Čína a svět tento týden: Stíny v ráji

Uniklé dokumenty vrhají stín na „přátelství bez hranic“ mezi Ruskem a Čínou a odhalují obavy Moskvy z rostoucí síly a ambicí jejího mocnějšího souseda.

Těžce vydobyté výsledky

Tento týden probíhala v Londýně jednání mezi zástupci Spojených států a Číny usilující o urovnání eskalujících sporů v probíhající obchodní válce. Setkání podle obou stran upevnilo „příměří“ uzavřené minulý měsíc v Ženevě, kde se Washington s Pekingem dohodl na 90denním pozastavení spirály odvetných cel odstartované politikou Donalda Trumpa.

Obě země mají na sebe velmi silné páky. Spojené státy v jednáních usilovaly především o zmírnění omezení čínského exportu vzácných zemin, která v posledních týdnech negativně zasáhla americký automobilový a obranný průmysl. Čínská strana souhlasila s jejich uvolněním na dobu šesti měsíců, ponechává si tak strategické možnosti pro případné opětovné zhoršení vztahů. Spojené státy na oplátku oznámily, že čínští studenti mohou nadále bez omezení studovat na amerických univerzitách a že zruší vývozní restrikce na některé látky, např. etan. V oblasti nejpokročilejších čipových technologií však Washington ustoupit nehodlá. Zatímco prezident Trump se po setkání na svých sociálních sítích radoval, že „VZTAHY JSOU VYNIKAJÍCÍ!“, čínská strana mnohem rezervovaněji uvedla, že obě strany by měly „společně chránit těžce vydobyté výsledky dialogu”.

Zdroje:

Xinhua: 中美经贸磋商机制首次会议在英国伦敦举行

Wall Street Journal: China Puts Six-Month Limit on Its Ease of Rare-Earth Export Licenses

Reuters: US, China reach deal to ease export curbs, keep tariff truce alive

AP: New disputes emerge ahead of US-China trade talks in London

Je to komplikované

Vůdci Číny a Ruska se od začátku ruské invaze na Ukrajinu pravidelně ujišťují o „přátelství bez hranic”. Jejich vztah je nicméně mnohem komplikovanější a mezi oběma mocnostmi přetrvávají latentní spory. Deník The New York Times nyní přišel se zjištěním, že ruské tajné služby ve svých interních dokumentech o Číně hovoří jako o nepříteli. Dle zdrojů, jejichž pravost měly ověřit tajné služby dalších evropských zemí, FSB varuje před čínskými pokusy získávat ruské agenty na svou stranu či přetahovat vědce. Znepokojuje je také čínská špionáž v Arktidě, shromažďování detailních informací o válce na Ukrajině a západních zbraních, ale i získávání podkladů pro vznesení nároků na ruská území.

Čína Putinův režim podporuje diplomaticky i ekonomicky, což mu podle mnohých odborníků umožňuje pokračovat ve válce proti Ukrajině. Vztah obou zemí je nicméně nerovný – Rusko, oslabené válkou a sankcemi, se stává na Číně čím dál závislejší. Obě země mají navíc nevyřešené hraniční spory a čínští uživatelé internetu již nějakou dobu diskutují o tom, že rozsáhlá území na ruském Dálném východě včetně Vladivostoku historicky náležela Číně a měla by se jí vrátit. Není proto divu, že v době, kdy čínské teritoriální ambice sílí na všech frontách, ruské ozbrojené síly jsou plně soustředěny na Ukrajinu a rusko-čínská hranice zůstává prakticky nehlídaná, nabývají tyto debaty na intenzitě.

Zdroje:

New York Times: Secret Russian Intelligence Document Shows Deep Suspicion of China

Sinopsis: Zátoka mořských okurek a postkoloniální náprava jmen

Pančhenlama pro „novou éru“

Koncem minulého týdne přijal generální tajemník Si Ťin-pching v pekingském komplexu Čung-nan-chaj Gjacchäna Norbu, takzvaného „čínského pančhenlamu“. Do této funkce jej dosadila strana v roce 1995 poté, co nechala zmizet tehdy šestiletého Gendüna Čhökji Ňimu, jehož naopak jako pančhenlamu rozpoznal dalajlama. Norba slouží především jako nástroj politické kontroly buddhismu v Tibetu a jako takový má tak poněkud obtíže získat si mezi věřícími autoritu. Podle svědectví některých Tibeťanů musí být lidé placeni, aby přijali jeho požehnání – tato „motivace“ se prý pohybuje okolo 100 jüanů, tedy asi 300 korun.

Si Ťin-pching pančhenlamu při setkání nabádal, aby „systematicky prosazoval sinizaci náboženství”. Takto „sinizovaný buddhismus“ má odstranit „historické nánosy“ a přizpůsobit se požadavkům socialistické společnosti v „nové éře“, tedy především být plně podřízen stranickému vedení. Má také přerušit vazby na dalajlamu, jehož čínské vedení vnímá jako „separatistu“, či dokonce „teroristu“, a snaží se ovlivnit proces jeho převtělení. K tomu má dopomoci právě pančhenlama, tradičně klíčová osoba v rozpoznání nové reinkarnace dalajlamy. Čínské úřady již oznámily, že budoucí dalajlama se nesmí narodit mimo území ČLR. Dalajlama přislíbil více informací o svých červencových devadesátých narozeninách, již dříve však uvedl, že se jeho nástupce objeví ve „svobodném světě“ – tedy mimo ČLR.

Zdroje:

Xinhua: 习近平接受班禅额尔德尼·确吉杰布拜见

CNN: China-appointed Panchen Lama vows to make Tibetan Buddhism more Chinese in meeting with Xi Jinping

Radio Free Asia: China pays Tibetans to receive blessings from Beijing-backed Panchen Lama

Tvář hongkongských protestů čelí doživotnímu uvěznění

Organizátor prodemokratických protestů v Hongkongu a studentský vůdce Joshua Wong (黃之鋒) byl v pátek podle kontroverzního zákona o státní bezpečnosti obviněn z nezákonné spolupráce se zahraničními silami. Wong si v současnosti odpykává trest za organizaci vládou nepovolených primárek v roce 2020. Místo plánovaného propuštění v roce 2027 tak osmadvacetiletému disidentovi hrozí až doživotní odnětí svobody. Lidskoprávní organizace jeho opětovné obvinění označují za vykonstruované a kruté, hongkongské úřady však zahraniční kritiku odmítají jako nepřijatelné vměšování se do vnitřních záležitostí.

Wong se poprvé dostal do konfliktu s vedením Hongkongu v roce 2011, kdy v pouhých čtrnácti letech stanul v čele úspěšného studentského protestu proti reformě středoškolských osnov. Ty podle jeho vlastních slov měly za cíl očerňovat západní demokracii a „vychovávat loajální stoupence Komunistické strany Číny“. Později se stal jednou z hlavních tváří masivních protestů proti kontroverzní volební reformě z roku 2014 a extradičnímu zákonu s ČLR v letech 2019 až 2020. Jeho opoziční aktivity mu vysloužily nominaci na Nobelovu cenu míru, ale také celkem sedm rozsudků odnětí svobody. Během svého působení na svobodě Joshua Wong opakovaně apeloval na demokratické státy, aby nezavíraly oči před systematickým omezováním svobod v Hongkongu ze strany Pekingu. Jeho možné doživotní uvěznění by tak nemělo zůstat bez odezvy mezinárodního společenství.

Zdroje:

​China Digital Times: Hong Kong Government Adds New Charges To Prolong Joshua Wong’s Imprisonment

香港特別行政區政府: 特區政府反對外國及反華組織就黃之鋒案的抹黑言論

Penguin Books UK: Joshua Wong in conversation with Owen Jones

Freedom HK: Joshua Wong Chi-fung 黃之鋒