Dorestartováno aneb konec Home Creditu v Číně
Zdá se, že po letech snah směřuje společnost Home Credit z finančního konglomerátu PPF k ukončení svých aktivit v Číně. Podle čínského ekonomického serveru Caixin hodlá podnik převzít společnost Jingdong Technology Holding Co. Ltd., fintechová odnož čínského e-commerce gigantu JD.com. Home Credit založil první pobočku v Číně již v roce 2004 a o deset let později se stal první společností plně v zahraničním vlastnictví, která získala celonárodní licenci pro poskytování spotřebitelských půjček. Následovaly roky bezbřehého růstu a zisky v hodnotách miliard eur. Tomu učinila přítrž prohlubující se regulace finančního sektoru v Číně, pandemie covidu-19 i úspěšnější obchodní modely čínské konkurence.
Samotná akvizice ještě čeká čeká na schválení Státním úřadem pro finanční regulaci. Pokud bude odsouhlasena, získá společnost JD.com klíčovou licenci na spotřebitelské financování. To posílí její portfolio finančních služeb a umožní jí účinněji konkurovat rivalům, především společnosti Ant Group spjaté s dalším čínským kolosem, společností Alibaba Group. Pro Home Credit se tím uzavře dvě dekády trvající kapitola, ve které pro astronomické zisky na čínském trhu podle vlastních slov neváhala stát u zrodu „restartu“ vztahů s ČLR a skrytým financováním „racionalizovat” českou veřejnou debatu o Číně.
Zdroje:
Exclusive: JD.com’s Fintech Arm to Buy Troubled Consumer Lending Firm, Sources Say
Sinopsis: Odpověď Projektu Sinopsis na předžalobní výzvu od společnosti Home Credit
Aktuálně: Home Credit přiznal podporu pročínského webu Sinoskop. Je objektivní, vysvětluje
Vlastní medicína
Příští týden čeká Evropskou unii hlasování o uvalení cel na dovoz čínských elektromobilů, lobbing všech stran tak sílí. Čínský ministr obchodu Wang Wen-tchao již dorazil do Evropy a snaží se přesvědčit klíčové představitele, že „obchodní válka není v zájmu nikoho“. Souzní s ním Španělsko, které trápí čínské odvetné kroky omezující dovoz vepřového, a především Německo, jehož automobilový průmysl, úzce spjatý s Čínou, zdá se z velké části určuje jeho zahraniční politiku. Přesto má návrh velkou šanci projít – k jeho zamítnutí by bylo potřeba, aby 15 z 27 členských států hlasovalo proti. Kromě cel však EU zvažuje i další způsoby, jak reagovat na příliv čínských elektromobilů. Čínští výrobci by například mohli být vpuštěni na evropský trh jen ve formě tzv. společných podniků (joint ventures) s lokálním partnerem. To je způsob, jakým ČLR dlouhá léta získávala od Západu cenné know-how. Otočení tohoto modelu proti ní se však Číně příliš nelíbí. Tamní úřady už vydaly důrazné doporučení, aby čínské firmy nevyvážely své pokročilé technologie do zahraničí. To by však z čínských továren na elektromobily budovaných v Evropě udělalo pouhé montovny bez přidané hodnoty.
Podobně napjaté je to i na dalším obchodním bojišti mezi Čínou a Západem. Americká administrativa chce před listopadovými volbami dále omezit vývoz čipů a s nimi spojených technologií ve snaze zamezit rychlému pokroku Číny v tomto odvětví. Pro své úsilí se snaží získat spojence – především dva klíčové hráče, Nizozemsko a Japonsko. S ním se už přiblížila dohodě, a to navzdory obavám Japonska z čínské odvety v podobě omezení dodávek kritických minerálů, které jsou nezbytné pro tento průmysl.
Zdroje:
South China Morning Post: Germany lobbies fellow EU members to vote against tariffs on Chinese EVs
环球时报: 欧洲反对向中国电动汽车加税声音增多
Financial Times: US and Japan near deal to curb chip technology exports to China
Kdo v Tchajwanské úžině eskaluje napětí?
V sobotu Tchajwanskou úžinou propluly dvě německé válečné lodě. Stalo se tak prvně po dvaceti letech a německá strana to zdůvodnila tím, že cesta Úžinou je nejkratší a plout jinudy by bylo náročné kvůli komplikovaným povětrnostním podmínkám. Tchajwanská úžina představuje dle námořního práva mezinárodní vody, zároveň je to vysoce vytížená námořní trasa, jíž proplouvá přibližně polovina světového námořního nákladu. Jedná se ale také o neuralgický bod geopolitiky, jelikož prostředkem přibližně 150 kilometrů široké úžiny vede neformální hranice mezi ČLR a Tchaj-wanem, vytyčená v 50. letech. Čína si Tchajwanskou úžinu nárokuje, proplutí německých kroků tak zkritizovala a obvinila Německo z eskalace napětí.
Neutralizace vyhrocené situace v Tchajwanské úžině a následné vytyčení středové linie byly klíčovými kroky, které pomáhají udržet status quo mezi Tchaj-wanem a ČLR. Dodržování této neformální hranice i respektování faktu, že Tchajwanská úžina představuje mezinárodní vody, je obecně považováno za zásadní faktor pro udržení míru ve východní Asii. Čínská lidová republika nicméně stále častěji tvrdí, že nejen Tchaj-wan, ale i Tchajwanská úžina představují její území. Čínské aktivity včetně častých vojenských cvičení zde ohrožují volné proplouvání lodí. Ještě agresivněji si ČLR počíná v Jihočínském moři, které si též nárokuje. Přestože Mezinárodní soudní dvůr v Haagu aktivity v ČLR označil za odporující mezinárodnímu právu, ČLR si zde vybudovala řadu vojenských základen a celou oblast militarizovala.
Zdroje:
Politico: China slams Germany for sending navy ships through Taiwan Strait
Global Taiwan Institute: One Year Later: How Has China’s Military Pressure on Taiwan Changed Since Nancy Pelosi’s Visit?
Kdo si počká, důchodu se dočká
V pátek 13. září odhlasoval Stálý výbor Všečínského shromáždění lidových zástupců rozhodnutí o postupném navyšování věku odchodu do důchodu, a to konkrétně u žen v dělnických profesích z 50 na 55 let, u žen v úřednických profesích z 55 na 58 let a u mužů ze 60 na 63 let. Jde o první takovouto změnu od padesátých let minulého století.
Lidé na čínském internetu se bouří, ale zároveň uznávají, že změny očekávali. Zpomalující se ekonomika, dlouhotrvající politika jednoho dítěte i epidemie covidu-19, to všechno čínskou demografickou krizi jen umocnilo.
Zdroje:
Xinhua: 延迟退休改革丨我国将启动延迟退休改革