Summit Šanghajské organizace pro spolupráci poodhalil globální ambice i lokální rozpory
Na přelomu týdne se v čínském Tchien-ťinu konal summit Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO), jejíchž 10 stálých členů představuje přes 40 % světové populace a zhruba čtvrtinu globálního HDP. Peking tak hostil nejvyšší představitele mimo jiné z Ruska, Běloruska, Íránu i Indie, jejíž premiér Nárendra Módí zavítal do Číny poprvé po sedmi letech. Přes snahu hostitelů v Pekingu prezentovat uskupení jako jednohlasný celek společně čelící upadajícímu Západu a hegemonii Spojených států však mezi jejími členy přetrvávají mnohdy velmi rozdílné zájmy, které příležitostně přechází do otevřených konfliktů. Indie například po krátkých bojích letos na jaře odmítla podpořit společné prohlášení organizace ve prospěch Pákistánu. I přes očividnou ochotu hledat alternativy k americkým clům se pak Módí zdráhal v Pekingu zúčastnit navazující vojenské přehlídky, mimo jiné kvůli podobně vyostřeným sporům na čínsko-indických hranicích.
Generální tajemník Si Ťin-pching využil summitu SCO k představení nové Iniciativy pro globální správu (GGI). Ta navazuje na trojici předchozích iniciativ – Globální civilizační iniciativu, Iniciativu pro globální rozvoj a Iniciativu pro globální bezpečnost, které společně usilují o přenastavení mezinárodního řádu podle čínské vize. Samotná GGI má stát na pěti pilířích: rovnosti suverénních států, respektu k mezinárodnímu právu, multilateralismu, zaměření na lidi a konkrétních výsledcích. Celý kvartet iniciativ však vyvolává otázky, zda je jejich cílem přinášet reálná řešení globálních problémů, nebo slouží primárně jako rétorický rámec a institucionální nástroj k posílení vlivu Pekingu a vazalských autoritářských států na úkor zemí s demokratickým zřízením, mezi něž se (zatím stále ještě) řadí třeba právě i Indie.
Zdroje:
Vláda ČLR: 全球治理倡议概念文件
Chatham House: China is using the SCO summit and Victory Day parade to showcase its vision of a new world order
Die Welt: SCO summit: Xi pushes his vision, but is it resonating?
Přepisování druhoválečné historie od Moskvy po Peking
Na summit SCO navázaly oslavy konce druhé světové války na Dálném východě. Nejvýraznější součástí byla vojenská přehlídka, kinům však v předcházejících měsících dominovaly také velkorozpočtové filmy o čínském boji proti japonské okupaci, probíhaly tematické výstavy či slavnostní galavečer v režii čínského ministerstva kultury. Všechny akce měly jedno společné: snahu přepsat historii i význam druhé světové války stejně, jak to činí Rusko, tedy prezentovat tyto dvě země jako hlavní vítěze konfliktu a odvozovat z toho nároky pro mezinárodní uspořádání.
Druhá světová válka na Dálném východě vypukla roku 1937 invazí Japonska do Číny, jíž tehdy vládl Kuomintang pod vedením Čankajška. Komunistická strana Číny měla v rámci jednotné fronty s Kuomintangem proti agresorovi spolupracovat, v praxi se to však dělo jen omezeně. Kuomintang nesl hlavní tíhu bojů zejména ve městech, zatímco síly pod vedením KS Číny vedly partyzánskou válku na venkově – nejen proti Japoncům, ale i s cílem oslabit svého domácího rivala. Kuomintang pak i kvůli vyčerpání těžkými boji druhé světové války v následné občanské válce s KS Číny prohrál a stáhnul se na Tchaj-wan. Současná interpretace KS Číny, která si vítězství přisvojuje a bagatelizuje podíl Kuomintangu i zahraničních mocností, zejména Spojených států, je tak mírně řečeno zavádějící.
Zdroje:
Lianhe Zaobao: 中国文旅部：九三文艺晚会突出中共抗战中流砥柱作用
People`s Daily: China holds massive V-Day parade, pledging peaceful development
The National WWII Museum: Liberation in China and the Pacific
Sinopsis: Historický nihilismus
Sny o politické nesmrtelnosti na vojenské přehlídce
Středeční vojenské přehlídky se zúčastnilo 26 hlav států a vlád, mezi nimi i korejský vůdce Kim Čong-un, své kontroverzní zastoupení zde měla i Evropa a Evropská unie prostřednictvím srbského prezidenta Vučiće a slovenského premiéra Roberta Fica. Nejvíce prostoru ve světlech reflektorů však vedle Sia dostal ruský prezident Vladimir Putin, který tímto oplatil Si Ťin-pchingovi jeho přítomnost na květnových oslavách konce druhé světové války v Moskvě. Oba vůdci si pochvalovali prohlubování vzájemných vztahů, což stvrdili podpisem hned 22 dohod, od kosmonautiky a umělou inteligenci až po média. Nejdůležitější však bylo právně závazné memorandum o výstavbě plynovodu Síla Sibiře 2 – dlouho projednávaného a pro Moskvu klíčového projektu v době, kdy kvůli západním sankcím přichází o své tradiční příjmy.
Mikrofony během přehlídky zachytily kuriózní konverzaci obou vůdců. Si v lehkém rozhovoru s Putinem vyslovil názor, že se lidé budou již brzy běžně dožívat 150 let, na což mu ruský prezident odpověděl, že transplantacemi orgánů možná dosáhnou nesmrtelnosti. Oba sedmdesátníci přitom ve svých zemích změnili pravidla, aby jim umožnila co nejdelší setrvání u moci. Putin toho dosáhl prostřednictvím ústavních změn, které mu umožňují vládnout až do roku 2036, Si zrušením limitu dvou funkčních období, jenž byl zaveden po smrti Mao Ce-tunga právě proto, aby se zabránilo přílišné koncentraci moci v rukou jednoho člověka. V kontextu jejich vizí o věčném životě tak působí tato politická „nesmrtelnost“ jako dosti ponurá představa.
Zdroje:
CCTV: 习近平同俄罗斯总统会谈
Financial Times: Russia says China has agreed vast new Siberia gas pipeline
The New York Times: In a Hot Mic Moment, Xi and Putin Muse About Living Forever
Unikátní expozice z Tchaj-wanu zavítá do Prahy
Národní muzeum v Praze ve spolupráci s tchajwanským Národním palácovým muzeem 11. září slavnostně otevře unikátní expozici artefaktů ze dvora čínských císařů. Výstava pod názvem „100 pokladů, 100 příběhů“ nabídne řadu v zahraničí jen vzácně prezentovaných exponátů. Mezi ně patří slavné „nefritové zelí” z dob poslední císařské dynastie Čching, které bylo naposledy vystavené mimo Tchaj-wan v roce 2014. Expozice bude otevřena do poloviny prosince tohoto roku.
Výstava Národního palácového muzea v Česku je pokračováním nejen zintenzivňující kulturní spolupráce mezi Prahou a Tchaj-pejí, ale také součástí kampaně tamního ministerstva zahraničí „Evropský rok tchajwanské kultury 2025“ (2025歐洲台灣文化年). Ta má pod heslem „Od technologií po kulturu, Tchaj-wan formuje budoucnost“ představit zahraničnímu publiku tuto zemi i v jiném kontextu, než je výroba mikročipů či geopolitické soupeření velmocí, a chce ji prezentovat jako kosmopolitní demokratickou společnost s bohatým kulturním dědictvím. Kulturní výměna mezi Českem a Tchaj-wanem, jejíž historie sahá až do konce devadesátých let, se historicky neobešla bez protestů ze strany Pekingu. Ten považuje artefakty z Národního palácového muzea za ukradené čínskými nacionalisty během čínské občanské války. Právě čínské protesty stály za zrušením předchozí plánované expozice Palácového muzea v Česku v roce 2003.
Zdroje:
Focus Taiwan: National Palace Museum treasures to make debut in Czech Republic
CNA: 雙部會推歐洲台灣文化年 逾70場藝文活動26國登場
Sinopsis: Kulturní diplomacie mezi Českou republikou a Tchaj-wanem