Setkání přátel v Pekingu
Pouhé čtyři dny po odletu Donalda Trumpa z Pekingu dorazil na návštěvu za Si Ťin-pchingem Vladimir Putin. V době, kdy ruskou ekonomiku decimuje vlastní útočná válka a následné sankce, přišel Putin jednat o prohloubení ekonomické spolupráce mezi oběma státy a možnosti čínských investic do ruského státního sektoru. Klíčovým tématem byla stavba plynovodu Síla Sibiře 2, Kreml se zároveň nijak netajil, že si chce začerstva vyslechnout, o čem se bavil Trump se Si Ťin-pchingem. Putinovi se v Číně dostalo méně pompézního přivítání než Trumpovi, návštěva se však nesla v duchu pravidelného setkání „přátel bez hranic” při příležitosti pětadvacátého výročí podpisu Smlouvy o dobrém sousedství. Jedná se již minimálně o 44. setkání obou vůdců.
Návštěva nicméně svědčí o prohlubující se závislosti Ruska na Číně. Pětina až čtvrtina ruského federálního rozpočtu pochází z obchodu s Čínou, přičemž jen samotný prodej plynu a ropy Číně tvoří 15–18 %. Zatímco západní země se zbavují závislosti na ruském plynu, Čína si může diktovat podmínky i ceny. Problémem nicméně zůstává přeprava; stavba plynovodu Síla Sibiře 2 se diskutuje již dvacet let, doposud však nebyla zahájena kvůli technické obtížnosti, vysokým nákladům i neshodách ohledně ceny za plyn. „Přátelství bez hranic” pak nekalí jen silná ekonomická závislost Ruska, ale také staré hraniční spory – čínští uživatelé internetu stále častěji připomínají, že Čína by si měla „vzít zpět” obrovské území na východ od Amuru včetně Vladivostoku. Mezitím si čínské subjekty na Sibiři dlouhodobě a levně pronajímají zemědělskou a lesnickou půdu, kterou podle místních obyvatel plundrují. V ekonomických zónách zejména poblíž čínských hranic se již běžně používá jüan místo rublu. Pro mnohá území se navíc Čína stává výhradním obchodním partnerem, například v Židovské autonomní oblasti má 98,6% podíl na trhu. Zatímco se Rusko za obřího vypětí sil pachtí o každý metr území ve válce s Ukrajinou, Čína postupně získává nadvládu nad Sibiří.
Zdroje:
CNBC: Putin-Xi talks revive stalled Russian gas pipeline as Iran war rattles energy markets
ERR: Harri Tiido: The Sinicization of Siberia
Po summitu Trump-Si: první konkrétní dohody i nová obvinění
Zatímco v Pekingu se již vystřídala další státní návštěva, detaily ze setkání Trumpa se Si Ťin-pchingem na konci minulého týdne se teprve dostávají na veřejnost. Obě strany se dohodly na vytvoření společné Rady pro obchod, která má v první fázi sestavit seznam zboží, u něhož by měla být snížena cla. Jít by mohlo například o dovoz amerického zdravotnického vybavení do Číny či čínského spotřebního zboží do Spojených států. Čínské ministerstvo obchodu dále uvedlo, že USA souhlasily s nezaváděním celních sazeb nad úroveň dohodnutou během jednání v Pusanu na podzim minulého roku. Roční obchodní příměří, dohodnuté tamtéž, však zatím prodlouženo nebylo, stejně tak jednání o exportu vzácných zemin výrazně nepokročila. Čínské ministerstvo obchodu k tomu vydalo pouze vágní prohlášení, že Čína „uplatňuje kontroly vývozu vzácných zemin a dalších kritických surovin v souladu s platnými zákony“.
Po summitu však nevyplouvají na povrch pouze nové dohody. V úterý americké ministerstvo spravedlnosti oznámilo obvinění sedmi čínských manažerů a čtyř největších světových výrobců přepravních kontejnerů ze spiknutí s cílem omezovat výrobu a manipulovat ceny. Dotčené společnosti, které dohromady vyrábějí přibližně 95 % standardních přepravních kontejnerů na světě, podle žaloby během pandemie covidu-19 koordinovaně snižovaly výrobu a zavedly mimo jiné kamerové systémy na výrobních linkách, aby zajistily dodržování dohodnutých limitů. Některým těmto firmám se kvůli prudkému růstu cen zvýšily zisky až stonásobně. Stanice CBS News uvedla, že představitelé Trumpovy administrativy usilovali o to, aby byla obvinění zveřejněna až po summitu v Pekingu.
Zdroje:
Ministerstvo obchodu ČLR: 商务部美大司负责人解读中美经贸磋商初步成果
The White House: Fact Sheet: President Donald J. Trump Secures Historic Deals with China, Delivering for American Workers, Farmers, and Industry
Ministerstvo spravedlnosti USA: Four of the World’s Largest Container Manufacturing Companies and Seven of Their Executives Indicted for a Global Conspiracy Affecting Billions of Dollars of Commerce
Spor o Nuctech zavání obchodní válkou
Čínské Ministerstvo spravedlnosti minulý týden vyzvalo tamní firmy a občany, aby nespolupracovali s evropskými úřady ve vyšetřování Evropské komise proti čínské firmě Nuctech. Komise firmu od loňského prosince prošetřuje na základě zákona FSR (Foreign Subsidy Regulation) a od Nuctechu vyžaduje přístup k interní komunikaci uložené na serverech v ČLR. To podle Pekingu porušuje čínské zákony. Čína dále EU obviňuje z protekcionismu a hrozí odvetnými opařeními. Brusel se ohrazuje, že všem zahraničním firmám měří stejným metrem.
Případ Nuctechu ilustruje zřejmou nekompatibilitu evropských a čínských obchodních regulací. Šetření podle FSR může být vedeno proti mimounijním společnostem, které se v EU uchází o veřejné zakázky či se snaží koupit evropskou firmu. Jeho cílem je zjistit, zda firma neobdržela státní dotace od nečlenského státu Unie – a nezískala tak neférovou výhodu proti evropské konkurenci. Čína volné znění tohoto zákona ale vnímá jako snahu o diskriminaci svých firem. Podle FSR totiž zahraničními dotacemi mohou být i půjčky od státních bank či regionální daňové úlevy, což se vzhledem k propojenosti státního sektoru s byznysem v ČLR dotýká téměř každé větší firmy. Ty pak FSR staví do neřešitelné situace, tři z pěti dříve prošetřovaných firem tak raději z evropských zakázek odstoupily. Evropa je ale pro čínskou průmyslovou nadprodukci zcela zásadním odbytištěm a ostrá reakce Pekingu svědčí o tom, že je ochotný si místo na zdejším trhu vydobýt silou. Diametrálně odlišné představy Bruselu a Pekingu o podobě spravedlivé soutěže tak naznačují, že podobných střetů může v budoucnu přibývat.
Zdroje:
Euractiv: EU defends Nuctech probe after Beijing backlash
Geopolitech: Nuctech Case And A Clash Between China’s Anti-Extraterritorial Blocking Rules and the EU’s FSR
EK: Foreign Subsidies Regulation
China Briefing: China’s New Supply Chain Security Regulations: What Are the Risks to Foreign Companies?
WHA dále bez Tchaj-wanu
Světové zdravotnické shromáždění (WHA), které proběhlo tento týden ve švýcarské Ženevě, se i letos již desátý rok v řadě uskutečnilo bez jakékoliv účasti Tchaj-wanu. Jeho účast dlouhodobě blokuje Čína, která se snaží zabránit přítomnosti Tchaj-wanu ve všech mezinárodních organizacích, včetně Světové zdravotnické organizace (WHO), která WHA pořádá. V období před rokem 2016, kdy tchajwanský prezidentský post zastával vůči Číně vstřícnější Ma Jing-ťiou, se Tchaj-wan WHA mohl účastnit alespoň jako pozorovatel. Současná vláda Demokratické pokrokové strany (DPP) každoročně paralelně s WHA pořádá vlastní akce, aby alespoň částečně udržovala kontakty se zdravotnickou komunitou, která do Ženevy na WHA přijíždí. Tento týden kromě tchajwanského ministra zdravotnictví do Ženevy dorazil poprvé i ministr zahraničí.
Nátlak Číny na vylučování Tchaj-wanu z WHO a WHA má i praktické dopady. Nejvýrazněji se to projevilo na konci roku 2019, kdy WHO ignorovala tchajwanské varování o rychle se šířícím viru covid-19 v Číně. Za přijetí Tchaj-wanu do WHO údajně lobbovala při své dubnové cestě do Číny předsedkyně opoziční strany Kuomintang Čeng Li-wen, ani její nově navázaný kontakt s generálním tajemníkem Si Ťin-pchingem však evidentně situaci nevyřešil. Ačkoliv Česká republika pro přizvání Tchaj-wanu na WHA letos nehlasovala, ministr Adam Vojtěch měl podle tchajwanských médií vyjádřit podporu udělení pozorovatelského statusu Tchaj-wanu.
Zdroje:
Reuters: China denounces Taiwan foreign minister’s Geneva visit amid WHO assembly
Focus Taiwan: A first: Taiwan’s foreign minister in Geneva during WHA
New Bloom: Despite Cheng’s Appeals, Taiwan Still Excluded from the World Health Organization
Taipei Times: Nations speak up for Taiwan at WHA