Čína a svět tento týden: Sledovací technologie a vepřová ouška

Podle nových studií vyváží ČLR své sledovací a cenzurní technologie do celého světa; na dovoz vepřového z EU naopak uvalila vysoká cla.

Peking rozšiřuje právní nástroje v eskalující obchodní válce

Stálý výbor Všečínského shromáždění lidových zástupců, tedy hlavní (byť pod taktovkou strany ryze formální) zákonodárný orgán v ČLR, v pondělí zahájil své zářijové zasedání překvapivým krokem: revizí zákona o zahraničním obchodu. Předložený návrh výrazně rozšiřuje právní nástroje Pekingu umožňující protiopatření vůči zahraničním osobám a organizacím, jejichž činnost je považována za „škodlivou pro suverenitu, bezpečnost nebo rozvojové zájmy Číny”. Jako důvod pro uvalení jednostranných obchodních zákazů nebo omezení uvádí i „mimořádné situace v mezinárodních vztazích“. Zákon navíc stanovuje odpovědnost i pro subjekty, které napomáhají obcházení těchto protiopatření. V případě schválení zákon dále upevní strategické využívání obchodu pro politické cíle a současně zvýší provozní rizika pro zahraniční firmy – zejména ty, které působí v citlivých odvětvích nebo mají vazby na země, které jsou s Čínou v konfliktu.

Není náhodou, že tento legislativní tlak přichází v době eskalace napětí v globálním obchodu. Minulý týden Čína uvalila antidumpingová cla ve výši až 62,4 % na dovoz vepřového masa z EU v hodnotě 2 miliard dolarů jako odvetu za cla EU na čínské elektromobily. Velkou část tohoto exportu od klíčových producentů v EU – Dánska, Nizozemska a Španělska – tvoří v Číně populární vepřové ocásky, uši a nožičky, pro něž se alternativní trhy hledají jen těžce. Paralelně s tím americký prezident Donald Trump vyzval EU, aby se připojila k Washingtonu a uvalila 100% cla na Čínu a Indii. Společně tak mají vyvinout tlak na obě země v souvislosti s nákupy ruské ropy, jíž jsou největšími odběrateli. Společně tyto události poukazují na zvyšující se fragmentaci globální správy obchodu – zatímco Čína upevňuje své právo na odvetná opatření, USA tlačí na koordinovaná cla a EU čelí rostoucímu tlaku, aby se jednoznačně postavila na jednu stranu.

Zdroje:

VSLZ: 对外贸易法修订草案提请审议 丰富完善对外斗争法律工具箱 

Financial Times: Donald Trump tells EU to hit China and India with 100% tariffs to pressure Vladimir Putin

Reuters: China slaps initial duties on EU pork imports

Export digitálního leninismu

Uniklé dokumenty ukazují, jak se čínské technologie dohledu a cenzury stávají exportním artiklem. Společnost Geedge Networks nabízí vládám „digitální autoritářství jako službu“ a prodává systémy schopné filtrovat internet, blokovat VPN nebo sledovat jednotlivce. Firma, která je napojená na tvůrce Velkého čínského firewallu Fang Pin-singa, už své služby dodala do Kazachstánu, Pákistánu, Etiopie a Myanmaru. Kromě toho se společnost soustředí na zdokonalování svých služeb doma. Například v Sin-ťiangu se testují ještě pokročilejší funkce včetně reputačního skóre nebo omezování pohybu osob pomocí tzv. geofencingu.

Paralelně uniklé materiály získané agenturou AP odhalují, že do budování tohoto systému „digitálního leninismu“ se v minulosti zapojily i americké firmy. Software a analytické nástroje původně vyvíjené v Silicon Valley byly přizpůsobeny potřebám čínské policie a pomohly vytvořit infrastrukturu masového dohledu v ČLR s cílem potlačit protesty či kontrolovat menšiny. Podle analýzy AP tak například firma IBM v minulé dekádě přispěla k vytvoření čínských policejních systémů, které na základě sběru dat předpovídají neuskutečněné zločiny (predictive policing). Americké firmy se brání argumentem, že nemohou mít kontrolu nad vším, co se s jejich produkty děje, nicméně zmiňované dokumenty ukazují, že minimálně v několika případech firmy své služby v Číně nabízely jako nástroje pro kontrolu obyvatelstva.

Zdroje:

Wired: Massive Leak Shows How a Chinese Company Is Exporting the Great Firewall to the World

AP News: How the AP uncovered US big tech’s role in China’s digital police state

Sinopsis: Jak západní technologické společnosti napomáhají Číně budovat „Velkého bratra“

Prohlubování strategické spolupráce od Ulánbátaru po Pchjongjang

Čína, Rusko a Mongolsko uspořádaly tento týden své první společné cvičení na ochranu hranic. Podle Čínské lidové osvobozenecké armády se cvičení konalo v nejmenované pohraniční oblasti sdílené těmito třemi zeměmi a zaměřilo se na posílení strategické spolupráce, zlepšení schopností zvládat hrozby a upevnění vzájemné důvěry. Společné velitelství pak bylo zřízeno na čínském území. Cvičení navázalo na summit Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) z minulého týdne, jehož se jako partnerská země a potenciální stálý člen zúčastnilo právě i Mongolsko. Mongolský prezident byl poté přítomen i na následné vojenské přehlídce v Pekingu.

Mezi prominentními hosty přehlídky byl také severokorejský vůdce Kim Čong-un, s nímž Si Ťin-pching také dále rozvíjí úzké vztahy. U příležitosti 77. výročí založení KLDR tento týden čínský prezident v blahopřejném dopise vyjádřil přesvědčení, že korejský lid pod vedením Korejské strany práce dosáhl „chvályhodných úspěchů” a otevírá „novou kapitolu v budování socialismu se severokorejskými rysy”. Současně ujistil Kimův režim o ochotě posílit strategickou komunikaci a prohloubit spolupráci „ve prospěch regionálního i globálního míru a rozvoje“. Spojení diplomatických gest, symbolických setkání i rostoucí vojenské a energetické koordinace ukazuje, jak Peking realizuje svou vizi přestavby globální bezpečnostní architektury mimo dosah západních institucí.

Zdroje

Čínské MZV: 习近平就朝鲜国庆77周年向朝鲜最高领导人金正恩致贺电

Reuters: China is ready to enhance strategic communication with North Korea, Xi tells Kim

Reuters: China, Russia, Mongolia step up security ties with border exercise 

CSIS: How the Power of Siberia 2 Deal Could Reshape Global Energy

Vesmírné ambice Pekingu: záchrana planety a vojenská dominance

V reakci na odhalení asteroidu 2024 YR4, u něhož existuje malé riziko srážky se Zemí, zahájil Peking nábor vědců do týmu pro „planetární obranu“. Ten by spadal pod státní agenturu SASTIND, jež spolupracuje s čínskou armádou v oblasti vyspělých vojenských technologií. Podle Evropské vesmírné agentury je pravděpodobnost kolize asteroidu se Zemí 2,2 %. K případné srážce, která by mohla zničit velkoměsto velikosti Paříže, by mohlo dojít v roce 2032. Čínskou ambicí je v roce 2030 otestovat schopnost odklonit asteroid z jeho trajektorie řízeným nárazem satelitu. Jednalo by se o teprve druhý test tohoto druhu po úspěšné misi DART agentur NASA a ESA. Zdařilý test by představoval zásadní pokrok nejen pro čínskou, ale i globální kosmonautiku.

Čínská národní vesmírná agentura (CNSA) v současnosti provozuje vlastní vesmírnou stanici „Nebeský palác“ (天宫) na orbitu Země, vyslala kosmické vozítko na Mars nebo jako první získala vzorky z odvrácené strany Měsíce. V roce 2022 prokázala Čínská národní vesmírná agentura (CNSA) svou technologickou vyspělost a vynalézavost v oblasti planetární obrany, když dokázala přesměrovat zpravodajský satelit, původně určený k pozorování Země, a využít jej k zpřesnění trajektorie asteroidu vzdáleného dva miliony kilometrů s přesností na třicet kilometrů. Potenciál pro vojenské a zpravodajské využití čínského vesmírného programu ale budí hrůzu v USA. Velitel amerických vesmírných sil varuje před „dechberoucím“ tempem rozvoje čínských vesmírných sil, které může vést až k čínské dominanci ve vesmíru. Největšího pokroku dosáhla čínská armáda v oblasti zaměřování cílů, protisatelitních zbraní a integrace konvenčních zbraní s vesmírnými prvky.

Zdroje:

South China Morining Post: China builds ‘planetary defence’ team as concerns grow over 2024 YR4 asteroid

South China Morining Post: Chinese scientists turn largest Earth surveillance network satellite upside down to hunt killer asteroid

The Planetary Society: China targets its first planetary defense test mission

The Telegraph: How China is winning the military space race