Biden a Si každý na jiné štaci
Letošní summit lídrů zemí G20, pořádaný tento víkend v indickém Dillí, se bude konat bez účasti generálního tajemníka Si Ťin-pchinga, kterého nahradí premiér Li Čchiang. Tento týden také probíhá v Indonésii summit Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN). Na ten pro změnu nedorazil americký prezident Joe Biden, přestože v regionu momentálně cestuje, mimo jiné právě kvůli účasti na summitu G20.
Absenci a účast obou lídrů na různých fórech lze vnímat jako ilustraci jejich priorit. Spojené státy upřednostňují vyspělé země, Čína země globálního Jihu, jak ukázala i nedávná účast Si Ťin-pchinga na summitu BRICS. Vedle čínského vůdce bude na summitu G20 v Dillí chybět rovněž Vladimir Putin, jehož cestovní program je kvůli mezinárodnímu zatykači značně omezen. Ohledně Si Ťin-pchingovy absence se vynořily i některé divoké spekulace. Podle nich generální tajemník na summit nedorazí, protože prý momentálně doma čelí stranickým „stařešinům“, kteří na něj tlačí kvůli narůstajícím problémům čínské ekonomiky.
Příležitostí pro osobní setkání Si Ťin-pchinga s Joem Bidenem, které by mohlo být dalším krokem ve snaze o napravení americko-čínských vztahů, bude listopadový summit zemí Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC). Ani v tomto případě ale není účast generálního tajemníka jistá. Ministerstvo státní bezpečnosti varovalo Si Ťin-pchinga před vstřícností vůči USA, pokud americká strana ve svém jednání s Čínou neprojeví dostatečnou „upřímnost“.
Zdroje:
The Guardian: China signals Xi Jinping will not attend G20 summit in India
Foreign Policy: Biden’s Absence at ASEAN Summit Seen as Snub to Southeast Asia
Nikkei Asia: Analysis: Xi reprimanded by elders at Beidaihe over direction of nation
Financial Times: China’s spy agency blasts US for ‘engagement and containment’ approach
Trilaterály na sporných územích
Jihokorejské zpravodajské služby tento týden přišly s informací, že Rusko navrhuje společné námořní cvičení po boku severokorejského a čínského loďstva. Návrh měl učinit ruský ministr obrany Sergej Šojgu během červencového setkání s Kim Čong-unem, jehož režim jako jeden z hrstky zemí otevřeně podporuje na půdě OSN ruské válečné tažení vůči Ukrajině. Zpráva přichází měsíc poté, co se vedoucí představitelé USA, Jižní Koreje a Japonska dohodli na ustanovení trilaterálního rámce pro pořádání společných vojenských cvičení.
Ruští a čínští „partneři” budou asi muset před ustavením svého vlastního „trilaterálu” se Severní Koreou doladit některé detaily, například kterému státu patří jaké území. Čínské ministerstvo přírodních zdrojů minulý týden vydalo novou oficiální státní mapu, která je součástí snahy o odstranění „problematických map“. Vedle nároků na celé Jihočínského moře a sporné oblasti na hranicích s Indií pozornost upoutal také severovýchodní cíp Číny na hranicích s Ruskem. Tamní Velký Ussurijský ostrov je totiž na mapě zobrazen jako výhradně čínské území, přestože oblast byla na konci 60. let svědkem vojenského konfliktu obou zemí a před 20 lety došlo k dohodě o jejím rozdělení mezi obě mocnosti.
Zdroje:
Financial Times: Russia proposes joint naval drills with North Korea and China
AP News: China’s new national map has set off a wave of protests. Why?
Sinopsis: Zátoka mořských okurek a postkoloniální náprava jmen
Vabank čínských bank v Rusku
Silný tlak regulačních orgánů a politiků v reakci na mezinárodní sankce značně ztížil podnikání západních bank na ruském trhu. Totéž se nedá říct o čínských bankovních domech, které podle listu Financial Times během čtrnácti měsíců od začátku invaze na Ukrajinu více než zečtyřnásobily půjčky ruským subjektům z 2,2 na 9,7 miliard dolarů. Ve stejném období se navíc čínský jüan (RMB) stal dominantní měnou obchodovanou na moskevské burze a spolu s rublem do značné míry nahradil dolar a euro ve vzájemné obchodní výměně. Ta loni dosáhla rekordních 185 miliard dolarů.
Čína, která neuznává mezinárodní sankce uvalené na Rusko (podobně jako na Severní Koreu nebo Írán), dlouhodobě usiluje o tzv. „dedolarizaci“ globálního finančního systému. Za tímto účelem se snaží prosadit užívání vlastní měny a alternativních platebních systému, jako je CIPS (Přeshraniční mezibankovní platební systém) či digitální jüan. Pokus o „jüanizaci” za každou cenu se však může čínským bankám vymstít, neboť balancují na hraně sekundárních sankcí. Těm se od počátku konfliktu Peking snaží vyhnout svou navenek proklamovanou neutralitou.
Zdroje:
Financial Times: Chinese lenders extend billions of dollars to Russian banks after western sanctions
Financial Times: China banks: renminbis for Russia heighten secondary sanctions risk
Sinopsis: Co mají společného Ukrajina, Čína a transformace globálního monetárního systému
Dohnat a předehnat Spojené státy pomocí čipů
ČLR, aspoň dle vyjádření svých státníků, usiluje o soběstačnost ve všech myslitelných aspektech, od zpracování potravin přes těžbu surovin až po kulturní produkci. Soběstačnosti by Si Ťin-pching chtěl dosáhnout zejména ve výrobě čipů. Právě v tomto odvětví se mu to příliš nedaří a ČLR stále chybí potřebné technologie. Poté, co USA následované dalšími zeměmi na ČLR uvalily sankce znemožňující nejen dovoz hotových čipů, ale i technologií a komponentů k jejich výrobě, se otázka soběstačnosti pro Peking dále zkomplikovala. Vláda proto nyní vytvořila fond na rozvoj výzkumu a vývoje polovodičů o plánovaném objemu 40 miliard amerických dolarů. Ten navazuje na dva předchozí fondy, z nichž čerpaly zejména státní společnosti SMIC a Hua Hong Semiconductor, jež ovšem závislost na dovozu čipů zatím nedokázaly zvrátit.
To by se však v budoucnosti mohlo změnit, protože firma SMIC údajně začala vyrábět čipy pod 7 nm a dodávat je do smartphonů značky Huawei. Dle odborníků jsou čínské pokročilé čipy vyráběny zastaralými metodami, takže se kvůli až 50% zmetkovitosti firmě SMIC nevyplatí komerční produkce, pokud by vláda toto odvětví výrazně nesubvencovala. Přesto se jedná o důležitý průlom, jelikož doposud Čína nedokázala vyrobit čipy menší než 14 nm. Tento pokrok jistě neunikl americkým stratégům, kteří nejspíš budou chtít zpřísnit sankce vůči ČLR, aby se další rozvoj výroby čipů na čínské půdě co nejvíce zkomplikoval.
Zdroje:
Reuters: China to launch $40 billion state fund to boost chip industry
The New York Times: ‘An Act of War’: Inside America’s Silicon Blockade Against China
South China Morning Post: Tech war: top Chinese chip maker SMIC under the spotlight for ‘breakthrough’ 5G processor used in Huawei’s latest Mate smartphone