Čaj se systémovým rivalem
Německý kancléř Olaf Scholz se tento týden vydal na třídenní cestu do Číny, během níž se setkal i s generálním tajemníkem Si Ťin-pchingem. Hlavním motivem jeho cesty bylo udržení německo-čínských ekonomických vztahů, které jsou momentálně ohroženy snahami Evropské komise o snižování rizik spojených s evropskými vazbami na Čínu. Kroky Evropské komise, především vyšetřování dumpingových cen čínských elektrovozů, značně popouzejí Peking. Ten vyhrožuje odplatou, která by dopadla především na německé firmy působící v ČLR. Německý kancléř proto dal Si Ťin-pchingovi najevo, že jeho vláda není s těmito snahami plně v souladu a je ochotná s Čínou jednat spíše jako s ekonomickým partnerem než jako se systémovým rivalem. Je zřejmé, že Evropa není ve svém postupu vůči Číně zdaleka tak jednotná.
Během schůzky se Scholz pokusil na Si Ťin-pchinga „zatlačit“ ve věci války na Ukrajině a čínského dodávání technologií s dvojím využitím do Ruska. Vzhledem k tomu, že čínská pozice „proruské neutrality“ se od začátku války nijak nezměnila, je velmi nepravděpodobné, že Scholzův apel bude mít nějaký účinek.
Zdroje:
The New York Times: Germany’s Leader Walks a Fine Line in China
Renmin ribao: 习近平会见德国总理朔尔茨
Vzorový špion z Česka
Den vzdělávání o státní bezpečnosti, který připadá každoročně na 15. dubna, se v ČLR tradičně slaví ve velkém. Ministerstvo státní bezpečnosti chce „budovat silné povědomí o boji proti špionáži“; už děti ve školce se tak učí špiony rozpoznávat, starší žáci pak identifikují jednotlivé oblasti Si Ťin-pchingova „komplexního pojetí státní bezpečnosti“ prostřednictvím herní aplikace. A letos si ČLR k oslavám nadělila přelomový dárek – podle zákona o státní bezpečnosti, kontroverzně zavedeného roku 2020, byl uvězněn první občan EU. Portugalec Joseph John, známý také jako Wong Kin-chung, si odsedí pět let za to, že při protestech v Hongkongu v roce 2019 na sociálních sítích vyzýval k zahraniční intervenci.
Zavedenou tradicí je také každoroční zveřejňování příkladů špionáže. Letos má tento žebříček i českou stopu – vládní dokument s podtitulem „Státní bezpečnost brousí meč“ popisuje příběh „badatele“ tchajwanského původu Čeng Jü-čchina, odsouzeného za špionáž na sedm let. Čeng nejprve působil jako doktorand při Fakultě sociálních studií Univerzity Karlovy. Po neúspěšném studiu si založil společnost EU-China Economics and Politics Institute na adrese v těsném sousedství Univerzity Karlovy a lákal do Prahy studenty z Číny na placené kurzy, na nichž si přivydělávali učitelé z FSV a VŠE. Pořádal také česko-čínské konference na aktuální témata pod údajnou záštitou univerzity, ta však později popřela jakékoliv spojení s těmito akcemi. Čeng zároveň v tchajwanských médiích vystupoval jako ředitel zmíněného institutu a publikoval zde články na podporu politiky Čínské lidové republiky. Čínské úřady nicméně nyní tvrdí, že byl tento „institut“ založen na Čengův návrh tchajwanskou vojenskou rozvědkou s cílem získávat informace od čínských vědců. Samotného Čenga pak dokument uvádí jako bývalého asistenta tchajwanského politika Čuo Žung-tchaje, ten to však popřel. Čuo Žung-tchaj je možným budoucím tchajwanským premiérem – existují tak domněnky, že čínské tvrzení má především zasít nedůvěru ve vládu Williama Laie v době před jeho květnovou inaugurací.
Zdroje:
Taipei Times: Taiwanese academic jailed for seven years in China
BBC: First European citizen jailed under HK security law
Wenxue City: 中国国安部公布10大间谍案：美籍侨领梁成运在列
Beijing Qingnian bao: 被张军点名的美国“功勋”间谍，出镜忏悔！
Sinopsis: K počátkům Česko-čínského centra na Univerzitě Karlově
Sinopsis: Komplexní pojetí státní bezpečnosti
Přátelé na život i na smrt
V sobotu se v Pchjongjangu setkal Čao Le-ťi, předseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců, s Kim Čong-unem – právě v době, kdy Severní Korea testovala rakety s cílem zastrašit Jižní Koreu. Čao Le-ťi severokorejského vůdce ubezpečil, že se Čína těší na další rozvoj vztahů, o bezpečnostní situaci na poloostrově se nezmínil.
Šlo o první návštěvu na takto vysoké úrovni od vypuknutí pandemie covidu-19. Letos se však očekává řada podobných výměn, protože obě země slaví výročí navázání diplomatických styků – už 75 let jsou „dobrými sousedy a společně bojují za ‚sdílený osud lidstva‘“, jak Čao Le-ťiho citovala agentura Sin-chua. A protože ve třech se to lépe táhne, nezapomínají obě spřátelené země ani na Rusko: zatímco Čína ruskou invazi na Ukrajinu odmítá kritizovat, Severní Korea (alespoň podle obvinění z Jižní Koreje, USA i dalších zemí) jde ještě dál a dodává Rusku konvenční zbraně.
Zdroje:
Reuters: China’s top legislator meets North Korea’s Kim Jong Un on goodwill visit
The Guardian: China reaffirms ties with North Korea in high-level meeting
Sinopsis: Společenství sdíleného osudu lidstva
„Partnerství bez hranic” nadále živí ruský vojensko-průmyslový komplex
Čína se podle západních analytiků zdráhá přímo podpořit Moskvu dodávkami smrtících zbraní, ruský vojensko-průmyslový komplex však nadále významně podporuje. Dokazuje to loňský rekordní dovoz z Číny zahrnující optiku, mikroelektroniku, motory pro drony a další materiály dvojího užití, které výrazně posilují schopnosti Moskvy v probíhajícím konfliktu na Ukrajině. Podle odtajněných informací amerických zpravodajských služeb tak například loni 90 % ruského dovozu mikroelektroniky, kterou Rusko používá mimo jiné k výrobě raket, tanků a letadel, pocházelo právě z Číny.
Na druhé straně pak Čína, skrze společnosti jako je China National Offshore Oil Company (CNOOC), hromadí zásoby ruské ropy v rezervních zásobnících, a upevňuje tak svou roli klíčového ekonomického spojence Moskvy. A to i v době, kdy jiní významní odběratelé ruských energetických surovin, jako například Indie, čelí v důsledku pokračujících západních sankcí obchodním potížím. Čína tedy zjevně nadále nachází cesty, jak strategicky podporovat Putinův režim v rámci společného „partnerství bez hranic”. A toto partnerství se může dále utužit již příští měsíc, během plánované Putinovy cesty do Číny.
Zdroje:
The Wall Street Journal: China Has Helped Russia Boost Arms Production, U.S. Says
Reuters: Exclusive: China’s CNOOC stockpiles Russian oil at new reserve base
Exclusive: Putin to visit China in May