De-risk a zisk
Vedoucí představitelé Evropské unie se na setkání v Bruselu v závěru června zavázali snížit závislost eurobloku na Číně ve snaze nalézt rovnováhu mezi snižováním rizik (angl. „de-risking“) a spoluprací v oblastech, jako je ochrana biodiverzity či změna klimatu. Summit tak oprášil tři pilíře vzájemných vztahů definované v roce 2019, podle nichž je ČLR pro EU „současně partnerem, konkurentem i systémovým rivalem“.
Klíčový termín „de-risking” okamžitě rozmělnil německý kancléř Olaf Scholz. V projevu po summitu takřka doslova zopakoval slova čínského premiéra Li Čchianga, pronesená před dvěma týdny právě při návštěvě Německa, že zodpovědnost za vyhodnocení rizik mají nést podniky samy a nikoliv politici. Tak to skutečně chodilo až dosud v Evropě, zatímco v ČLR diktuje komunistická strana podnikům (i všem ostatním) závazný výklad rizik v rámci „všestranné koncepce státní bezpečnosti”. Právě tato asymetrie je jedním z důvodů nerovného přístupu zahraničních společností na evropský a čínský trh. Li Čchiang by ji rád zachoval a kancléř Scholz mu zase jednou ochotně sekunduje.
Ne všichni v Evropě Scholzův postoj sdílejí. 20. června publikovala Evropské komise dokument s názvem „Přístup EU pro zvýšení hospodářské bezpečnosti”. Text zdůrazňuje nutnost přísnějších kontrol vývozu strategických produktů a technologií, posílení screeningu příchozích investic a další kroky limitující pronikání nežádoucího vlivu v ekonomice. Dokument nezmiňuje konkrétní země, je však zjevné, které hospodářské vazby v současném měnícím se geopolitickém klimatu „provázejí bezpečnostní obavy”. Na potřebě de-riskingu tedy na evropské půdě panuje relativní shoda; na samotné definici tohoto pojmu už nikoliv.
Zdroje:
Reuters: EU agrees to de-risk from China and debates what this means
Evropská rada: Závěry Evropské rady o Číně, 30. června 2023
Evropská komise: Přístup EU pro zvýšení hospodářské bezpečnosti
Opiová válka naruby?
Čína hraje zásadní roli v nové „drogové epidemii“ ve Spojených státech. Syntetická látka fentanyl již zapříčinila smrt stovek tisíc uživatelů. Chemikálie na jeho výrobu se přitom do USA dostávají ve velkém množství právě z Číny. Američtí odborníci tvrdí, že čínský režim záměrně podněcuje fentanylovou krizi a Čína protidrogovou spolupráci podřizuje geostrategickým cílům.
Spojené státy se po letech neúspěšných vyjednávání rozhodly zasáhnout. Americké ministerstvo spravedlnosti na konci června podalo trestní oznámení na čtyři čínské společnosti a osm jednotlivců angažovaných v obchodování s chemikáliemi, které se k výrobě tohoto syntetického opiátu používají. Kromě přísad měli obžalovaní šířit i know-how potřebné k výrobě drogy.
Peking naopak obvinil americkou vládu ze snahy přesunout vinu za svůj vlastní domácí drogový problém na Čínu. Ministr zahraničí Čchin Kang nedávno prohlásil, že Čína pociťuje k drogám odpor hlubší než jakákoliv jiná země, neboť má ještě v živé paměti následky opiové války z 19. století. Tato rétorika není jen čirý alibismus. Čínské vedení skutečně nahlíží fentanylovou krizi v USA jako symptom slabé, neefektivní vlády, která si (na rozdíl od Pekingu) nedokáže zjednat pořádek ve vlastní zemi, jako to nedokázala na svém konci poslední čínská dynastie Čching, např. právě při neúspěšné snaze potírat závislost velké části obyvatelstva na požívání opia. Celý problém nevidí jako kriminální, ale politickou, ba dokonce systémovou či „civilizační“ záležitost (viz níže).
Zdroje:
Brookings: China’s role in the fentanyl crisis
Spectrum News: US launches prosecutions of Chinese companies on charges of trafficking fentanyl ingredients
Velvyslanectví ČLR ve Spojených státech amerických: Ambassador Qin Gang Takes an Interview with Newsweek on the Fentanyl Issue
Si Ťin-pchingova „sivilizace”
Toto pondělí pořádalo Mezinárodní oddělení ÚV KS Číny v Pekingu konferenci s názvem „Dialog o výměně a vzájemném učení se mezi civilizacemi“, kterou doprovázela první Světová sinologická konference. Na akci zaslal zdravici sám generální tajemník Si Ťin-pching. V ní přítomným akademikům a politikům převážně ze zemí globálního Jihu představil své vize „spravedlivého“ multipolárního světa založeného na vzájemném „dialogu civilizací“. Vyzval také sinology, aby pracovali na prohloubení vztahů a porozumění mezi Čínou a zbytkem světa.
Konference sloužila především k propagaci „Globální civilizační iniciativy”, Si Ťin-pchingova nejnovějšího megalomanského projektu. Ta je jedním z dalších konstruktů pro zevrubnou přeměnu mezinárodního řádu podle představ KS Číny. V novém „multipolárním” uspořádání by měl být svět rozdělen na velké civilizace a jejich sféry vlivu, vzájemně respektující svá „specifika“ a zájmy. To v praxi znamená především odmítnutí současného poválečného mezinárodního uspořádání založeného na konceptu rovnosti všech subjektů mezinárodního práva bez ohledu na velikost či „historické”, případně „civilizační” nároky.
Obdobný civilizační diskurz prosazuje i Rusko, které je se svým pojetím „eurasijské“ civilizace zároveň jeho průkopníkem. V České republice se stal (patrně ne zcela zasvěceným) vlajkonošem konceptu „dialogu civilizací“ bývalý prezident Miloš Zeman svou pravidelnou účastí na stejnojmenné konferenci, pořádané na ostrově Rhodos Vladimirem Jakuninem, ruským oligarchou z Putinova okruhu.
Ke Globální civilizační iniciativě blíže v našich článcích:
Čínská moudrost pro globální „si-vilizaci”
Iniciativa globální civilizace aneb nový čínský „dárek“ světu
Zdroje:
Xinhua: Xi sends congratulatory letter to forum on civilization and sinology
Vedoucí úloha strany v diplomacii stvrzena zákonem
Ve středu 28. 6. 2023 přijala čínská legislativa zákon o zahraničních vztazích. Zákon má poskytnout právní rámec zejména v boji proti americkým sankcím. Jeho přijetí je příkladem trendu budování restriktivního právního prostředí v ČLR, které je stále nevlídnější vůči zahraničním subjektům. Ty se nyní mohou snadno dostat do rozporu mezi čínskými zákony a právním systémem svých domovských zemí.
Wang I, ředitel kanceláře Komise pro zahraniční záležitosti ÚV KS Číny a nejvýše postavený čínský diplomat pro Lidový deník uvedl, že nový zákon představuje nástroj, který „umožní lépe uplatňovat klíčovou vedoucí úlohu strany v zahraničních záležitostech”. Jedním dechem bez smyslu pro ironii dodává, že „zákon se jasně staví proti všem formám hegemonismu a mocenské politiky, proti jakémukoli unilateralismu, protekcionismu a šikaně”.
Zákon o zahraničních vztazích nepřichází s převratnými změnami, spíše jen kodifikuje již ustálenou praxi. Přesto je zde několik zajímavých detailů. Paragraf 17 například stanoví, že základním úkolem zahraniční politiky ČLR je udržení vlády KS Číny. Dle paragrafu 6 je nyní povinností nejen právnických, ale i fyzických osob ochraňovat čínskou suverenitu, státní bezpečnost, důstojnost, čest a zájmy. Paragraf 38 tuto povinnost vztahuje i na zahraniční subjekty a stanoví, že „cizí státní příslušníci a zahraniční organizace na území Číny musí dodržovat její zákony a nesmí ohrožovat státní bezpečnost Číny, podkopávat společenský a veřejný zájem nebo narušovat společenský a veřejný pořádek”.
Zdroje:
Xinhua: The Law on Foreign Relations of the People’s Republic of China
Wikisource: 中华人民共和国对外关系法
Renmin wang: 贯彻对外关系法，为新时代中国特色大国外交提供坚强法治保障
Dračí čluny vezou do Evropy vyslankyni 16+1
Řecko, Polsko a Maďarsko. Do těchto zemí zavítala poslední červnový týden Ťiang Jü, zvláštní vyslankyně pro spolupráci Číny a zemí střední a východní Evropy na čínském ministerstvu zahraničních věcí. Podle oficiální zprávy se Ťiang Jü setkala s vysokými úředníky a „přátelskými osobnostmi“ z příslušných vládních rezortů, kde představila „nejnovější pokrok“ ve vzájemné spolupráci. Vedle společné oslavy v té době probíhajícího svátku dračích člunů vyjádřila také ochotu spolupracovat v oblastech jako konektivita, cestovní ruch a zelená ekonomika.
Výběr těchto tří zemí není náhodný. Jejich volba jasně reflektuje, do koho ještě čínská strana vkládá naděje tváří v tvář postupné dekonstrukci iniciativy dříve známé jako 16+1 (později 17 a nyní 14+1, resp. „X+1”), Jak vidno, aktivity Pekingu v této regionální iniciativě nejsou tak docela „mrtvé”, jak příležitostně zaznívá z českého ministerstva zahraničí.
Zdroje:
MZV ČLR: 外交部中国—中东欧国家合作事务特别代表姜瑜访问希腊、波兰、匈牙利
Politico: China’s club for talking to Central Europe is dead, Czechs say