetězce, Peking zde nedávno demonstroval svou vojenskou sílu odpálením balistické střely z jaderné ponorky, což vyvolalo kritiku Austrálie, Nového Zélandu, Japonska i řady tichomořských států. Současně se Peking a Canberra přetahují o vliv nad tamními dvanácti ostrovními státy skrze nabídky ekomicko-bezpečnostní spolupráce. Obětí tohoto soupeření je tchajwanská snaha o přežití. Pacifické státy totiž tradičně tvořily podstatnou část tchajwanských diplomatických partnerů a pod názvem Čínská republika (ROC) jej uznávaly jako suverénní stát. Čína se cíleně snaží počet tchajwanských partnerů snižovat. Pokud malé ostrovní státy stojí o spolupráci s Čínou či o tamní investice, jedním z nespolehlivějších způsobů, jak si naklonit Peking, je přijmout kroky namířené proti Tchaj-peji. Kombinace čínských pobídek a nátlaku stojí za tím, že se počet oceánských států uznávajících suverenitu ROC od roku 2019 snížil z šesti na pouhé tři.
Zdroje:
The Diplomat: Papua New Guinea Just Closed Taiwan’s Economic Office
Taipei Times: Taiwan suspends LNG from PNG over office closure
Island Times: PNG ousts Taiwanese officials, seeks to ‘reassure’ China after Australian treaty
RFA: Taiwan tests economic leverage after Papua New Guinea closes representative office
Sinopsis: Australsko-čínské přetahování o Oceánii
ABC News: The US sees Pacific Islands as ‚tip of the spear‘, but locals fear becoming China’s ‚bullseye‘