Vlčí válečník v Ósace
Nová japonská premiérka Sanae Takaiči nedávno ve svém prohlášení propojila bezpečnost Japonska se situací kolem Tchaj-wanu. Podle premiérky by případný čínský útok na ostrov znamenal přímé ohrožení Japonska a vyžadoval by aktivování japonských obranných sil. Premiérčin výrok je bezprecedentní – předchozí japonští premiéři kladli na bezpečnost velký důraz, nikdo však zatím nemluvil o možném přímém vstoupení Japonska do potenciálního konfliktu. V obdobném duchu „strategické nejednoznačnosti“ vedou tradičně svůj přístup k obraně Tchaj-wanu i Spojené státy.
Prohlášení vyvolalo silnou roztržku mezi Čínou a Japonskem. Kromě běžných prohlášení o narušování „principu jedné Číny“, k jehož dodržování se Japonsko nikdy nezavázalo, upoutal největší pozornost čínský generální konzul v Ósace Süe Ťien. Ten se na sociálních sítích pustil do premiérky a poněkud nediplomaticky prohlásil, že Čína nebude mít jinou možnost, než jí useknout hlavu, pokud ji bude dále vystrkovat. Takto agresivní útok japonská strana ihned odsoudila a množí se hlasy volající po diplomatově vyhoštění. Sanae Takaiči si sice ještě nedávno během summitu APEC potřásala rukou se Si Ťin-pchingem, japonsko-čínské vztahy jsou ale rázem na bodu mrazu.
Zdroje:
The Guardian: Japan and China in growing row after PM Takaichi says Taiwan conflict could trigger military deployment
The Japan Times: Japan lawmakers eye firm response to Chinese envoy’s threat to behead PM
Tchajwanská viceprezidentka v Evropském parlamentu
Tchajwanská viceprezidentka Hsiao Bi-khim minulý týden navštívila Evropu. Během cesty, na níž ji doprovázel tchajwanský ministr zahraničí Lin Ťia-lung, se zúčastnila zasedání Meziparlamentní aliance k Číně, které proběhlo na půdě Evropského parlamentu. Ve svém projevu zdůraznila zejména potřebu „udržení míru v Tchajwanské úžině”, tedy snahu omezit stále silnější agresivitu Číny vůči sousedním státům. Připomněla také, že Tchaj-wan je spolehlivým a stabilním ekonomickým i demokratickým partnerem.
Zahraniční návštěvy nejvyšších tchajwanských politiků nejsou běžné kvůli absenci oficiálních diplomatických vztahů i tlaku Čínské lidové republiky, která své obligátní ritualizované protesty nevynechala ani nyní. To se však v současnosti proměňuje. Západní státy začínají chápat nepřekonatelné systémové rozdíly s ČLR i důležitost zachování stability v Tchajwanské úžině. Postupně tak dochází k závěru, že pro udržení míru je nezbytné, aby Tchaj-wan zůstal fakticky nezávislým státem, k čemuž dojde pouze za situace, bude-li začleněn do mezinárodních struktur.
Zdroje:
The Guardian: Taiwan vice-president presses case at EU parliament for joint efforts to counter China
Sinopsis: Tchaj-wan a česká politika jedné Číny
COP30 poukazuje na čínský klimatický paradox
Brazílie od pondělí hostí klimatický summit OSN COP30. Výsledky největších světových ekonomik (zodpovědných za 46 % globálních emisí) v boji s globálním oteplováním nejsou nijak zářné. Klimatické cíle ČLR neodpovídají jejímu podílu na globálních emisích, EU své ambice na poslední chvíli oslabila a USA na COP30 ani nevyslaly oficiální delegaci. Naopak globální Jih je v zelené transformaci čím dál aktivnější – a to díky čínským technologiím. Ty se kvůli nadprodukci, přesycenému domácímu trhu a státem dotovanému exportu stávají v zahraničí stále dostupnějšími.
Klimatická politika Pekingu je plná paradoxů. Čína se sice letos poprvé v historii zavázala ke snížení objemu vypouštěných skleníkových plynů, a to o 7–10 % do roku 2035, ale jakožto původce téměř 30 % světových emisí by měla být mnohem ambicióznější. Loni ČLR postavila více solárních a větrných elektráren než kdokoliv na světě – ale stejně tak těch uhelných. Levné čínské elektromobily či solární panely zpřístupňují zelené technologie napříč světem, ale více než 60 % energie potřebné k jejich výrobě stále pochází z uhlí. Masivní čínské investice do zahraniční výroby zelených technologií vytvářejí pracovní místa v rozvojových zemí, ale při těžbě surovin čínské firmy neberou ohledy na znečištění životního prostředí ani drastické pracovní podmínky lokálních zaměstnanců. Spíše než starost o klima tak Peking pravděpodobně motivuje snaha vymanit se ze závislosti na dovozu ropy a dominovat v lukrativním zeleném sektoru. Čína navíc využívá rezignace USA na řešení změny klimatu a prezentuje se jako zodpovědnější hráč, či dokonce potenciální světový klimatický lídr. Absence USA na COP30 tomuto alibistickému narativu ČLR do určité míry propůjčuje kredibilitu.
Zdroje:
New York Times: A Flood of Green Tech From China Is Upending Global Climate Politics
Evropská komise: GHG emissions of all world countries
Council on Foreign Relations: China’s Latest Climate Pledges Fall Short of What’s Needed at COP30
Reuters: EU agrees weakened climate target in final-hour deal for COP30
Wilson Center: Examining China’s Impact on Mining in Africa: Critiques and Credible Responses
Křehké americko-čínské obchodní příměří mezi „červenými liniemi“
Americko-čínské obchodní příměří, dojednané na konci října na summitu prezidenta Trumpa a generálního tajemníka Si Ťin-pchinga, se začíná postupně proměňovat v konkrétní kroky. Tento týden vstoupilo v platnost snížení cel – Spojené státy zredukovaly tzv. „fentanylové clo“ na 10 procent, tedy na polovinu, Čína snížila cla na dovoz sójových bobů a zavázala se k jejich nákupu. Washington navíc pozastavil cla a přístavní poplatky cílící na čínský námořní sektor, Peking na oplátku zpřísnil kontrolu vývozu fentanylu do USA, Mexika a Kanady a aktualizoval seznam kontrolovaných prekurzorů. Současně dočasně, na jeden rok, uvolnil kontroly vývozu pěti kritických minerálů – například galia a germania, a rovněž vzácných zemin.
Napětí mezi Spojenými státy a Čínou se podařilo alespoň dočasně zmírnit, současné příměří však pravděpodobně představuje jen jednu z epizod v dlouhodobém cyklu eskalací a období klidu. Nadále totiž přetrvává řada sporných bodů, které čínský velvyslanec ve Spojených státech nedávno shrnul jako „čtyři červené linie“. Je jimi „Tchaj-wan, demokracie a lidská práva, vlastní cesta a systém a rozvojová práva“. Obě strany si křehkost vztahu uvědomují a snaží se, aby je případná další eskalace nezastihla nepřipravené. Administrativa Donalda Trumpa proto v poslední době uzavřela několik dohod o spolupráci v oblasti kritických minerálů, například s Japonskem a Austrálií. Peking zase usiluje o svou technologickou soběstačnost, což zdůraznil i připravovaný pětiletý plán. V souladu s tím Peking například nově požaduje, aby všechna nová státem dotovaná datová centra nahradila zahraniční čipy s umělou inteligencí domácími alternativami. Aby kompenzoval vyšší energetickou náročnost domácích čipů, dotuje Peking současně datovým centrům dodávky elektřiny až do výše 50%.
Zdroje:
Embassy of the People’s Republic of China in the US: Remarks by H.E. Ambassador Xie Feng at the USCBC 2025 China Operations Conference & Dinner
Bloomberg: China Bans US Chips from State-Funded Data Centers, Reuters Says
Nikkei Asia: Global Economy set to benefit as China, US ease trade conflict