Útoky húsíjských povstalců v Rudém moři neustávají a dál vážně prodražují lodní dopravu a narušují dodavatelské řetězce a s tím i výrobu v Evropě. Představitelé americké administrativy se od konce loňského roku opakovaně obrátili na ČLR s prosbou, aby využila svých dobrých vztahů s Íránem, který Húsíe vyzbrojuje, a přiměla jej k zastavení útoků. Agentura Reuters pak nedávno zveřejnila neoficiální zprávu získanou z nejmenovaných íránských zdrojů, že čínští diplomaté skutečně apelovali na Írán, aby dostal akce Húsíů pod kontrolu. Stejná zpráva se objevila i v BBC.
Čína by se ani nemusela obracet na zprostředkování Íránu. Má již z dřívějších let navázané kontakty přímo s Húsíi, jejich delegace navštívila Peking poprvé v roce 2016, aby jednala o občanské válce v Jemenu a zřejmě také o nákupu zbraní.
Nejvyšší představitel čínské diplomacie, člen politbyra Wang I, který od června minulého roku, kdy byl zmizen čínský ministr zahraničí Čchin Kang, plní i tuto funkci, sice v obecně formulovaném prohlášení vyzval k ukončení útoků na lodě v Rudém moři, nicméně ve své výzvě nejmenoval ani húsíjské útočníky, ani nezmínil možnou roli Íránu v jejich zastavení, ale spíš mezi řádky naznačil, že skutečnými strůjci napětí v regionu jsou Spojené státy.
Podobně vyznělo i typicky vyhýbavé oficiální vyjádření čínského ministerstva zahraničí k této věci sestavené z propagandistických frází: „Čína je upřímný přítel zemí Blízkého východu a je oddána myšlence regionální bezpečnosti a stability a hledání cesty společného rozvoje a prosperity. Pevně podporujeme země Blízkého východu v tom, aby posilovaly svou strategickou nezávislost a spolupracovaly na řešení regionálních bezpečnostních otázek“.
Íránské ministerstvo zahraničí jednání s Číňany o ukončení útoků popřelo a také mluvčí Húsíů uvedl, že z íránské strany žádný požadavek na ukončení útoků nedostali, naopak íránští představitelé odsoudili americko-britské útoky na Jemen a ocenili húsíjské jednání jako „čestné a zodpovědné“. Nezávislý íránský server se zázemím ve Velké Británii Iran International situaci komentuje tak, že Teherán nemá nejmenší zájem zastavit húsíjské útoky, mimo jiné i proto, že si nechce znepřátelit spojence v regionu, vedle Húsíů také Hamás, Hizballáh, šíitské milice v Iráku a syrský režim.
Rusko po boku Číny
Húsíové opakovaně tvrdí, že jejich útoky jsou motivované spravedlivým bojem za svobodu Palestinců a označují Spojené státy coby spojence Izraele za skutečného viníka problémů, jimž dnes čelí námořní doprava v regionu. Rusko a Čínu považují za své spojence a jejich lodím zaručili bezpečnost.
Skepticismu ohledně čínského angažmá v ukončení faktické blokády Rudého moře nahrávají slova Mousy Abu Marzooka, člena politbyra Hamásu, který již v říjnu minulého roku prohlásil, že „Rusko a Čína formují nový blok na podporu palestinské věci a Hamásu“. Delegace Hamásu byla přátelsky přijata na oficiální návštěvě v Moskvě ani ne tři týdny po loňském masakru izraelských civilistů.
Minulý týden v Moskvě zase přivítali delegaci Húsíů. Podle sdělení anglojazyčných státních novin The National, které vycházejí v Emirátech, húsíjská delegace mimo jiné jednala s ruskými představiteli o tom, že je třeba zesílit tlak na USA a na Izrael, aby ukončily válku v Gaze. Obě strany také odsoudily americké a britské útoky proti jemenskému hnutí.
Čína
Mezitím UNCTAD (Konference OSN o obchodu a rozvoji) označila situaci v Rudém moři za velmi znepokojivou s ohledem na to, že se po moři převáží 80 % zboží světového obchodu. Strategického významu přepravy zboží po moři si je vědoma i Čína, zatím ale vyčkává a příliš se neznepokojuje, přestože ohrožené jsou také dodávky jejího zboží. Velká část námořní dopravy je navíc v rukou světových společností, nikoliv čínských. Podle deníku Financial Times na situaci pružně zareagovaly čínské firmy, které začaly nabízet dopravu zboží v nebezpečných vodách, kde dříve nepůsobily. Na významu také nabývá přístav v Džibutsku, který je od roku 2016 v čínských rukou a má zde základnu Čínská lidová osvobozenecká armáda.
Zatímco čínští diplomaté se vyjadřují neurčitě, v příslovečně kontrolovaných čínských médiích se objevují překvapivě podrobné a v zásadě pozitivně vyznívající články o húsíjském hnutí a jeho útocích. Články a diskuze pod nimi dokládají sympatie přinejmenším části čínské veřejnosti „protiimperialistickému“ snažení arabského lidu a nadšení, že Húsíové vzdorují Američanům – vše podbarveno léta šířenou propagandou o blížícím se nevyhnutelném konci Spojených států a nástupu nového světového řádu s Čínou ve svém centru.
Nejzajímavější příspěvek k čínské perspektivě na húsíjské útoky zatím nabídl profesor Siao Jün-chua z pekingské Univerzity obrany. Na svém kanálu „Mluví Jün-chua“, který dává také na Youtube (v Číně sice zakázaný, ale čínskou propagandou hojně užívaný v zahraničí), už v prosinci minulého roku nabídl vlastní rozbor situace. Hovořil v něm o upadající síle USA a americké ztrátě schopnosti vzdorovat povstalcům. Události v Rudém moři Siao označil úslovím oblíbeným od Mao Ce-tungových dob za „jiskry, které rozpoutají požár“, v němž se zhroutí americká hegemonie a svět se promění směrem k multipolární budoucnosti prospívající Číně.
Svou predikci uzavřel výhledem na budoucnost světového obchodu, v němž podle jeho názoru Čína bude nakonec z úpadku námořního obchodu profitovat. Zatímco na moři bude panovat nejistota a námořní mocnosti, na prvním místě USA, budou v defenzívě, Čína ovládne obchod vedoucí po pevnině a stane se největší mocností pozemního obchodu, neboť je prý na to dobře připravena svým projektem Pásu a stezky.
Analýza profesora Siaoa pracuje s rétorikou odvozenou od více než sto let staré geopolitické teorie Halforda Johna Mackindera o námořních a pozemních mocnostech a jejich relativní síle, jehož knihy jsou v posledních letech překládané do čínštiny a vydávané ve velkém. Siaova predikce je spekulativním konstruktem, nicméně podává nám cennou informaci o obzoru uvažování v některých, zejména armádních kruzích v Číně. Profesor Univerzity obrany tyto názory bezpochyby šíří s vědomím příslušných stranických orgánů. Jejich zveřejnění nedává velkou naději, že by se čínské vedení seriózně snažilo využít své spojence na Blízkém východě k obnově bezpečné plavby v Rudém moři.