Čína posiluje vliv v australských médiích a dalších institucích

China Digital Times informují o nárůstu vlivu Číny v australských médiích.

Během květnové návštěvy člena politbyra a šéfa oddělení propagandy Komunistické strany Číny Liu Qibaa v Austrálii bylo podepsáno celkem šest dohod o spolupráci a porozumění mezi zpravodajskými agenturami a mediální skupinami obou zemí. Čínský oficiální China Daily  a australský The Drum infomují, že na čínské straně se spolupráce týká hlavních státních médií s mezinárodním dopadem – Xinhua News Agency, China Daily, China Radio International, People´s Daily Website a Qingdao Publishing Group. Z australských médií se spolupráce účastní Universtity of Technology Sydney, Fairfax Media, Sky News Australia, Global CAMG a Weldon International.

Tato spolupráce veřejných a soukromých australských médií s nejdůležitějšími propagandistickými nástroji KS Číny vyvolává obavy z rostoucího vlivu Číny na veřejnou debatu v demokratické zemi. Minulé akvizice australských čínskojazyčných médií čínskými státními tiskovými orgány vedly například k tomu, že v Austrálii mizí z veřejné debaty témata, která jsou čínskému režimu nepohodlná. Analytik Paul Monk „normalizaci“ veřejné debaty v režii čínských propagandistických orgánů popsal v článku pro The Age:

„To, co bývalo různorodou skupinou platforem pro komunitní zprávy a komentáře, nyní propadá podivné znepokojivé konformitě se světonázorem diktovaným cenzory a editory cizího státu.“

V minulosti byla popsána i synergie Australian Broadcasting Corporation (ABC) a Shanghai Media Group (SMG), v rámci níž australská skupina získává možnost působení na čínském trhu v podobě webu AustraliaPlus.cn, který však nesmí obsahovat politicky citlivá a kontroverzní témata.

Skupina CAMG Media, která je jedním ze signatářů poslední sady dohod, byla v minulosti kritizována zahraničními korespondenty v Pekingu, protože její reportérka během oficiální tiskové konference při zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců a Čínského lidového politického poradního shromáždění v březnu 2014 položila otázku, která byla pro čínský režim až podezřele pohodlná. Další ze signatářů, Fairfax Media, budou do budoucna dokládat ke svým tištěným novinám třikrát za měsíc osmistránkovou přílohu redigovanou čínským oficiálním listem China Daily.

Philip Wen v Sydney Morning Herald poukazuje na to, že samy o sobě individuální dohody o spolupráci čínských a australských médií vypadají jako lákavé obchodní příležitosti. Jako celek však odrážejí rozsáhlé a štědře financované úsilí KS Číny ovlivňovat světové veřejné mínění ve svůj prospěch.

Sinologové John Fitzgerald a Sun Wanning ve svém článku pro The Interpreter zdůrazňují, že vliv čínských aktérů v australských médiích znamená především vítězství propagandy Komunistické strany Číny. Čínská vládnoucí garnitura pod Si Ťin-pchingovým vedením tak dále pokračuje ve svém deklarovaném úsilí zlepšit své mezinárodní renomé a získat soft power.

Podle analýzy Australian Financial Review však nejsou média jedinou oblastí kam Peking investuje ve snaze o šíření vlivu v Austrálii. Článek AFR shrnuje Times Higher Education takto:

Autoři analýzy Angus Grigg a Primrose Riordan píší, že čínská vláda se snaží koupit si vliv i v dalších sektorech australské společnosti.

“Do dnešního dne proudí peníze spojené s Komunistickou stranou Číny do obou hlavních politických stran, do univerzit, základních škol, celostátního rozhlasu, a tento týden i do největších mediálních společností v zemi,” píší.

Citují Rory Medcalfa, ředitele Národní bezpečnostní akademie na ANU, který prohlásil: „Musíme předpokládat, že komunistická strana (Číny) sleduje širší strategii jak ovlivnit domácí veřejné mínění v Austrálii v citlivých otázkách jako je spojenectví s USA nebo napětí v Jihočínském moři.“

“Dlouhodobým cílem je ovlivnit Austrálii tak, aby v regionálních konfliktech pokud možno neodporovala čínským zájmům,” dodal.

“Externí propaganda“ (对外宣传)je podle CDT hlavní oblastí Si Ťin-pchingových snah o šíření čínské soft power ve světě. Podle informací Financial Times na ni ČLR ročně vynakládá 10 miliard dolarů.