Jednosměrné letenky do Číny
Vstřícnost čínských úřadů vůči zahraničním firmám se neustále zhoršuje, přestože se čínská ekonomika nachází v problémech a vláda navenek mluví o potřebě podpory zahraničního byznysu. Přibývají tak případy, kdy čínské úřady uplatňují tzv. „zákaz vycestování pro manažery zahraničních firem”. Podnikatelům na pracovní cestě v ČLR tak znemožní opustit zemi. Tento způsob omezení pohybu, často doplněný o výslechy, dříve čínská vláda používala především proti svým domácím kritikům. Nyní se zdá, že se jeho využití rozšiřuje i na další skupiny. Západní firmy kvůli tomu zrušily zhruba čtvrtinu svých pracovních cest do Číny.
Nevlídný přístup k zahraničním firmám letos doplnil zrevidovaný protišpionážní zákon, na jehož základě se mohou i běžné obchodní aktivity dostat do konfliktu s čínskou státní bezpečností. V Si Ťin-pchingově režimu je státní bezpečnost nadřazena všemu, včetně ekonomických zájmů země.
Opatrnost vůči špionáži směřuje také opačným směrem. Belgická bezpečnostní služba VSSE varovala před logistickým centrem společnosti Alibaba ve městě Liège jakožto potenciální bezpečnostní hrozbou. Toto podezření je posíleno právním rámcem ČLR, kterým se společnost Alibaba musí řídit a podle nějž mají čínské firmy povinnost sdílet svá data s čínskými úřady. Na rozdíl od západních firem, které data sbírají kvůli zefektivnění svého zisku, mohou tak být informace v rukou čínských společností využity i k nekomerčním (politickým a výzvědným) účelům.
Zdroje:
The Wall Street Journal: In China, a Detention and a New Espionage Law Have Businesses Worried
The Guardian: Fears for people and firms as China’s new anti-espionage law comes into effect
Financial Times: Alibaba accused of ‘possible espionage’ at European hub
Sinopsis: Zákaz vycestování jako nástroj zastrašování
Ponorky na mediálním obzoru
Britská média Daily Mail a The Times tento týden přišla se zprávou, že 21. srpna došlo ve Žlutém moři k nehodě čínské jaderné ponorky „093-417”, při které měla zahynout celá 55členná posádka. Neveřejné zpravodajské informace podle deníků naznačují, že v ponorce došlo k fatální poruše systému po střetu s nástrahami, instalovanými čínskými silami proti americkému a britskému námořnictvu. Čína tuto zprávu celkem nepřekvapivě popřela, ovšem nepotvrdilo ji ani britské ministerstvo obrany nebo Tchaj-wan, jehož se čínské námořní aktivity v oblasti týkají nejvíce a bezprostředně.
Spekulace o zkáze jaderné čínské ponorky přišly pouhých pár dní poté, co tchajwanské loďstvo představilo svou první domácí ponorku. Plavidlo třídy Haikun, pojmenované po zázračné létající rybě z čínských legend, představuje významný milník v tchajwanském obranném průmyslu a klíčovou součást ambiciózního projektu modernizace ozbrojených sil. Na stavbě se podílel tým více než tisícovky inženýrů, techniků a specialistů v loděnici CSBC v Kao-siungu. Projekt využívá odborné znalosti a technologie z několika zemí, což je pro diplomaticky izolovaný Tchaj-wan průlom. V tchajwanské společnosti však zaznívá i kritika, že projekt výstavby celkem osmi obřích ponorek v horizontu příštích let není pro případné využití v úžině praktický a zdroje mohly být vynaloženy efektivněji.
Zdroje:
The Times: China ‘kills own sailors with trap set for US and British vessels’
Asia Times: Taiwan builds first submarine, with Western support
The Diplomat: Taiwan’s New Submarines Will Be a Mixed Blessing
Česká (a čínská) stopa v Gruzii
V Tbilisi se koncem týdne sešli přední experti na Čínu, politici a novináři na konferenci Small States in the Changing World Order, pořádané místním think tankem Civic Idea a projektem Sinopsis. Debatovat rostoucí čínský vliv právě v této oblasti je více než aktuální. Přestože se Gruzie snaží zapojit do NATO i Evropské unie, zároveň se v posledních měsících intenzivně sbližuje s Čínou. V červenci premiér Irakli Garibašvili podepsal v Pekingu dohodu o strategickém partnerství, podobnou, jako má Česká republika z dob prezidentství Miloše Zemana. Podobnost lze najít i v oblasti obchodních aktivit, které do Gruzie měla přivést „vlajková loď čínských investic”, zkrachovalá společnost CEFC.
Premiér Garibašvili navíc obdobně jako bývalý český ministr zahraničí Jakub Kulhánek stihl za posledních deset let směnit své politické konexe za židli v CEFC, a pak se opět vrátit, dokonce jako premiér. Od jeho nástupu čínské společnosti vyhrály v zemi veškeré vládní tendry nad 100 milionů dolarů. Tbilisi se také připojilo k čínské iniciativě Pás a stezka. Jak ale upozorňují experti, čínsko-gruzínské sbližování by mohlo ohrozit kandidaturu země na členství v EU, o němž se má rozhodnout už letos v prosinci. Proevropská politika je přitom zakotvena přímo v gruzínské ústavě.
Zdroje:
Civic Idea: Small States in the Changing World Order
Aktuálně: Gruzínský premiér pracoval pro CEFC. Teď Čína vyhrává všechny velké tendry v zemi
Sinopsis: Georgia’s China Dream: CEFC’s last stand in the Caucasus
Інформаційний бюлетень українською мовою у форматі PDF.