Setkání Petra Pavla s dalajlámou vyvolalo ostrou reakci ČLR
Mluvčí čínského Ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v úterý oznámil, že Čína pozastavuje veškeré kontakty s českým prezidentem Petrem Pavlem poté, co se během soukromé cesty do Indie 27. července setkal s dalajlámou. Peking obvinil Pavla z porušení politického závazku České republiky a „poškozování suverenity a územní celistvosti ČLR”. Česká prezidentská kancelář k tomu uvedla, že v současné době s Čínou neprobíhá žádná přímá komunikace na prezidentské úrovni, toto oznámení tak reálně nic nemění. Ministr zahraničí Jan Lipavský zdůraznil, že se jednalo o soukromou návštěvu, při níž prezident tibetskému vůdci osobně poblahopřál k významnému jubileu, a Čína by tak k tomu měla přistupovat. V podobném duchu se přidalo několik dalších českých ministrů a politiků, kteří vyjádřili Pavlovi podporu a odmítli pokusy Pekingu diktovat českým představitelům, kam mohou cestovat.
Není to poprvé, co Čína ostře reagovala na setkání zahraničních představitelů s dalajlámou. V roce 2012 Peking zmrazil diplomatické vztahy s Velkou Británií poté, co se s dalajlámou setkal tehdejší britský premiér David Cameron, a v roce 2016 uvalil obchodní omezení na Mongolsko po dalajlámově návštěvě v této zemi. Podobná opatření se stala běžnou součástí diplomatické strategie Číny, jejímž cílem je odradit od oficiálních kontaktů s tibetským duchovním vůdcem, kterého Peking považuje za separatistu. Samotný dalajlama přitom od konce 80. let neusiluje o úplnou nezávislost Tibetu, ale pouze o skutečnou autonomii a možnost Tibeťanů podílet se na správě své země v rámci tzv. střední cesty.
Zdroje:
Čínské MZV: Foreign Ministry Spokesperson Lin Jian’s Remarks on August 12, 2025
ČTK: Hrad: Mezi prezidenty ČR a Číny není přímá komunikace
Sinopsis: Tibet na rozcestí
Co za čipy, kamaráde?
Spojené státy a Čína prodloužily příměří v obchodní válce o dalších 90 dní – Washington ponechá 30% clo na čínský dovoz, Peking zachová 10% clo na americké zboží. Tento krok by měl poskytnout čas na další vyjednávání o sporných otázkách, od omezení dovozu vzácných zemin po čínské nákupy ruské ropy, a zároveň připravit půdu pro setkání Si Ťin-pchinga s Donaldem Trumpem. Konfliktním bodem jsou také americká omezení na export pokročilých technologií – konkrétně se mluví především o Nvidia čipech H20, které byly speciálně designovány pro čínský trh a jejichž exportní licence byly na jaře pozastaveny. Nyní, po intenzivní lobbistické kampani ze strany amerických firem, přišla americká administrativa s bezprecedentním krokem – bude od těchto společností vybírat 15 % ze zisků v Číně. Co s tímto „výpalným“ hodlá dále dělat, není zatím jasné.
Peking však přináší do hry vlastní tlak a nečekané tahy. Koncem července stranický Lidový deník rozvířil vody příspěvkem na sociálních sítích „Jak ti mám věřit, Nvidie?“. Ten zpochybňuje bezpečnost produktů firmy s tím, že údajně mají „zadní vrátka“ (backdoor) umožňující vzdálenou kontrolu – obvinění, které pravidelně zaznívá naopak ze Západu vůči čínským technologiím. Nedávno pak začali čínští regulátoři požadovat po domácích firmách vysvětlení, proč více nepoužívají domácí alternativy k zahraničním čipům. Čipy H20 totiž nejsou pro ČLR příliš dobrou volbou – jejich omezené schopnosti výrazně nepřispějí k rozvoji AI, stále ale jsou dost kvalitní na to, aby jim mnohé firmy dávaly přednost před domácí konkurencí. Situaci by mohl změnit „supr-dupr pokročilý čip“ Blackwell, u něhož Trump naznačil možnost povolení exportu do Číny – pravděpodobně opět výměnou za nějaký pěkný deal.
Zdroje:
The Guardian: Trump sparks concern after suggesting he might allow sales of Nvidia’s advanced AI chips in China
China Media Project: Misreading the News About Nvidia
Financial Times: Beijing demands Chinese tech giants justify purchases of Nvidia’s H20 chips
人民日报评论: 人民日报：英伟达，让我怎么相信你？
V centru zájmu Scarborough Shoal
Poblíž atolu Scarborough Shoal, tradičně využívaného filipínskými rybáři, došlo v pondělí k poněkud kuriózní nehodě. Loď čínské pobřežní stráže narazila do vojenského plavidla Čínské lidové osvobozenecké armády. Ke srážce mělo dojít, když loď čínské pobřežní stráže pronásledovala plavidlo filipínských kolegů plujících na pomoc tamějším rybářům. V reakci na incident vyslaly Spojené státy, jejichž jsou Filipíny nejstarším smluvním spojencem v Asii, do oblasti dvě válečné lodě k provedení operace na podporu svobodné plavby, jejímž cílem bylo zpochybnit nároky ČLR. Americké lodě měla sledovat čínská námořní loď, která je podle čínské strany poté „zahnala“.
Jihočínské moře je dlouhodobě předmětem čínského zájmu. Jeho podstatnou část tvoří mezinárodní vody, různé oblasti si pak nárokují okolní státy, které se čím dál častěji dostávají do sporů s Čínou. Ta usiluje o kontrolu nad celou oblastí a ignoruje rozhodnutí Stálého rozhodčího soudu v Haagu z roku 2016, který její počínání označil za protiprávní. V posledních dvou letech se konflikt mezi Filipínami a Čínou dále vyostřil a neobvyklé nejsou ani potyčky mezi vojáky obou zemí, jakkoli se omezují na rvačky či souboje s noži a šavlemi. Spory se neomezují jen na Jihočínského moře – tento týden filipínský prezident Ferdinand Marcos prohlásil, že v případě čínského pokusu násilně obsadit Tchaj-wan by Filipíny byly také zataženy do války. Připomněl přitom jak geografickou blízkost Tchaj-wanu, tak i početnou filipínskou komunitu, která na něm žije.
Zdroje:
Reuters: China, US trade barbs over destroyer passage near Scarborough Shoal
BBC: China rams own warship while chasing Philippine vessel
DW: Philippines will be pulled into any war over Taiwan — Marcos
Sinopsis: Nejžádanější vrak v Jihočínském moři
Disciplína v Mezinárodním oddělení
Do spárů disciplinárních orgánů KS Číny se měl na konci července dostat další vysoce postavený straník, šéf Mezinárodního oddělení ÚV KS Liou Ťien-čchao. Liou je významnou postavou v čínském systému zahraničních vztahů a v minulosti se o něm spekulovalo jako o možném ministrovi zahraničních věcí, zejména po pádu a zmizení bývalého ministra Čchin Kanga před dvěma lety. Kromě diplomacie se Liou v minulosti věnoval i potírání korupce a hrál důležitou roli v operaci „hon na lišku“, jejímž cílem je dostat zpět do Číny jak skutečné ekonomické delikventy, tak disidenty. Momentálně je Liou pravděpodobně sám vyšetřován pro korupci, ačkoliv o pravém důvodu jeho problémů lze jen spekulovat.
Mezinárodní oddělení, které podle webových stránek Liou zatím stále vede, je orgánem navazujícím styky mezi KS Číny a politickými stranami po celém světě. Původně se oddělení zaměřovalo především na vztahy se socialistickými a komunistickými stranami, dnes však družba probíhá s kýmkoliv z politického spektra, kdo se jeví jako potenciální „přítel Číny“. V České republice tato „nová Kominterna“, která podle BIS vykonává i zpravodajské služby, tradičně udržovala čilé vztahy s ČSSD a KSČM a sehrála například roli v pokusech o politickou izolaci Miloše Vystrčila po jeho cestě na Tchaj-wan. V menší míře se pak oddělení občasně pokouší navázat styky i s některými politiky z jiných stran, např. ANO či ODS (ačkoliv ti nemusejí mít vždy tušení, s kým mají tu čest).
Zdroje:
Reuters: Prominent Chinese diplomat Liu Jianchao taken for questioning, sources say
Sinopsis: Dlouhá ruka čínských úřadů v cizině
Sinopsis: Soudružský pokyn z Pekingu – jasně se distancovat od Vystrčila