Generální tajemník čínské komunistické strany Si Ťin-pching ve středu 15. března představil „nový čínský dárek světu“. Tím „dárkem“ je Iniciativa globální civilizace (全球文明倡议; GCI). Uvedl ji svém projevu otevírajícím setkání nazvané Dialog čínské komunistické strany s vysokými představiteli světových politických stran.
Jedná se o třetí podobnou čínskou iniciativu za poslední dva roky. V září 2021 byla spuštěna Iniciativa pro globální rozvoj (全球发展倡议; GDI), v dubnu 2022 pak Iniciativa pro globální bezpečnost (全球安全倡议; GSI). Společně vytváří komplexní ideologický systém usilující o přenastavení mezinárodního řádu. Součástí tohoto systému jsou koncepty a iniciativy, které Si Ťin-pching představil od svého nástupu do funkce před deseti lety. Je to především „společenství sdíleného osudu lidstva“ (人类命运共同体; CCD) a „společné hodnoty lidstva“ (全人类共同价值), doplněné iniciativou Pás a stezka (一带一路; BRI).
Správné načasování
Iniciativa globální civilizace chce usilovat o „respektování různorodosti civilizací“, prosazovat „společné hodnoty lidstva“, klást důraz na „dědictví a inovace civilizací“ a „společně podporovat výměnu a spolupráci mezi národy“.
Její součástí jsou „čtyři společné výzvy“:
1/ Společně prosazovat respekt k rozmanitosti světových civilizací, trvat na rovnosti, vzájemném uznání, dialogu a toleranci mezi civilizacemi, překonávat bariéry výměnou mezi civilizacemi, překonávat střet civilizací vzájemným uznáním a překonávat nadřazenost civilizací pomocí tolerance;
2/ Podporovat společné hodnoty lidstva, mezi něž patří mír, rozvoj, rovnost a spravedlnost. Chápat hodnoty různých civilizací, zdržet se vnucování vlastních hodnot a modelů ostatním a zdržet se ideologické konfrontace;
3/ Společně prosazovat význam dědictví a inovací civilizací, odhalovat hodnoty historie a kultury všech zemí a podporovat tvůrčí transformaci a inovativní rozvoj vynikajících tradičních kultur všech zemí v procesu modernizace;
4/ Zasadit se o posílení mezinárodní výměny a spolupráce v oblasti humanitních věd, zvážit možnosti vybudování globální sítě pro dialog a spolupráci mezi civilizacemi, obohatit obsah výměn, rozšířit kanály spolupráce, podporovat vzájemné porozumění mezi národy a společný pokrok lidské civilizace.
Není náhoda, že tato iniciativa byla představena těsně před Si Ťin-pchingovou návštěvou v Moskvě. Podobně jako Iniciativa pro globální bezpečnost, již Si prezentoval světu krátce po začátku ruské války na Ukrajině, totiž vychází z narativů připomínajících rétoriku, kterou Putin vysvětluje a obhajuje svoji agresi vůči Ukrajině. Klíčovou roli v nich hraje Západ, respektive USA, popřípadě NATO, které podle Putina i Číny „ukrajinskou krizi“ vyvolaly. Například úvodník v čínském stranickém deníku Global Times ze 17. března k nové iniciativě píše:
„Rusko-ukrajinský konflikt je v zásadě pozůstatkem studené války, sud se střelným prachem, který nyní, ve dvacátém prvním století, vybuchl. Také v jiných částech světa vrhá tato praxe rozlišování mezi přáteli a nepřáteli ve jménu ‚hodnot‘ a dvoření se jedné straně, zatímco se bojuje s druhou, ohromný stín na světový mír a rozvoj.“
Modernizace s čínskými rysy na export
K pochopení této argumentace je ovšem třeba podívat se ještě dále do minulosti než do dob studené války. Spojovníkem uvedených ideologických konceptů a iniciativ je otázka modernizace. Samotná Čína přejala v první polovině dvacátého století západní koncept modernizace. Ta byla do značné míry vynucená koloniálním působením západních mocností, jež vyvrcholilo v polovině devatenáctého století tzv. opiovými válkami. Po nich byla poslední čínská dynastie Čching přinucena podepsat nerovnoprávné smlouvy.
„Západní model modernizace“ pak ve snaze o vlastní posílení přijala Čína během dvacátého století hned dvakrát. Poprvé v návaznosti na tzv. Hnutí 4. května roku 1919, kdy zavrhla vlastní tradice, a poté částečně znovu po zahájení Teng Siao-pchingova období „reforem a otevírání se světu“ v 80. letech, kdy se komunistická velmoc otevřela vlivům (Západem vedené) globalizace.
Současná ČLR však razí heslo „modernizace nerovná se westernizace“. Hovoří také o světové nadvládě USA, která se mimo jiné odvolává na teorii o „střetu civilizací“. Čína tuto teorii chápe jako „legitimizaci hegemonické politiky USA po skončení studené války a racionalizaci šikanování a vytváření konfliktů“.
Nová iniciativa by podle státní agentury Nová Čína měla
„[…] vnést svěží a silnou energii do společného rozvoje a pokroku lidské společnosti ve světě poznamenaném řadou výzev a krizí. Navzdory rozdílu v historiích, kulturách, politických systémech a fázích rozvoje země po celém světě sdílejí úsilí o mír, rozvoj, rovnost, spravedlnost, demokracii a svobodu, tedy společné hodnoty lidstva.“
Text poté uzavírá:
„Abychom dosáhli světa s trvalým mírem a stále větším blahobytem, měli bychom přivítat Iniciativu globální civilizace a využít ji ke společnému vytváření lepší, sdílené budoucnosti lidstva. Jedna květinka jaro nedělá, ale sto rozvitých květů již do zahrady jaro přinese. Společně můžeme pomoci tomu, aby byla zahrádka světových civilizací plná květů a barev.“
Čína v centru globálního rozvoje a bezpečnosti
Německý analytik z Yale Law School Rudolf Moritz na Twitteru krátce shrnul základy jednotlivých částí tohoto ideologického systému. Iniciativa Pás a stezka zahájená v září 2013 je z pohledu čínského vedení „prostředkem pro budování nového modelu mezinárodních vztahů“ a zároveň „vizí globální propojenosti“ (v centru s Čínou). Společenství sdíleného osudu lidstva Si Ťin-pching světu představil ve svém prvním projevu na Valném shromáždění OSN v roce 2015, kde jej shrnul do pěti abstraktních bodů: rovná partnerství, nová bezpečnostní architektura, společný rozvoj, mezicivilizační výměna, zelený rozvoj. Využívá v něm později mnohokrát opakované koncepty jako „oboustranně prospěšná spolupráce“ a multilateralismus. Ideologie společenství sdíleného osudu lidstva byla v roce 2017 zanesena do stanov čínské komunistické strany a o rok později i do ústavy ČLR. Lze ji chápat jako čínský návrh nového světového řádu, který by „unilaterálně neupřednostňoval zájmy Západu“.
V tomto duchu pokračuje i Iniciativa pro globální rozvoj vyhlášená na Valném shromáždění OSN v září 2021. Tou se Peking snaží navázat na cíle udržitelného rozvoje OSN. Skupina „Přátel Iniciativy“ na půdě OSN má nyní přes šedesát členských států a Čína prosadila vznik řady platforem, jako jsou např. Fond pro globální rozvoj a spolupráci jih-jih, Centrum pro propagaci globálního rozvoje nebo Čínská síť pro výměnu poznatků o globálním rozvoji.
V rámci Iniciativy pro globální bezpečnost, poprvé zmíněné na asijském Fóru v Po-ao v dubnu loňského roku už v době probíhající ruské agrese na Ukrajině, Čína usiluje o globální „bezpečnostní reformu“. Ta má klást důraz na „suverenitu a územní celistvost“ (všech zemí), zohledňovat bezpečnostní zájmy všech zemí a nabízet „mírové řešení sporů prostřednictvím dialogu a konzultace“.
ČLR a Rusko jako předvoj zemí utlačovaných Západem
Hlavním motivem těchto iniciativ je na jedné straně „udržení územní celistvosti“ ČLR a nezasahování ostatních států do „vnitřních záležitostí Číny“, což se týká primárně otázek Tchaj-wanu, Hongkongu, Sin-ťiangu a Tibetu. Na druhé straně je to potom zmíněná snaha o přenastavení světového řádu, který se odvolává na univerzální hodnoty lidských práv a demokracie. Podle Pekingu (a Moskvy) byl však ve skutečnosti po druhé světové válce nastaven tak, aby hájil zájmy Západu na úkor ostatních.
I proto Čína, ve spolupráci s Ruskem, představuje vlastní pojetí „demokracie, svobody a lidských práv“, přičemž zdůrazňuje stabilitu a rozvoj na úkor svobody a práv jedince. Klíčovým bodem současné Si Ťin-pchingovy ideologie je definice „společných hodnot lidstva“. Ty jsou zásadní kritikou Západu a konceptu „modernizace jako westernizace“, spojené s prosazováním demokracie a globalizačních tržních principů.
Čínští ideologové zde kromě myšlenek v zásadě vycházejících z marxismu využívají i prvky postkoloniálního diskursu, který je sám o sobě produktem západního akademického prostředí. Čína tvrdí, že když Západ hovoří o „univerzálních hodnotách“, upřednostňuje ve skutečnosti vlastní zájmy a diskriminuje zbytek světa. Ten chce nyní ČLR zastupovat.
Všechny tři iniciativy představené od roku 2021 vycházejí z původního konceptu společenství sdíleného osudu lidstva a usilují o jeho uvedení do praxe zacílením primárně na země globálního Jihu. Ty ČLR využívá pro podporu vlastního úsilí o přenastavení mezinárodního řádu. Putinovo Rusko v tomto smyslu představuje významného ideologického spojence.