Sledovací technologie na Moravě
Česká vláda tento týden poprvé využila čtyři roky starý zákon o prověřování zahraničních investic, když zakázala čínské firmě Emposat provozovat pozemní satelitní stanici u moravského Vlkoše. Firma se sídlem v Pekingu si tam pronajala prostor od brněnské společnosti Pekasat. Emposat má podobné pozemní satelity po celém světě od Latinské Ameriky po Afriku a poskytuje komerční satelitní telemetrické, sledovací a kontrolní služby.
Ačkoliv se jedná o soukromou firmu, existuje důvodné podezření, že její satelity by mohla v budoucnu využít čínská armáda, která má v čínském leteckém a kosmickém průmyslu značný vliv. Obavy budí především blízké vztahy mezi firmou a Čínskou akademií věd, která v rámci tzv. vojensko-civilní fúze může poskytovat technologie a výzkum ČLOA. Obdobných satelitů staví Čína stovky po celém světě, včetně Antarktidy, mimo jiné i prostřednictvím státních firem, jejichž napojení na armádu je ještě zřetelnější. Tyto pozemní stanice jsou klíčovým prvkem čínské vesmírné infrastruktury a mohou sloužit například k monitorování družic na oběžné dráze a zvyšovat tak čínské povědomí o situaci ve vesmíru.
Zdroje:
Seznam Zprávy: Střet špionů u Vlkoše: Vláda prvně tasí paragraf „ohrožení bezpečnosti Česka“
CSIS: Eyes on the Skies: China’s Growing Space Footprint in South America
Space News: China to build satellite ground stations in Antarctica
Sinopsis: Vědecká výměna s čínskými rysy
Dopis v centru kauzy
Korupční kauza čínské telekomunikační společnosti Huawei v Evropském parlamentu, která začala před dvěma týdny razií belgické policie zaměřenou na několik lobbistů firmy a asistentů europoslanců, začíná nabírat konkrétnější obrysy. Podle nových zjištění italského deníku La Repubblica je jádrem celé kauzy dopis, který v roce 2021 podepsalo osm europoslanců z Itálie a Rumunska. Dopis adresovaný třem eurokomisařům sice firmu Huawei přímo nezmiňoval, nicméně jeho vymezení se vůči „technologickému rasismu“ při vybírání dodavatelů pro evropské 5G sítě byl neskrývanou podporou firmy.
V kauze figurují především asistenti jednoho ze signatářů dopisu, italského europoslance Fulvia Martusciella. Jednomu ze zadržených asistentů měli lobbisté firmy Huawei poslat na portugalský účet skrze falešné faktury několik desítek tisíc euro. Ty pak měli asistenti dále distribuovat Martusciellovi a dalším signatářům dopisu, jehož autorem byl lobbista firmy Valerio Ottati. Samotní europoslanci podle dostupných informací zatím vyšetřováni nejsou, firmu Huawei vyřadila významná lobbistická skupina DigitalEurope ze svých kruhů.
Zdroje:
Politico: Belgian prosecutors probe whether Huawei paid for letter signed by 8 MEPs
La Repubblica: “Paghiamo per gli emendamenti”. Il caso Huawei inguaia Martusciello
Peking se profiluje jako lídr WTO, kterou rozvrátil svými merkantilistickými praktikami
Čína posiluje svůj závazek dodržovat předpisy Světové obchodní organizace (WTO) prostřednictvím nově vydaných pokynů Státní rady, které rozšiřují rámec přijatý v roce 2014. Tato nová pravidla vyžadují, aby veškeré obchodní směrnice a nařízení – až po úroveň okresů – prošly před zavedením přezkumem souladu s WTO. Ministerstvo obchodu má nyní navíc za úkol reagovat na zahraniční výtky a iniciovat „externí posouzení souladu“ s předpisy v případech podezření na porušování pravidel jinými členy WTO.
S návratem Donalda Trumpa do Bílého domu Peking využívá rostoucí napětí mezi EU a USA k prosazení svých zájmů a stylizuje se do role obránce pravidel globálního obchodního systému a obecně multilateralismu. Přitom právě přijetí ČLR do WTO v roce 2001 vedlo k jeho dnešnímu rozvratu. Státem řízená ekonomika velikosti Číny, navíc orientovaná jednostranně na export, tak získala přístup na volné trhy ostatních zemí, aniž by plně otevřela svůj vlastní. Výsledkem je dnešní obrovská státem dotovaná nadprodukce průmyslového zboží v ČLR, kterou nemůže absorbovat domácí trh, a drtí tak průmysl v zemích s nechráněnými trhy.
Zdroje:
Vláda ČLR: 国务院办公厅关于进一步加强贸易政策合规工作的意见
Trivium China: State Council issues new guidelines on ensuring WTO compliance
WTO: Canada initiates WTO dispute regarding Chinese duties on agricultural, fishery products
Financial Times: EU probes BYD plant in Hungary over unfair Chinese subsidies
Čína popravila čtyři kanadské občany
Vzájemné vztahy ČLR a Kanady nenarušují jen obchodní spory. Minulý týden Čína popravila čtyři kanadské občany za drogové trestné činy, a to navzdory protestům kanadských úřadů i lidskoprávních organizací. Podle Kanady se mělo jednat o lidi s dvojím občanstvím, které však Čína neuznává. Jde o velice neobvyklý krok – přestože Čína popravuje tisíce lidí ročně a má přísné drogové zákony, poprav cizích občanů je naprosté minimum. O to více se spekuluje o možné politické motivaci tohoto případu a čeká se, jak na celý případ Kanada dále zareaguje.
Napětí mezi oběma zeměmi v posledních letech roste. Roku 2018 kanadské úřady na základě mezinárodního zatykače zadržely dceru zakladatele společnosti Huawei paní Meng Wan-čou kvůli podezření z porušování sankcí proti Íránu. Krátce poté čínské úřady zatkly dva kanadské občany pro podezření porušení zákona o státní bezpečnosti. Poté, co kanadské úřady roku 2021 propustily Meng Wan-čou, čínské úřady pustily na svobodu oba kanadské občany. Tyto události ukazují, jak snadno se mohou zahraniční občané v Číně stát obětí napjatých mezinárodních vztahů.
Zdroje:
Newsweek: China Responds to Criticism After Executing Canadians
Toronto Star: China weaponizes death penalty as relations with Canada continue to deteriorate
Čínská média k ekologické havárii
Řeku Lej-šuej v čínské provincii Chu-nan zamořilo thallium – vysoce toxický kov poškozující nervovou soustavu i vnitřní orgány. O ekologické havárii tentokrát neobvykle otevřeně informovala místní média. Upozornila mimo jiné na to, že k překročení limitních hodnot došlo už týden před zveřejněním informací místními úřady, a připomněla i předchozí případy podobného znečištění. Zprávy rovněž zmiňovaly překročení norem u dalších těžkých kovů, jako jsou kadmium a arsen. Centrální média přispěchala až se zpožděním s ujištěním, že pitná voda nebyla kontaminována a situace je pod kontrolou. Nárůst podobných incidentů pak vysvětlovala především lepším monitoringem životního prostředí.
Zpravodajské pokrytí této události kontrastuje s informováním o podobných případech v minulosti. Zejména od roku 2016, kdy Si Ťin-pching vyhlásil kampaň „média se musí jmenovat strana“, o krizových situacích informovala primárně centrální média a lokální pouze přejímala jejich narativ. Tento model se naplno projevil během pandemie covidu-19, kdy úřady nejprve zcela potlačovaly informace o šíření nákazy a později ovládla veřejný diskurz státní média jako Xinhua a CCTV zdůrazňováním silného a efektivního vedení strany. V případě Lej-šuej ale regionální média centrum překvapivě předběhla. Zda se jedná o ojedinělý případ, nebo o náznak posunu k opatrnému uvolňování většího prostoru pro lokální žurnalistiku, zůstává zatím otázkou.
Zdroje:
The Paper: 湖南湘江支流耒水一断面监测出铊浓度异常，涉事企业已锁定
The Southern Metropolis Daily: 湖南耒水铊浓度异常 郴州Ⅳ级应急响应
Guangming ribao: 湖南一河流铊浓度异常，官方通报
China Media Project: A River Crisis Prompts Rare Coverage