Nová americká obranná strategie: jiný tón, stejný cíl?
23. ledna americké Ministerstvo obrany (za druhé Trumpovy administrativy přejmenované na Ministerstvo války) vydalo novou Národní obrannou strategii (NDS), která mění (alespoň rétoricky) přístup Pentagonu k americkým obranným prioritám. Ve srovnání s předchozími dokumenty z Trumpova prvního funkčního období i administrativy prezidenta Bidena se nová NDS soustředí primárně na obranu území USA a posílení vlivu v západní hemisféře. Na rozdíl od strategií z let 2018 a 2022, které zdůrazňovaly Čínu jako strategického konkurenta a kladly zásadní důraz na odstrašující prostředky v Indo-Pacifiku, nová NDS především vyzývá spojence k větší odpovědnosti a usiluje spíše o strategickou stabilitu a deeskalaci než o otevřenou konfrontaci. Čína sice zůstává klíčovým aktérem, dokument však výslovně nezmiňuje Tchaj-wan, a naopak zdůrazňuje vojenskou komunikaci mezi Washingtonem a Pekingem.
Dokument přesto slibuje razantní obranu založenou na odepření přístupu (denial-based defense) podél prvního ostrovního řetězce, strategického prostoru táhnoucího se od Japonska po Filipíny, jehož klíčovou součástí je právě i Tchaj-wan. S touto rétorikou jsou v souladu i praktické kroky, včetně prosincového schválení rekordního balíčku amerických zbraní pro Tchaj-wan v hodnotě více než 11 miliard USD – největší takový prodej v historii vztahů mezi USA a Tchaj-wanem. Nová NDS tak sama o sobě nutně nepředstavuje zásadní zlom, ale spíše úpravu tónu pro možné vyjednávání mezi Trumpem a Si Ťin-pchingem při zachování praktických nástrojů odstrašování.
Zdroje:
Brookings: How China reads the 2025 US National Security Strategy
CSIS: What Does Trump Administration’s New National Defense Strategy Say About China?
White House: 2025 National Security Strategy of the United States of America
U.S. Department of Defense: 2026 National Defense Strategy
Xinhua: 解读美国新版国防战略四个关键词
Britský „pragmatický reset“ vztahů s Pekingem
Ve čtvrtek se britský premiér Keir Starmer setkal v pekingském Velkém sálu lidu s generálním tajemníkem Si Ťin-pchingem. Jeho cesta do ČLR je součástí snahy o obrat ve vzájemných vztazích, o nějž se dříve tento měsíc pokusil také například kanadský premiér Mark Carney. Jde o první návštěvu britského lídra v Číně po osmi letech – vzájemné vztahy narušovala mimo jiné zhoršující se situace v Hongkongu, jemuž byla ve společné čínsko-britské deklaraci smluvně zaručena vysoká míra autonomie i zachování občanských svobod, což však Peking systematicky porušuje. Dalším bodem sporu jsou sílící čínské špionážní a vlivové aktivity na britském území, včetně sledování a zastrašování prodemokratických aktivistů, kteří do Británie uprchli právě z Hongkongu. Britská vláda přesto tento měsíc — pravděpodobně jako vstřícné gesto — povolila výstavbu čínské „megaambasády“ v Londýně, a to navzdory kritice, že tento krok může další pronásledování disidentů ještě zostřit.
V kontextu proměňujících se globálních spojenectví a zpomalující britské ekonomiky se však Keir Starmer navzdory přetrvávajícím bezpečnostním rizikům snaží o užší vztahy s Pekingem, především na ekonomické úrovni. Do Číny jej doprovází přibližně šedesát zástupců byznysu a kulturní sféry. Jak uvedl ministr pro vědu Patrick Vallance, spolupráce by se měla soustředit zejména na „nekontroverzní oblasti“, jako je ochrana zdraví, což je sám o sobě pozoruhodný výrok. Spojené království chce v tomto ohledu těžit především z čínského biotechnologického boomu, což vysvětluje i přítomnost zástupců farmaceutické společnosti AstraZeneca v premiérově delegaci. Tento předpoklad je však poněkud problematický: již pandemie covidu jasně ukázala, že právě oblast zdraví „nekontroverzní oblastí“ opravdu není.
Zdroje:
Reuters: Starmer and Xi hail a reset in ties, helped by large AstraZeneca investment
Čínské ministerstvo zahraničí: 2026年1月28日外交部发言人郭嘉昆主持例行记者会
Deutsche Welle: UK’s Keir Starmer visits China as Beijing courts US allies
Jestřábi a robovlci
Válka na Ukrajině ukázala, že drony a umělá inteligence jsou dnes klíčové technologie pro všechny moderní armády. To potvrzuje i nedávno představený čínský systém autonomního roje 200 dronů, který může být řízen jedním vojákem a díky inteligentním algoritmům dokáže údajně fungovat autonomně i po ztrátě spojení s operátorem. Při vývoji systému se měli čínští inženýři inspirovat pozorováním jestřábů při lovu a chováním vlaštovek prchajících před dravci. Kromě dronů se čínské společnosti napojené na obranný průmysl soustředí i na vývoj robotů, například ozbrojených čtyřnohých psů, které ČLOA loni během přehlídky k výročí konce 2. světové války povýšila na „robovlky“.
Současně roste tlak na to, aby si další státy zajistily nezávislou výrobu dronů a snížily závislost na strategicky důležitých komponentech pocházejících z Číny, jako jsou například magnety. Ukrajina se snaží více spoléhat na vlastní výrobu nebo upravuje v Číně nakoupené drony a využívá v nich vlastní software. Alternativu k dodavatelským řetězcům závislým na Číně nabízí Tchaj-wan, který usiluje o to stát se centrem vývoje a výroby dronů bez čínských komponentů. Mezi největší odběratele tchajwanských dronů patří i evropské země, zejména Polsko, ale také Česká republika, odkud část dronů putuje dále na Ukrajinu. Tchajwanská vláda dronový průmysl aktivně podporuje, ale i přes rostoucí poptávku zůstává jeho celková produkční kapacita zatím omezená.
Zdroje:
SCMP: 1 soldier, 200 drones: China showcases rapid launch and agility in swarm warfare tactics
The Diplomat: China’s Drone War in Ukraine
„Odstranění jedu” v čínské armádě
Další obětí nekončící protikorupční čistky se minulý týden stal Čang Jou-sia, nejvýše postavený čínský generál. Podle armádního deníku PLA Daily kromě korupce „způsobil obrovské škody při budování bojeschopnosti armády“ a především „podrýval systém odpovědnosti předsedy Ústřední vojenské komise“, tedy narušoval autoritu Si Ťin-pchinga. Měl také předávat informace o čínském jaderném programu Spojeným státům, podobná veřejná obvinění však často nebývají skutečným důvodem zadržení a ten tak zůstává nejasný.
Čang Jou-sia zastával funkci místopředsedy Ústřední vojenské komise, nejvyššího orgánu dohlížejícího na čínskou armádu a další ozbrojené složky. Spolu s ním byl odstraněn i další člen komise Liou Čen-li. V orgánu, obvykle sedmičlenném, v tuto chvíli zůstává pouze jeho předseda Si Ťin-pching a jediný další člen, Čang Šeng-min. Nabízí se tak otázka, jak je možné efektivně řídit milionovou armádu ve dvou lidech. Armádní deník PLA Daily přesto tvrdí, že „odstranění jedu povede k posílení armády“.
Zdroje:
Foreign Policy: As Generals Fall, Xi Jinping’s Anti-Corruption Campaign Is Eating Itself
Xinhua: 解放军报社论：坚决打赢军队反腐败斗争攻坚战持久战总体战